Když v březnu čínský Národní lidový kongres, obdoba parlamentu, formálně potvrdil změnu ústavy, která prezidentovi Si Ťin-pchingovi otevřela cestu k doživotní moci, začala západní média srovnávat vliv tohoto politika s vlivem, který míval zakladatel novodobé Číny, diktátor Mao Ce-tung.

Za pět let ve funkci prezident Si v tichosti a bez veřejné debaty změnil způsob řízení druhé největší ekonomiky světa. Pod jeho vedením se země mění z centrálně plánovaného hospodářství na výrobní a exportní velmoc. Ekonomický růst, který se v posledních letech držel nad sedmi procenty, pomohl nejméně polovině z 1,3 miliardy obyvatel země vymanit se z chudoby.

Kromě řady ekonomických reforem prosadil prezident Si také přísnější boj s korupcí. Jeho teze nazvané "Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými charakteristikami pro novou éru" se dokonce staly oficiální politickou ideologií komunistické strany a součástí ústavy. Ambicí Číny pod vedením Si Ťin-pchinga je nebýt pouhou výrobnou, ale zaměřit se na inovace a technologie − na robotiku a využití umělé inteligence. Rostoucí prezidentův vliv také znamená posílení projektu Nové hedvábné stezky, kterým Čína vstupuje na trhy ostatních zemí jako stavitel a investor.

Jak to vše ovlivňuje investiční klima v nejlidnatější zemi světa? "Posilování centrální moci je pro zahraniční investory dobré v tom smyslu, že přinese jasnější prostředí. Negativní efekt ale může být v tom, že centrální moc může nastavit více administrativních překážek," říká česko-americký ekonom Jan Švejnar, který vede Centrum pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Negativní efekt upevněné centrální moci se podle Švejnara projeví hlavně v případě, že by mezi Čínou a USA vypukla rozsáhlá obchodní válka. Ta se minulý týden opět přiblížila, když prezident Donald Trump vyhlásil další celní opatření − 10procentní přirážku na dovoz čínského zboží v hodnotě 200 miliard dolarů. Nyní, když se čínský trh zvolna otevírá hlavně pro velké mezinárodní firmy, mohou protiopatření Pekingu bolet. Podle agentury Bloomberg zasáhnou hlavně technologické firmy jako Apple, Nvidia, Broadcom nebo Tesla, které z Číny mají více než desetinu příjmů. To vše nad rámec rizik, jimž investoři v Číně čelí už teď − nejasným pravidlům, klientelismu a libovůli státní správy.

O nepředvídatelnosti čínské administrativy se už přesvědčil i český prezident Miloš Zeman nebo zdejší byznysmeni těšící se na spolupráci se skupinou CEFC China Energy. CEFC měla ambice růst v Evropě a za svoji základnu si vybrala Prahu. Jednou z největších transakcí měl být nákup podílu v ruské ropné společnosti Rosněfť za devět miliard dolarů. Za nejasných okolností ale úřady zadržely zakladatele CEFC Jie Ťien-minga a část jejího evropského byznysu převzala státní investiční skupina Citic.

Zbývá vám ještě 40 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké firmy by zasáhla případná obchodní válka mezi USA a Čínou.
  • Jaké jsou české zkušenosti s nepřehlednou čínskou administrativou.
  • Co trápí investory, kteří dávají peníze do čínských firem.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se