Čínské zboží v Česku
Notebooky
Za prvních osm měsíců letošního roku se dovezlo z Číny do Česka přes 1,2 milionu přenosných počítačových sestav lehčích než 10 kilogramů - tedy převážně notebooků. Za celý loňský rok to bylo 1,8 milionu. Navíc se montují počítače z čínských součástek také přímo v Česku.
Nábytek
Čína byla za prvních osm měsíců letošního roku největším exportérem kancelářských židlí do Česka. Dodala jich za 236 milionů korun.
Solární panely
Největší položkou čínského dovozu do Česka jsou solární články. Letos jich k nám do konce srpna se dovezlo za téměř 13 miliard korun a za celý loňský rok to bylo asi za 26 miliard. Zhruba 85 - 95 procent slunečních panelů instalovaných v Česku má solární články z Číny.
Digitální Fotoaparáty
Letos do konce srpna bylo dovezeno téměř 170 tisíc digitálních fotoaparátů z Číny. Šlo především o levnější modely.
Oděvy
Dovoz textilu z Číny stagnuje. Za prvních osm měsíců letošního roku se dovezlo z Číny běžného oblečení za téměř čtyři miliardy korun. Za loňský rok to bylo asi za 6,5 miliardy. V Číně šijí i některé české firmy, například výrobce outdoorového oblečení Alpinepro.
Čtvrteční zasedání skupiny nejvyspělejších zemí světa G-20 v korejském Soulu spěje k historické změně světového finančního uspořádání. Čína a USA se zřejmě dohodnou na tom, že Číňané posílí hodnotu svojí měny jüan a Američané na oplátku ustoupí od dalšího nalévání peněz do své ekonomiky.
Myslí si to alespoň Lawrence Summers, šéf ekonomických poradců amerického prezidenta Baracka Obamy. I z ostatních zemí se ozývají hlasy, že na setkání G-20 dojde k dohodě o nutnosti přejít na tržní kurzy měn. Znamenalo by to, že Číňané by uměle přestali podhodnocovat svoji měnu a stejné snahy prostřednictvím tisku nových peněz či zásahů centrálních bank by se vzdaly i ostatní státy. Zabránilo by to vzniku takzvaných měnových válek, které podle některých ekonomů mohou vést k omezení obchodu či v krajním případě dokonce ke skutečnému válčení.
Kurs jüanu je podhodnocen oproti dolaru o 20 až 40 procent a zatím není jasné, zda by vyskočil nahoru náhle nebo postupně. Náhlé posílení jüanu by pro obyvatele Česka znamenalo zdražení mnoha druhů zboží od česneku přes oblečení až po počítače. Později by pravděpodobně došlo k masivním přesunům výroby v celosvětovém měřítku.
Posílení jüanu by zdražilo čínské zboží a ohrozilo tamní komunisty
Západní svět dál touží po levných výrobcích z Číny, ale zároveň ho levný čínský vývoz ničí. Hlavolam, který nemá dobré řešení.
Co by se stalo, kdyby čínská měna náhle skokově posílila kupříkladu o 20 procent? "Takový tektonický posun by byl dost nepříjemný, znamenalo by to bouře v Číně, přesun výroby a další velké problémy," myslí si analytik David Marek z firmy Patria Finance. Zasáhlo by to i každého občana Česka, který kupuje čínské zboží. Tedy všechny. Nejde přitom o zcela vyloučený scénář. Říše středu je pod stále větším tlakem vyspělých zemí, zejména Spojených států, které jí vyčítají, že díky své podhodnocené měně ovládla světový export a vytlačuje jejich zboží z trhu.
Konec levné práce
Skokové posílení hodnoty čínské měny by vyvolalo krátkodobě zdražení zboží, které se do Evropy dováží z Číny. Pro Čechy a Moravany by to znamenalo zdražení například česneku, medu nebo třeba bot. Tedy věcí, kde momentálně neexistují náhrady z jiných zemí v potřebném množství. Stavitelům slunečních elektráren by o 20 procent podražily solární panely, zdražení by se dotklo i většiny notebooků, stolních počítačů a hraček.
"Na českém trhu pochází 70-80 procent hraček z Číny, včetně výrobků od známých značek, jako je Hasbro či největší výrobce hraček na světě Mattel," potvrzuje Jaroslav Janeček ze Svazu prodejců hraček. "Zdražení čínské produkce by krátkodobě nemohly nahradit dodávky odjinud."
Zasáhlo by i prodejce nábytku, kteří by si však asi rychle našli náhradu. Některé firmy dokonce s výpadkem svých dodavatelů počítají. "Přes dvacet procent zboží v IKEA pochází z Číny, ale naše firma nespoléhá v žádném oboru výhradně na jednoho dodavatele," vysvětluje mluvčí společnosti v Česku Jindra Válová. "Pro případ, že by třeba továrna vyhořela, máme každý výrobek zajištěn minimálně od dvou dodavatelů, většinou z různých zemí."
V Indii je levně, navíc mluví anglicky
Po nějaké době by došlo k útěku firem pryč z Číny. Samozřejmě, zahraniční firmy, které vyrábějí pro čínský trh, jako je například česká firma Brano, jež tam vyrábí zvedáky u svého partnera a také je tam prodává, by se nic nezměnilo. Ale exportéři by se přesunuli jinam.
Čína už totiž není tak levnou zemí, jako bývala, a další výroba by se tam nevyplatila. Ostatně v posledních letech vzrostla minimální mzda v Číně v průměru o 20-30 procent, v Pekingu za poslední čtyři roky dokonce čtyřnásobně. "Platy v pobřežních oblastech rychle rostou a občas je potíž sehnat kvalifikované pracovníky," tvrdí Andy Xie, známý ekonom čínského původu, žijící v Šanghaji. Dochází dokonce i nekvalifikovaná pracovní síla. Počet rolníků se snížil z 80 procent populace před třiceti lety na dnešních 30 procent. A ne všichni jsou ochotni jít pracovat do továren.
Značná část výroby textilu, jež je náročná na práci, se již proto přesunula z Číny třeba do Bangladéše. Podnikatelé v technicky náročnějších odvětvích uvažují už nyní o přesunu části výroby do Indie.
"Centra velkých společností, jako je výrobce elektroniky Hewllet-Packard, se již stěhují do Indie. Mají tam stabilní prostředí, lidé mluví anglicky - a navíc je tam momentálně strašně levná elektrická energie," vysvětluje Jan Samko, marketingový ředitel prodejce elektroniky Alza, jenž s výrobci jedná.
