Současná situace kolem programu ICT a sdílené služby je zatím největší krizí v čerpání evropských dotací v Česku. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) těsně před koncem dotačního období změnilo podmínky hry, a postavilo tak firmy před těžké rozhodnutí: vrátit již proinvestované peníze, nebo začít rychle najímat programátory, kteří na českém trhu chybí.

HN: V tomto programu došlo k velkému pochybení ze strany státu. Co to podle vás znamená?

MPO si bohužel neuvědomilo, že před třemi lety, kdy podmínky programu vznikly, zásadním způsobem špatně nastavilo klíčové podmínky dotačního programu. Zjistilo to až po kontrole auditního orgánu ministerstva financí, který vydal rozporující stanovisko.

MPO nakonec samo přiznalo, že pravidla nastavilo vadně, a nyní přistoupilo k tomu, že po příjemcích dotace požaduje akceptaci nových, diametrálně odlišných pravidel. Chyba takového rozsahu, s dopadem na více než 400 firem, je v podnikatelských dotacích nejzávažnější od vstupu do EU v roce 2004. Mnohé podniky zvažují také právní obranu proti postupu MPO.

Ondřej Mařík

Ve společnosti enovation, která od roku 2007 pomáhá českým firmám získávat dotace a veřejné peníze, se věnuje dotačním projektům v oblasti ICT.

HN: Co jste dělali, když jste to zjistili?

Především jsme se snažili rychle analyzovat, v čem přesně problém spočívá a jaké může mít dopady. Když byly stávající podmínky vyhodnoceny jako v rozporu s pravidly, začali jsme na MPO apelovat, aby jasně stanovilo, jak mají podmínky realizace projektů vypadat.

Když firmy dostanou informaci, že dosavadní regule programu jsou celou dobu špatně nastaveny, vyvolá to lehce řečeno bouřlivou reakci. Navíc neobdržely žádnou zmínku o nových pravidlech. Pokud jste příjemce dotace, který respektoval všechna pravidla a podle nich načerpal v dobré víře miliony korun, a nyní je zde hrozba vrácení, tak je přirozenou reakcí panika. Jde také o to, že dotace nezůstává na účtu podniku, který ji čerpá, musí se proinvestovat. MPO tedy chce vrátit peníze, které již podniky musely vynaložit na realizaci projektu.

Pro nás jako dotační poradce taková situace znamenala okamžitou komunikaci se všemi klienty v dotyčném programu. Retroaktivní změny podmínek programu jsou velice specifické a bez výkladu vlastně nesrozumitelné. Proto se s klienty intenzivně scházíme a řešíme s každým okolnosti jeho projektu, dopady nových podmínek a možnosti, jak je splnit. Všechny dotazy zpracováváme a následně připomínkujeme přímo na ministerstvu. Pro samotného příjemce dotace je složité efektivně se bránit či přijít na řešení problému tak, aby byl co nejméně poškozen.

HN: Jak se k problému postavilo MPO?

V dotační oblasti se u nás obvykle řeší, zda Česko nepřijde o peníze z EU nebo kde nějaký podnikatel provedl dotační podvod. Nyní je tady další stránka dotací, kdy příjemce udělá vše podle pokynů ministerstva, a přesto může o peníze přijít.

Klienti se v médiích dozvěděli spíše ne zcela upřímná prohlášení ze strany MPO, že se problém týká nízkého počtu firem a že většina na nové podmínky přistoupí. Ano, někteří přistoupí, ale za cenu výrazně vyšších nákladů, než jaké oprávněně očekávali na začátku projektu.

Univerzální návod na řešení problémů konkrétních firem MPO samozřejmě nemá a ani na to nemá kapacitu. V současném nízkém personálním obsazení není možné dotazy a situaci stovek příjemců efektivně obsloužit.

HN: Musí být těžké mít za klienty podniky, které dva měsíce neví, na čem jsou…

Jsou samozřejmě nervózní, protože nastalá situace může znamenat i krach. Dotace není nějaké vrátím/nevrátím. Vstupuje do jádra ekonomického fungování podniku a může ovlivnit chod celé firmy. Případné zpětné změny vyvolávají například nutnost podávat opravná daňová přiznání. Pokud podnik prostředky na vrácení dotace ještě má. Jde o reputaci firmy, jak u zaměstnanců, tak navenek.

Související