António Amorim představuje už čtvrtou generaci v nejstarší rodinné firmě v Portugalsku. Vedení největšího výrobce korku na světě Corticeira Amorim převzal v roce 2001, tedy zrovna v době, kdy byly korkové špunty vytlačovány z trhu alternativami z umělé hmoty. Díky výzkumu a inovacím se Amorimovi podařilo tuto krizi překonat a se svou společností znovu obsadit pozici světového lídra.

Společnost Corticeira Amorim založil v roce 1870 Amorimův pradědeček. Tehdy podnik dodával korkové zátky na lokální trh s portským vínem. Druhá generace na počátku 20. století rozšířila byznys do Brazílie, kde vybudovala továrny na zpracování korku v São Paulu a Riu de Janeiru. Po úspěchu v Jižní Americe začala firma své výrobky exportovat také do řady evropských zemí.

Čím méně členů rodiny, tím lépe

"Skutečný boom ale přišel až s třetí generací, která od 60. do 80. let výrazně rozšířila výrobní kapacity v Portugalsku a založila distribuční společnosti na nejdůležitějších trzích s vínem," vypráví Amorim.

António Amorim

Generální ředitel společnosti Corticeira Amorim. Vedení největšího výrobce korku na světě převzal v roce 2001 po svém strýci. Portugalský podnikatel představuje už čtvrtou generaci ve firmě, která je nejstarším rodinným podnikem v zemi. V letošním roce získal titul portugalského EY Podnikatele roku.

Receptem na úspěšné nástupnictví v rodinné firmě je podle něj vyplácení části rodinných příslušníků. "Při předání společnosti z druhé na třetí generaci do toho bylo zapojeno 17 bratrů, sester, bratranců a sestřenic. Proto jsme zjednodušili akcionářskou strukturu a dnes máme jen dva akcionáře," popisuje António Amorim, který vedení firmy převzal po svém strýci a svého času nejbohatším Portugalci Americu Amorimovi.

S příchodem Antónia začala firma investovat miliony dolarů do výzkumu a vývoje. "To bylo naprosto klíčové pro přežití našeho byznysu. Bez inovací bychom nedokázali čelit konkurenci v podobě umělohmotných špuntů," říká portugalský podnikatel.

Společnost si najala vědce, kteří měli vyřešit problémy, jako bylo drolení či praskání korku nebo přenesení jeho pachuti na víno. Jejich úkolem bylo také přijít s novými typy korku a nápady, s jakými dalšími materiály by se dal kombinovat.

Kvalitou dohání korek jen sklo

Spolu s tím začala společnost zavádět nové technologie, které pomáhají vylepšit kvalitu výsledného produktu. V souvislosti s tím firma nyní spouští pilotní "továrnu budoucnosti", která je vybavena nejmodernějšími přístroji.

"Začali jsme také vést diskuse s vinaři, someliéry a prodejci o kvalitě vína v souvislosti s použitými uzávěry. Dělali jsme různé srovnávací ochutnávky a testy životnosti různých zátek. To vše proto, abychom ukázali, že korek je skutečně jedinečný materiál," líčí Amorim.

Vína pod korkovými špunty podle něj mnohem lépe vyzrávají, neoxidují a nevysychají. Zároveň jsou korkové špunty oblíbené u zákazníků, kteří je berou jako známku kvality. Díky tomu mohou vinaři taková vína prodávat za vyšší ceny. A v neposlední řadě jde o nejekologičtější variantu uzávěru.

"Podobných kvalit dosahují jen skleněné zátky, které jsou shodou okolností českým vynálezem. Nicméně kvůli vysokým cenám nejsou zatím příliš rozšířené," podotýká Amorim.

Vyhráli jsme bitvu, ne válku

Jeho tažení za záchranu korku mělo úspěch. Počet umělohmotných zátek na světovém trhu se snížil z čtyř miliard na dvě. I přesto ale portugalský podnikatel nehodlá usnout na vavřínech. "Vyhráli jsme jednu bitvu, ne válku. Konkurenční materiály pro nás pořád představují výzvu, i když postupně získáváme navrch," říká.

Podle něj se ve světě ročně vyprodukuje asi 19 miliard lahví vína. Z toho umělé uzávěry tvoří již zmíněné dvě miliardy, kovové zátky pět miliard a zbylých 12 miliard korkové špunty. "My vyrábíme ročně 5,4 miliardy zátek. Pokud si tedy koupíte lahev s korkovým uzávěrem, máte téměř padesátiprocentní šanci, že bude od nás," uvádí Amorim.

Pod jeho vedením firma rozšířila sortiment také na další produkty z korku. Vedle 25 milionů špuntů, které jeho továrny každý den vyrobí, tak produkuje i podlahy nebo komponenty pro automobilový či vesmírný průmysl.

Češi si oblíbili korkové podlahy

"Například Česko je velkým odběratelem našich podlah. Ty jsou u zákazníků oblíbené díky tomu, že jsou z přírodního materiálu, jsou pohodlné při chůzi a mají dobré akustické vlastnosti," přibližuje podnikatel.

Z celkového obratu firmy 700 milionů eur (asi 18 miliard korun) představují špunty přibližně 70 procent a zbylá produkce 30 procent.

Podnik zaměstnává přes 4000 lidí po celém světě. Většina jeho továren se nachází v Portugalsku. Vyrábí ale také v Katalánsku a jednu továrnu má i ve Spojených státech, kde produkuje výrobky pro vesmírný průmysl.

Vedle toho vytvořil síť 47 distribučních firem ve 36 zemích světa, které se starají o prodej jeho výrobků. Celkem společnost vyváží své produkty do 117 zemí světa.

Důležitou roli v celém byznysu podle Amorima hraje jeho udržitelnost. Stromy, ze kterých se korek získává, se totiž nekácejí. Z dubu korkového se pouze odlupuje vrchní odumřelá vrstva, která se nazývá borka.

První sklizeň je možné provést až po 25 letech od výsadby. Kůra poté dorůstá a znovu je možné ji sklidit vždy jednou za devět let.

Největší plantáže těchto dubů se nacházejí právě v Portugalsku, odkud pochází více než polovina světové produkce. "Kupujeme 60 procent korku na domácím trhu, 30 procent ze Španělska a zbylých 10 procent z dalších zdrojů, například z Maroka, Tuniska, Alžírska nebo Sicílie," líčí Amorim.

Padesát hektarů nových lesů

Kvůli růstu svého byznysu plánuje Corticeira Amorim vysázet v příštích 10 letech 50 hektarů nových lesů s duby korkovými. "Věříme, že se našemu byznysu bude dařit, a proto potřebujeme nové přírodní zdroje," říká Amorim.

Jediné, co by jeho optimistické plány mohlo narušit, jsou podle něj obchodní války. "To je jedna z ekonomických nejistot, se kterými se jako podnikatelé musíme naučit žít," uvádí podnikatel.

Dodává přitom, že ekonomická krize, která Portugalsko zasáhla velmi tvrdě, jeho byznys neohrozila. "Vyvážíme 95 procent zboží, takže to na nás nemělo víceméně žádný vliv," vypráví Amorim.

Byl by rád, kdyby v rodinné tradici pokračovaly i jeho děti ve věku 16 a 18 let. Nicméně na nástupnictví je zatím nijak nepřipravuje. Sám byl odmala vychovávaný k tomu, že firmu jednou převezme. Svým dětem ale chce dát na vybranou.

"Nechám je vyzkoušet si různé možnosti a poznat svět, aby si mohly v klidu vybrat, co je skutečně baví. Když budou chtít do naší firmy, tak budu nejšťastnější člověk na světě, stejně jako když se rozhodnou dělat něco jiného. Jako rodič si nemůžu přát víc, než aby jim práce přinášela tolik radosti jako mně," říká Amorim.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru