Natividad Y. Cheng vyrůstala v chudé rodině na Filipínách. Jediné jídlo, které si mohli dopřát, byla často jen rýže se solí. Se svými osmi sourozenci spali na zemi namačkaní v jedné malé místnosti. I proto se dnes Cheng pomocí svého byznysu s matracemi snaží docílit toho, aby každý Filipínec měl na čem spát.

Po střední škole pracovala Cheng jako dělnice v továrně. Tam také potkala svého budoucího manžela Roberta. Jelikož ale měli oba jen minimální mzdu, nemohli si dovolit založit rodinu. Začali proto hledat cestu, jak z chudoby ven.

Všimli si, že na Filipínách roste poptávka po pěnových produktech, a se skromnými úsporami založili v roce 1968 obchodní společnost Uratex, která se soustředila právě na tyto výrobky.

Natividad Y. Cheng

V roce 1968 založila s manželem firmu Uratex na výrobu pěnových produktů a matrací. Dnes je společnost největší svého druhu na Filipínách. Cheng po smrti svého muže v roce 2003 převzala její vedení a dál pokračuje v rozvoji byznysu. Letos zvítězila v národním kole soutěže EY Podnikatel roku.

Aby ušetřili, spali u Robertovy babičky a kancelář si udělali ze svého pick-upu. "Měli jsme tak málo peněz, že jsem dokonce musela prodat svůj snubní prsten. Banky nám nechtěly půjčit, a tak naše jediná šance byly nebankovní ústavy, které ale měly velmi vysoké úrokové sazby," líčí Cheng.

Vyhořelá továrna a dluhy

I přes obtíže se sháněním peněz se jim podařilo získat dostatek financí na to, aby si mohli založit vlastní továrnu a obchodní firmu přeměnit ve výrobní.

Jen dva roky po startu podnikání ale továrna vyhořela. Chengovi ji navíc neměli pojištěnou, takže to pro ně byla velká rána. "Nemohli jsme tak zaplatit ani našim dodavatelům, ani věřitelům. Měli jsme ale štěstí, že nám dali čas na splacení dluhů do doby, než továrnu vybudujeme znovu," vypráví podnikatelka. S manželem se jim nakonec podařilo získat novou půjčku a splatit všechny dluhy za pouhý rok. Začali tak znovu a s ještě větším úsilím.

Dnes, o 50 let později, je společnost Uratex největším výrobcem pěnových produktů a matrací na Filipínách. Loni měla obrat 250 milionů dolarů, což je asi 5,5 miliardy korun.

Každý rok nové technologie

Produkty firmy prodává přes tisíc maloobchodníků po celé zemi, mají také 20 showroomů. Vedle toho exportuje na Blízký východ, do Vietnamu, Austrálie, Spojených států či Nizozemska.

"S manželem jsme velmi tvrdě pracovali a vždy jsme všechny vydělané peníze investovali zpět do podnikání. A to naše firma dělá dodnes. Každý rok obměňujeme výrobní kapacity a používáme nejnovější technologie," popisuje Cheng.

Společnost zaměstnává 3500 lidí po celých Filipínách. "Sama jsem v minulosti pracovala jako dělnice v ne zrovna ideálních podmínkách. I proto se o své zaměstnance starám jako o vlastní rodinu a záleží mi na tom, aby měli férovou mzdu. Jejich děti navíc podporuji stipendii, aby mohly studovat vysokou školu," říká podnikatelka. Každý rok také bere skupinu svých zaměstnanců do Disneylandu v Hongkongu.

Její firma se rovněž věnuje charitě. Během humanitárních katastrof například rozesílá matrace lidem bez střechy nad hlavou. U příležitosti 50 let firmy zase darovala matrace do 50 nemocnic.

"Se svou misí nepřestanu, dokud nebude mít každý Filipínec matraci na spaní. V odlehlých regionech naší země to pořád není samozřejmost, takže mě čeká ještě spousta práce," uzavírá Cheng.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru