V České populaci už je pouhých 6 % obyvatel, kteří nemají zkušenost s nakupováním po internetu. Naproti tomu alespoň jednou za týden si nákupem on-line zpestří život bezmála 14 % lidí.
O nákupní chování v prostředí internetu se zajímal výzkum agentury GfK mezi tisícovkou respondentů ve věku 15-65 let. Pokud se podíváme na frekvenci nákupů přes internet, lidé tento způsob volí nejčastěji jednou za měsíc či méně (přes 40 % dotázaných). Nicméně, z hlediska věku nejčastěji nakupují mladší ročníky od 20 do 29 let, a to často i několikrát do měsíce. Jsou to především lidé s nejvyšším vzděláním, svobodní i zadaní, bez výraznějšího regionálního rozdílu (výjimkou je Praha). Nejvyšší frekvenci nákupů mají osoby podnikající, studenti a ženy na mateřské dovolené. U těchto zákaznických skupin dosahuje příjem domácnosti průměrné republikové výše.
Na celé čáře vítězí nákup elektroniky a oblečení (35-40 %), poté kosmetika a audio/video nosiče a knihy (20 %). Pořízení dovolené a finančních služeb osciluje kolem 10 % a nejnižší zájem vykazuje stále nepříliš používaný nákup potravin (7 %). Elektroniku si takto pořizuje více než polovina mužů, ženy zase preferují nákup oblečení (40 %).
Toto ale významně klesá s rostoucím věkem, kdy nejvíce uvedené komodity kupují mladí lidé ve věku 15-29 let, ženy ale zůstávají nákupu oblečení věrné i v pozdějším věku. Napříč všemi kategoriemi zboží dominuje Praha, následovaná moravskými regiony a až poté regiony z Čech. Nejvíce si elektroniku pořizují podnikatelé a studenti, oblečení pak ženy na mateřské dovolené, studenti a řídící pracovníci (manažeři).
Největší ochotu pořídit si v budoucnu věci on-line vyjadřují lidé opět u elektroniky (56 %), oblečení (45 %) a knih/audio/video (39 %). Následují je s 34 % kosmetika a pořízení dovolené. Nejméně lidé plánují pořízení finančních služeb a potravin (17 %). Pokud se ale podíváme na rozdíl mezi současným stavem a budoucí ochotou k nákupu, je na prvním místě dovolená a knihy/audio/video, následované elektronikou, kosmetikou a oblečením.
Prakticky většina lidí pořizuje nákupy přes specializované e-shopy (80 %) a jen necelá polovina využívá on-line aplikace kamenného obchodu (48 %). Důležitou roli zde hraje věk zákazníka, kdy právě s rostoucím věkem klesá ochota nakupovat přes aplikaci kamenného obchodu. Tento trend je patrný i u plánovaného využití obou prodejních kanálů do budoucna, kde se ale zvyšuje příklon k využití aplikací kamenných obchodů (na 65 %).
Platba je u nákupu on-line ještě stále realizovaná především hotovostí při předání zboží (62 %) či přímým bankovním převodem ze svého účtu na účet prodejce (56 %). Zákazníci však začínají více používat nové modernější metody platby, kdy již čtvrtina z nich používá i platbu kartou on-line, následovanou speciálními platebními systémy (např. PayU, PayPal či PaySec). Nejméně používanou je platba kartou při převzetí, což využívá jen desetina všech zákazníků.
U nejběžnějších forem platby nehraje věk, pohlaví a velikost sídla zásadní roli, nicméně u moderních plateb tyto parametry výrazně snižují jejich použití (nové metody placení využívají spíše mladší muži, s vyšším vzděláním a z větších měst).
