Přírodní katastrofa a politické skandály peruánskou ekonomiku přibrzdily, ale nezastavily. Její aktuální růst i liberální prostředí nabízejí novou šanci českým exportérům, říká velvyslanec ČR v Peru Pavel Bechný.

Peru je liberální ekonomikou. Mají zde čeští vývozci větší šanci než například v Brazílii či Argentině?

Samozřejmě. Peruánská ekonomika se vyznačuje vysokým stupněm otevřenosti vůči vnějšímu světu. Dovozní i vývozní režimy jsou liberalizovány, vláda podporuje zahraniční investice a stát oficiálně neklade žádné překážky rozvoji zahraničního obchodu. Finanční systém je stabilní a obchodním transakcím nebrání žádná omezení. Dovoz českého zboží do Peru se řídí Mnohostrannou obchodní dohodou mezi EU a Peru, která vytváří rámec pro další nárůst obchodní výměny mezi našimi zeměmi.

Jde o jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v Jižní Americe…

Země skutečně zůstává lídrem v Latinské Americe co do růstu HDP. Ekonomika si udržuje dynamický trend, stoupá průmyslová poptávka, snižuje se chudoba a zároveň roste střední třída. Všechno pak společně vytváří příznivé podmínky k tomu, aby se v Peru uplatnily zahraniční produkty a investice, a to i z Česka. Země aktuálně patří k vážným kandidátům na členství v OECD.

Pavel Bechný

velvyslanec České republiky v Peru

Vystudoval fakultu mezinárodních vztahů a mezinárodního práva na Ukrajině. Pracoval jako konzul na velvyslanectví Československa v Uruguayi a Chile a jako rada na velvyslanectvích ve Venezuele, Mexiku, Kostarice a Peru. V roce 2012 získal Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. stupně. Mluví španělsky, anglicky a rusky. Rád cestuje, hraje tenis a basketbal.

Hospodářský růst nicméně zpomalily nedávná přírodní katastrofa − dramatické povodně − a skandály vlády a bývalého prezidenta Kuczyńského. Jaká je nyní předpověď růstu HDP?

Tyto události peruánskou ekonomiku opravdu trochu přibrzdily. V roce 2017 dosáhl růst HDP jen 2,5 procenta. Letošní rok ale přináší nové pozitivní signály. V prvním čtvrtletí vzrostla peruánská ekonomika o 3,2 procenta, v dubnu a květnu více než o čtyři. Predikce růstu HDP pro rok 2018 je 3,6 procenta a pro rok 2019 dokonce 4,3 procenta. V rámci Jižní Ameriky se očekává, že Peru spolu s Bolívií poroste nejrychleji. Inflace v Peru bude po Ekvádoru, který má dolarizovanou ekonomiku, druhá nejnižší, na úrovni dvou procent.

Nová tamní vláda chce oživit investice a hospodářství. Jak?

Nová vláda chce co nejrychleji odblokovat velké zahájené projekty, jejichž realizace ustrnula v souvislosti s korupčními skandály, složitými systémy kontrol a zdlouhavým získáváním pozemků. Vytkla si za cíl zmodernizovat dopravní infrastrukturu a zrychlit probíhající rekonstrukci země po loňských povodních. Kvalitní infrastruktura (silnice, železnice a přístavy) zvýší atraktivitu Peru v očích zahraničních investorů. Začne se veřejnými investicemi, na které pak navážou soukromé projekty.

Vláda chce přilákat investice také do dosud opomíjených sektorů, jako jsou akvakultura a lesní hospodářství. Jedná se o perspektivní oblasti, kde české firmy mají zkušenosti a mohou nabídnout inovativní technologie i odborné služby.

Potřebuje Peru nějaké další reformy?

Peru má zavedené instituce a legislativa přesně upravuje práva a povinnosti podniků. Některé zákony jsou ale natolik složité, například v oblasti veřejných zakázek, že mnohé instituce se i přes dostatek peněz zdráhají prosazovat projekty, které by mohly zlepšit životní podmínky obyvatel. V regionech chybí kvalifikovaní pracovníci, prioritou by tedy mělo být efektivnější formování lidských zdrojů. Pracovní legislativa, která je k zaměstnancům benevolentní a dává jim velká práva na úkor zaměstnavatelů, by také snesla reformu. Peru by mělo co nejdříve přistoupit k redukci šedé ekonomiky, ve které se pohybuje až 73 procent obyvatel. Ti neodvádějí daně, neplatí sociální a zdravotní pojištění, což znamená nejistou budoucnost. Odrazují je registrace na daňovém úřadu a složitost systému daňových prohlášení. Pokud nejsou firmy formálně zaregistrovány, stát na ně nedosáhne a stojí mimo jakoukoliv kontrolu. Rovněž fiskální situace vyžaduje korekce, zejména směrem ke zefektivnění výběru daní a zamezení daňovým únikům. Prio­ritním úkolem vlády by měl zůstat boj s korupcí.

Vzájemný obchod mezi Peru a Českem donedávna rostl. Jaká je situace dnes?

Mohu potvrdit, že pozitivní trend pokračuje. V roce 2017 vzrostl český vývoz do Peru o 12 procent. Zlepšení v posledním roce bylo i přes ekonomický útlum v Peru dáno zejména zvýšenou poptávkou po strojích, nářadí a stavebním materiálu v souvislosti s rekonstrukcí po přírodní katastrofě.

O které výrobky mají Peruánci zájem?

Celkem 36 procent hodnoty českého vývozu do Peru tvoří stroje a dopravní prostředky. Dalšími významnými vývozními komoditami jsou průmyslová zařízení, telekomunikační technika, plastové trubky, hadice a další příslušenství, železné konstrukce, netkané textilie, cihly a dlaždice, měřicí a kontrolní přístroje, ruční nástroje s elektrickým motorem nebo výživa pro domácí zvířata.

České produkty jsou vnímány pozitivně, v některých sektorech je možné opřít se o dobrou pověst dřívějších československých dodávek, což platí například v energetice a obraně. V každém případě je ale potřeba investovat do budování osobních vztahů a marketingu.

Co další klíčová odvětví?

Peruánské stavebnictví po určitém útlumu v roce 2018 opět roste. Kromě infrastruktury se staví v Limě a ve větších městech rezidenční nemovitosti, kancelářské budovy nebo hotely. Peruánci tak projevují rostoucí zájem o stavební materiál a stroje z Česka. V regionech mimo Limu je významný zemědělský sektor, který je orientován proexportně. Pro Peru by ale bylo výhodnější namísto surovin vyvážet produkty s vyšším stupněm zpracování. Ke zvýšení přidané hodnoty exportních komodit a posílení exportních příjmů je nyní dobré zavádění moderních technologií včetně biotechnologií, což také vytváří příležitosti pro české exportéry. V Peru je potenciálně zájem například o české dávkovací, balicí a etiketovací stroje a chladicí techniku.

Země je proslulá také svým mimořádným nerostným bohatstvím. Je i tady příležitost pro české dodavatele důlní techniky a technologií?

Důlní průmysl má v peruánské ekonomice stěžejní postavení. Podílí se 17,6 procenta na HDP a 58 procenty na celkovém exportu. Peru je významným světovým hráčem, pokud jde o produkci kovů, zejména mědi. Disponuje ale také zlatem, zinkem, cínem a olovem, přičemž převažují povrchové doly. V oblasti těžby kovů se chystají pro období 2017−2021 velké projekty v předpokládané celkové hodnotě 14 miliard dolarů. Po letošním obnovení dynamiky investic v těžebním průmyslu by k dalšímu vrcholu investic do důlního průmyslu mělo dojít v roce 2019. To vše znamená, že šance pro dodávky české dobývací techniky do Peru jsou reálné a mají vcelku jasnou perspektivu.

Mluvil jste o loňském nárůstu exportu. Už znáte i letošní čísla?

V prvních pěti měsících vzrostl český export do Peru téměř o 51 procent. Doufám, že tento trend bude pokračovat po zbytek roku, pak by se český export do Peru mohl letos přehoupnout přes 50 milionů USD. České podniky by se neměly bát prosazovat na perspektivních trzích, i přes jeho geografickou vzdálenost.

Zde naleznete rozšířenou verzi rozhovoru a video velvyslance Bechného.

Související