Po šesti týdnech krizových opatření proti pandemii koronaviru připravuje vláda po mnoha urgencích několik kroků, které by mohly přinést finanční pomoc i větším firmám. Celkem by se mohlo jednat až o 800 miliard korun. Namísto o přímou finanční pomoc ale půjde o státní záruky. "Záruční schémata budou klíčovým nástrojem podpory podnikatelů," uvedl v pátek ministr průmyslu Karel Havlíček.

Největším nástrojem, který už vláda protlačila sněmovnou, bude program Covid III. V rámci něj mohou společnosti do 500 zaměstnanců získat úvěry s 80- až 90procentní zárukou státu. Vláda na program vyčlení 150 miliard, což by mělo vygenerovat úvěry ve výši mezi 500 a 600 miliardami korun.

"Tento nástroj velmi pomůže dodat malým a středním podnikům provozní financování, tedy financování, které dnes potřebují nejvíce − na nájmy, elektřinu, platby dodavatelům," říká Jitka Haubová, výkonná ředitelka pro korporátní a municipální bankovnictví v Komerční bance. Přesné limity zatím nejsou stanovené, mělo by se ale pravděpodobně jednat o úvěry do 50 milionů korun.

150 miliard Kč

vyčlenila vláda na program Covid III. Zaručí se tak za úvěry od komerčních bank ve výši 500 až 600 miliard korun.

500 zaměstnanců

V rámci programu Covid III mají dostat záruku i větší firmy. Zatímco nyní je limit 250 zaměstnanců, nově má být dvojnásobný.

Větší role bank

Záruky by měla poskytovat Českomoravská záruční a rozvojová banka, administrovat a vyhodnocovat úvěry ale budou komerční banky. Státní záruka však neznamená, že peníze dostane každý, kdo si o ně požádá. "Bankám to sice dává určitý komfort, ale i tak jsou vázány velmi striktní regulací, komu mohou a komu nemohou půjčit," říká Filip Čabart, partner společnosti Havel & Partners.

K větší obezřetnosti banky povede také takzvaný portfoliový limit. Stát se sice zaručí za jednotlivé úvěry, ale bance v případě jejich nesplácení neuhradí více než 30 procent celkové sumy, které v rámci programu poskytla.

Důvodem, proč chce nyní vláda více spoléhat na komerční banky, jsou potíže u předešlých programů Covid I a II pro firmy do 250 zaměstnanců a úvěry od 500 tisíc do 15 milionů korun. V tom prvním ČMZRB poskytovala přímo úvěry, v tom druhém záruky. A i když celkový objem nepřesáhne dvacet miliard korun, banka, která na takový nápor není nastavená, nestíhala jejich vyřizování.

Pomoc firmám

Covid III

◼ Plánovaný program má vygenerovat úvěry ve výši 500–600 miliard korun.
◼ Firmy do 250 zaměstnanců dostanou na úvěry státní záruky až 90 procent, firmy do 500 zaměstnanců 80 procent.
◼ Úvěry budou administrovat komerční banky. Ty pomohou zajistit, že jsou klienti bonitní. Banky ponesou i portfoliové riziko – stát jim při nesplácení pokryje maximálně 30 procent ze sumy půjčené v rámci programu.

EGAP a Záruka Covid plus

◼ Na exportéry bude cílit pomoc od státní exportní banky EGAP.
◼ Celkově půjde o záruky až do výše 200 miliard korun. Žádat o ně mohou firmy s 250 a více zaměstnanci.
◼ Půjde o úvěry mezi pěti miliony a dvěma miliardami korun. Úvěr nesmí překročit 25 procent obratu firmy za rok 2019.
◼ Žadatel musí být exportér nebo dodavatel exportéra.

Covid III navíc bude sloužit i podnikatelům z Prahy, kteří na jeho předchůdce nedosáhli kvůli pravidlům evropských strukturálních fondů, odkud peníze pocházely. Banka s hlavním městem Prahou sice rozjely speciální projekt Covid Praha ve výši 1,8 miliardy korun, ale ty firmy rozebraly za devět minut.

Pomoc exportérům

Na ty největší společnosti se zaměří exportní pojišťovna EGAP a její program Záruka Covid plus. Ta bude poskytovat až 80procentní záruky na úvěry od pěti milionů do dvou miliard korun, celkem až za 200 miliard. Žádat mohou firmy, které mají 250 zaměstnanců a více.

Program je ale omezen na společnosti, na jejichž obratu se aspoň z jedné pětiny podílí export anebo jsou subdodavateli dalších exportérů. Dále jsou pak v nařízení vlády taxativně vyjmenované obory, které na peníze nedosáhnou − ubytování, pozemní, vodní a letecká doprava, cestovní kanceláře či herny a kasina.

Jsou proto společnosti, které na garantované úvěry nedosáhnou. Patří mezi ně například letecký dopravce Smartwings, který ovládá i ČSA. Ten od vlády žádá záruky za úvěry až dvě miliardy korun. Nicméně ani do jednoho z programů se "nevejde" a vláda podle ministra Havlíčka zatím žádné výjimky nepřipravuje.

Jediná pomoc, na kterou by firma mohla dosáhnout, je takzvaný kurzarbeit, v rámci nějž stát vyplácí dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Poskytne firmám 80 procent náhrady mzdy pro lidi v karanténě a pracovníky uzavřených provozů, a to do výše 39 tisíc korun na zaměstnance. Při omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin nebo poklesu poptávky to bude 60 procent, a to až do 29 tisíc korun.

Související

Firmy musí mzdy nejprve vyplatit zaměstnancům ze svého. Peníze pak získají zpětně na účet od úřadů práce, což má podle ministerstva práce a sociálních věcí trvat několik dní. Za březen ministerstvo schválilo žádosti více než 30 tisíc firem, které se týkají téměř 111 tisíc zaměstnanců.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru