Zastřešovač bazénů: Z malé vsi až k trhu se dvěma miliardami lidí

Třiačtyřicetiletý majitel a ředitel společnosti Alukov Jan Zitko přišel v půlce devadesátých let na trh v době, kdy tu nebyla žádná konkurence. Byl prostě první. Podobné primáty si se zastřešováním bazénů připisoval i na dalších východních trzích. Postupně přešel i na Západ, kde se musel vyrovnat s delší tradicí domácích výrobců.

Nyní má zálusk opět na jeden střechami příliš nepolíbený trh. Poněkud překvapivě se jedná o Spojené státy. Ty jsou pro Alukov o to lákavější, že se v nich nachází nejvíce bazénů na světě. "Na zastřešení tam ale lidé vůbec nejsou zvyklí, prorazit tam bude hodně obtížné," popisuje svou současnou misi Zitko.

Máte stovky zaměstnanců a třísetmilionový obrat. V Česku sídlíte a vyrábíte ve dvou malých východočeských vískách. V Orli a Kočí. Neuvažovali jste o přesunu do nějaké průmyslové zóny?

Já z tohoto kraje pocházím a mám to tu rád. Další výhodou je, že Chrudim má bohatou tradici v průmyslu a kovovýrobě. V devadesátých letech jsme tam tudíž nacházeli spoustu lidí, kteří uměli pracovat s kovem. Ať už šlo o vyučené zámečníky, soustružníky nebo obráběče. Dnes už se situace mění a získat zkušeného řemeslníka je těžší a těžší. Původně jsme začínali pouze v Orli, ale Kočí je asi dva kilometry odtud a byl tam navíc opuštěný kravín, který jsme opravili. Teď tak zaměstnáváme i lidi z druhé strany kopce.

Jaké byly začátky firmy? Původně jste střechy na bazény vůbec nedělali, ne?

V roce 1995 jsem koupil areál, ve kterém sídlilo zemědělské družstvo. Chtěl jsem proto pokračovat v zemědělské výrobě. Areál byl ale v centru obce a hygienické normy to už dále neumožňovaly. Hledali jsme tedy alternativu, a začali jsme proto vyrábět hliníková okna a dveře. A od tohoto jsme se potom dostali k zastřešení bazénů.