Hledají hlavně stabilní a jistou práci, důležité jsou pro ně vhodné benefity a především příjemný kolektiv, kde se člověk cítí dobře. Čeští vysokoškoláci se v některých požadavcích na ideálního zaměstnavatele výrazně liší od svých kolegů z jiných zemí. Zatímco studenti na západě a na jihu Evropy jsou draví, vyhledávají výzvy a firma je snadno získá tím, že jim záhy nabídne pozici lídra, Češi na tato lákadla až tolik neslyší a oproti jiným národům jsou mnohem konzervativnější. 

Spíše než být lídrem, mít ostré lokty, soutěžit s ostatními a snažit se prosadit jako individualita, jsou Češi více "pohodáři", zodpovědní a loajální pracovníci. Touží po harmonii a klidu a velmi se chtějí stát skutečnými experty ve svém oboru. Hodně dají na stabilitu a soulad s kolegy, kteří by jim měli osobnostně sednout. Firma, která toto dokáže lidem nabídnout, bude pro elitní české studenty vysokých škol velmi přitažlivá. 

"Kultura firmy hraje pro Čechy obrovskou roli. Přátelské a dynamické pracovní prostředí a respekt k lidem u nich patří mezi top parametry při výběru ideálního zaměstnání," podtrhuje Tomáš Rašner, oblastní manažer společnosti Universum pro Českou republiku, která se zeptala více než deseti tisíc tuzemských vysokoškoláků, podle čeho si vybírají zaměstnavatele.  

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Jsou oddaní a chtějí sloužit dobré věci

Česko leží uprostřed Evropy a přesně tak vypadá i povaha a očekávání českých studentů. "Většinově jsme už v západní Evropě, nejvíce podobni Německu a Rakousku. Oproti nám je takové Polsko určitě více 'východní'. Máme však stále ještě i jisté 'východňárské' rysy," popisuje Rašner. "Například když se studentů zeptáte, podle čeho posuzují reputaci a image firmy, nejvýznamnějšími parametry jsou stále prestiž, úspěch a finanční síla. Kdežto v Německu jsou to více inovace a zajímavý produkt," dodává. 

Zatímco Němci hledají častěji uplatnění ve vedoucí pozici, Češi chtějí spíše tvůrčí pracovní prostředí. Více než ostatním záleží českým studentům na tom, aby se stali experty ve svém oboru. Příliš ale nechtějí nést břímě zodpovědnosti. Západní studenti si více cení autority a vyhledávají výzvy, kdežto Češi chtějí být především prospěšní. Právě kritérium "Mít pocit, že sloužím dobré věci" je pro Čechy mnohem důležitější než pro ostatní národy.

Při rozhodování o svém budoucím zaměstnavateli velmi dají na jeho úspěch na trhu. Toto kritérium mají čeští studenti dokonce postavené nejvýše ze všech národů. Naopak nijak netouží po tom být v práci příliš v kontaktu s klienty, není pro ně důležité, aby firma respektovala menšiny, a nezaobírají se tolik ani výší nástupního platu. 

"Absolventi, kteří k nám přijdou na pohovor, už předem přibližně vědí, jaký plat mohou na dané pozici očekávat. Jejich požadavky tak nejsou nereálné. Stále platí, že finanční odměna pro ně je podstatným kritériem výběru, ale už není kritériem jediným," upozorňuje personální ředitelka společnosti Siemens Petra Jeřábková. Do strojírenského podniku se měsíčně hlásí na absolventské pozice kolem 150 uchazečů a firma jich přijímá zhruba 160 ročně. 

České firmy u studentů bodují 

V žebříčcích firem podle jejich žádanosti se u českých studentů velice dobře umisťují tuzemské firmy. "Jsou spojovány právě s přátelským pracovním prostředím, a to je pro Čechy velké lákadlo," vysvětluje Rašner.

Příkladem je Škoda Auto. Mladoboleslavská automobilka je první v žebříčku u českých studentů technických oborů, třetí u ekonomů a velmi vysoko se umístila také u studentů práv. Na předních příčkách se umisťuje také Skupina ČEZ. A velmi dobře jsou na tom i někteří další tuzemští zaměstnavatelé – České aerolinie, Kofola, Student Agency či Česká národní banka. 

 

"Požadavky mladé generace se mění. Pro dnešní absolventy je velice důležitá flexibilita pracovní doby a volného času. Jsou také mnohem otevřenější k cestování a sami ho často při své práci vyžadují," popisuje mluvčí Škody Auto Jana Bahníková. 

Skupina ČEZ tvrdí, že zatímco absolventy technických oborů láká do firmy především práce s moderními technologiemi, absolventy ekonomických oborů více motivuje možnost kariérního růstu. "Dlouhodobě nám roste nástup čerstvých absolventů zhruba o deset procent z celkového počtu," přibližuje mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. 

Česká spořitelna má zase zkušenost s tím, že "přátelskost" a firemní kulturu si absolventi zjišťují už během přijímacích pohovorů. "Ptají se na flexibilitu práce a často také na dress code, tedy jak moc formálně chodí zaměstnanci oblékáni. Zajímá je například i to, zda je ve firmě běžné tykání, nebo vykání," líčí Martin Grau, který má v České spořitelně na starost nábor zaměstnanců.

V rakouské Erste Bank, matce České spořitelny, je situace jiná: "Naši uchazeči z řad absolventů univerzit očekávají především práci, v níž budou moci soutěžit a bude pro ně intelektuální výzvou. Touží po možnosti stát se lídry, vést ostatní a nést velkou zodpovědnost," potvrzuje Aura Cristina Okurová z Erste Bank.  

Vychází příloha HN

Ideální zaměstnavatel - speciální příloha Hospodářských novin, vychází ve čtvrtek 5. listopadu.

  • Výstupy z žebříčku Univerzum - unikátní výzkum názorů
  • Jak být atraktivní zaměstnavatel pro nejlepší studenty
  • Motivační programy pro studenty, absolventy
  • Příběhy nejžádanějších absolventů ve světě a ČR

Práce musí hlavně bavit

Tomáš Molek, který studuje na pražské ČVUT, soudí, že neprůbojnost v sobě mají Češi zakořeněnou. "Je zde stále ještě pomník předlistopadové doby. Vidím to ve svém okolí: když je někdo lepší, když vyčnívá, není za to obdivován, ale nahlíží se na něj s despektem. To je důvod, proč se čeští studenti nehrnou do vedoucích pozic. Ale s věkem a získanou sebedůvěrou můžou i v manažerské oblasti konkurovat západním kolegům," myslí si Molek.

Sami čeští absolventi říkají, že ať už jsou kritéria výběru prvního zaměstnavatele jakkoliv rozmanitá, zásadní pro ně je, aby práce seděla k jejich osobnosti. "Nejdůležitější je, aby mě práce bavila. Protože pokud tomu tak není, nepomůže ani vysoký plat, pružná pracovní doba nebo prestiž firmy," myslí si Oldřich Hanuš, který vystudoval IT na pražské Unicorn College. 

Oslovení odborníci i firmy se shodují, že jednou z osvědčených cest, jak společnost může zapůsobit na vysokoškolské studenty, jsou kromě inzerce a sociálních sítí také návštěvy škol a osobní komunikace. "To je nejúčinnější způsob, jak studenty zaujmout: některý ze zaměstnanců, ideálně bývalý absolvent dané fakulty, předstoupí před studenty a upřímně popíše, co ho na té práci baví a nebaví a jak to v jeho firmě chodí. Není nic silnějšího, než když vám zkušenost předá někdo, kdo byl jednou tam, kde jste vy teď," doporučuje Jan Bubeník, šéf headhunterské společnosti Bubenik Partners.

Související