Než si tady nasadíte povinný jednorázový plášť, vlasy skryjete pod čepici, na boty nasadíte modré návleky a ruce omyjete dezinfekcí, do nosu natáhnete svěží, ostrou a silnou vůni. "Možná je to eukalypt. Já už to ani necítím," říká s nadsázkou Jiří Pantůček, majitel a šéf firmy Top­vet, která vyrábí podle vlastních receptů přírodní kosmetiku a doplňky stravy.

Jako v alchymistické laboratoři to tady nevypadá, ze stropu nevisí usušené rostliny ani tu nejsou zkumavky nebo destilační baňky. Rostliny jako takové zde neuvidíte, ačkoliv firmě vydělávají. Loni to bylo 18 milionů korun při tržbách, které přesáhly 90 milionů. Všude ale stojí kanystry, barely a nerezové stroje. "Pracujeme se standardizovanými extrakty. Ty vzniknou tak, že se byliny macerují například v lihu a pak se roztok zahustí tak, že už nemá žádnou tekutinu," popisuje Pantůček.

Vzniklý prášek pak obsahuje mnohonásobně koncentrovanou účinnou látku. Prášek v Topvetu dál rozpouštějí v lihu či oleji nebo se maceruje, aby z něj vznikly masti, krémy či gely, případně jde do tobolek. Díky extraktu má společnost jistotu, že budou byliny celý rok stále stejně účinné.

Jiří Pantůček (47)

Pochází z Brna, kde také vystudoval Veterinární a farmaceutickou univerzitu. Několik let na ní učil, pak začal pracovat pro společnost Medea, kterou založili jeho babička a strýc a jež se zabývala výrobou přírodních mastí a bylinných extraktů. Od roku 2003 ji vede pod jménem Topvet, která kromě vlastní výroby pracuje i pro řadu jiných společností. Je ženatý, má tři děti a dva psy.

Věnuje se sběratelství, což je vidět už ve vstupní hale firmy, kde jsou dvě dřevěné lékárenské skříně z Indie z 19. století. Za jejich vitrínami jsou desítky měděných hmoždířů, lahviček, bílé keramické nádoby a váhy. "Sbírám hlavně věci, které se vážou k bylinkářství," odhaluje svou vášeň. V kanceláři s výhledem na Kuřim má i šlapací posilovací stroj, na kterém se snaží jezdit co nejčastěji. "Kvůli stavbě továrny máme dluhy, tak mi rodina říká, ať se o sebe starám, aby se mi něco nestalo," vtipkuje.

Zmíněné výtažky z bylin a přírodních látek si podnik nechává dovážet z celého světa. "V Česku je velmi málo společností, které by byly prvovýrobci. Všechny suroviny kupujeme od tuzemských zprostředkovatelů," uvádí Pantůček. Například luxusní oleje jako jojobový nebo mandlový nakupují takto zprostředkovaně od německé firmy, jež má vlastní plantáže.

V nové továrně, která stojí jen několik metrů před cedulí s nápisem Kuřim, zaměstnanci Topvetu přelévají a míchají bylinné tinktury, připravují tobolky, balí krémy a chystají zakázky k expedici. Část produkce v budově, kterou podnik dostavěl loni téměř za 60 milionů korun a do které se výroba přestěhovala loni v prosinci, sice zastanou stroje, stále jsou ale potřeba i lidé. Pracuje jich tady přes čtyřicet.

Výrobu chce Pantůček časem více zautomatizovat, nicméně nikoho nehodlá propustit. Proto plánuje v budoucnu rozjet třeba výrobu emulzí, jež jsou základní složkou mastí či krémů.

Veterinář, který dělá produkty pro lidi

Jiří Pantůček je původně vystudovaný veterinář. S účinky rostlin se ale setkal už na univerzitě, kde ho zaujalo, jak se zvířata sama léčí. Například tím, že okusují kůru určitých stromů a požírají specifické byliny, když je něco trápí. Po škole se chtěl starat o přežvýkavce a být veterinářem. Kvůli nedostatku práce ale v roce 1997 odešel do rodinného podniku Medea, kde se o bylinky začal zajímat profesně. Když se pak strýc, který společnost spolu se svou matkou založil, rozhodl v roce 2003 z firmy odejít, postavil se do čela fabriky Jiří Pantůček.

Firmu přejmenoval na Topvet, protože se chtěl orientovat na veterinární přípravky. To se ale rychle změnilo, jelikož byl větší zájem o přírodní kosmetiku či doplňky stravy. "Zpočátku se mě ale lidé ptali, jak nějaký veterinář může dělat přípravky pro lidi," směje se. Výroby pro zvířata se firma zcela nezbavila, stále dělá produkty pro psy, kočky a koně.

I když se dnes bývalý veterinář jen občas podívá na bolístku svých dvou statných ridgebacků, kteří se líně povalují na gauči v jeho kanceláři, svého rozhodnutí nelituje. "Plním si sny, o kterých jsem ani netušil, že je mám. Jsem šťastný," říká. Jeho společnost dnes vyrábí téměř 700 produktů a pro dalších 50 firem dělá privátní značky.

Jak se rodí nápad

Po nástupu do firmy se začal vzdělávat jako bylinkář samouk. Účinky rostlin zkoumal a stále zkoumá z herbářů a knih. Inspiruje se u světového bylinkářského gurua Američana Jamese Duka nebo u Světové zdravotnické organizace, která zveřejňuje publikace o jednotlivých bylinách. Sám také podrobný herbář zpracovává.

Topvet

Jiří Pantůček stále podniká jako fyzická osoba, loni jeho firma utržila 93 milionů korun. Oproti předchozímu roku to byl šestiprocentní nárůst. „To je pro nás ještě zvládnutelné, větší růst by nás mohl dostat do finančních problémů,“ přiznává. Zisk podniku byl loni 18 milionů.

Ve firmě pracuje celá rodina i kamarádi. Pantůček věří, že ji jednou převezmou jeho dvě dcery a syn. „Zatím sami přijdou a dělají, co je potřeba,“ říká s tím, že už si ale dokáže představit, že jedna dcera povede zahraniční obchod, druhá bude dělat design a syn IT specialistu.

Nápadů na nové produkty má stále dost. "Kolegové mě někdy musí brzdit. A jak se rodí nápad? To vám asi neřeknu. Najednou je, tak na něm začnu pracovat. Vždy přemýšlím nad tím, aby byl výsledný produkt co nejúčinnější," popisuje svůj tvůrčí proces.

Zpočátku se podnik zaměřoval na výrobky s jednou bylinou, dnes dělá složitější recepty, často je v nich i 10 bylin, které navzájem podporují své účinky. "V laboratoři musíme zjistit, jestli je možné dát tam tolik bylin, zda produkt bude stabilní, jestli se nerozpadne a tak dále," říká. Pokud má štěstí, může být receptura hotová za dva dny, jindy to jsou i měsíce práce. Do roku 2016 je vyvíjel sám, poslední dva roky už na to má vývojové oddělení.

Recept na vši zůstává tajemstvím

Podniků, které vyrábějí přírodní kosmetiku a doplňky stravy, jsou v Česku stovky. Podle Pantůčka je Topvet co do výše obratu v první dvacítce a míří výš. Získat další kus trhu může i proto, že pro konkurenci vyrábí. Nejen pro tu tuzemskou, ale i pro nadnárodní firmy ze Švýcarska, Norska, Německa a dalších zemí.

"Ze začátku jsme neměli peníze na marketing, hezké etikety ani obaly. Jediné, co jsme měli, byly účinné výrobky," vzpomíná a dodává, že v podnikání uspěl i díky štěstí. Jeho firmu si totiž náhodou našla švýcarská mezinárodní společnost a podnik ztrojnásobil obrat. V jednu dobu mu zakázky této společnosti dělaly i 60 procent tržeb a díky tomu se mohl rozrůstat. Dnes zakázková výroba dělá asi třicet procent obratu. Téměř ve všech případech konkurenti používají receptury z Topvetu.

Už několikrát mu od nich přišly i neformální nabídky na odkoupení podniku. To, že by společnost prodal, si ale nyní nedokáže představit. Také proto, že věří, že ji jednou převezmou jeho děti. "Budujeme rodinnou tradici. Vychovávám děti tak, aby firmu milovaly, a jsem rád, že se o ni samy zajímají," dodává bylinkář.

Majitel Topvetu sám říká, že není dobrým obchodníkem. "Neumím prodávat. Stane se, že máme špičkový výrobek a neprodáme ani tisíc kusů za rok. Když tu recepturu poskytnu firmě, pro kterou vyrábíme, tak ročně prodá i 20 tisíc kusů," popisuje. Některé receptury jsou ale natolik unikátní, že je nikomu dát nechce. Třeba tu na vši. "Funguje na fyzikálním principu, že veš udusí. Parazit je postupem času na chemické přípravky rezistentní, na tento si ale nezvykne," uvádí.

Největší úspěch má Topvet s bylinnými extrakty, kterých dělá desítky. Oblíbená je třeba lichořeřišnice, ostropestřec nebo šišák. Populární jsou i rostlinné oleje, jako dýňový nebo arašídový. Že by kosmetické společnosti začal ohrožovat trend výroby produktů doma, se Pantůček nebojí. "Pokud víte, co vám vyhovuje, tak si na malý problém doma kosmetiku uděláte. Pak je ale otázka, kolik dáte za suroviny a jak dlouho vám to vydrží," myslí si.

Potřebujeme jasnější regulaci

Ačkoliv se bylinkářství používá po celém světě, podle Pantůčka se na něj jako na způsob léčby dívají lékaři stále skrz prsty. "Přitom když dáme na hromadu dnešní léky, tak více než polovina z nich používá účinné látky z bylin a rostlin," uvádí.

Jako příklad dává lék na stařeckou demenci. Bylinkáři i farmaceutické firmy na nemoc používají jinan dvoulaločný, tedy ginkgo bilobu. Farmacie může použít zásadně více miligramů standardizovaného extraktu než bylinkáři. "Samozřejmě, museli projít složitým schvalovacím řízením, stálo je miliony, než lék uvedli na trh, což vůbec nesnižuji. Farmacie přináší kvalitní produkty. Ale vadí mi, že tvrdí, že stejná aktivní látka od nás je neúčinná," říká.

Podle něj není podnikání s bylinami jasně regulované. Argument, že spousta přírodních doplňků stravy nemá účinky, jaké slibuje, bere jako fakt. Podle něj je to proto, že stejně jako v jiných odvětvích i v tomto jsou podvodníci. "Pokud někdo pomele bylinu a naplní ji do tobolek, tak je jasné, že nebude účinkovat. Člověk není přežvýkavec, on takto bylinu nedokáže štěpit, a ta jím projde nedotčeně," říká šéf Topvetu a dodává, že by pomohlo, kdyby zákonodárci nastavili zákony tak, aby výrobci museli používat účinnou část bylin v jasně definovaném množství a aplikační formě.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru