Když selhává stát, nastupují firmy. Čeští exportéři včera představili zcela novou koncepci podpory tuzemských společností na zahraničních trzích. Žádná státní instituce takový dokument léta nepředložila. "Tlak ze strany firem na větší podporu v cizině byl poslední dobou enormní," vysvětluje příčiny vzniku koncepce Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy, který zájmy firem zastupuje. O nutnosti zefektivnit přístup k potřebám českých podnikatelů v zahraničí se přitom diskutuje od poloviny 90. let. O zavedení nové koncepce chtějí zástupci svazu začít jednat se státem už v říjnu.

Vývozce dlouhodobě trápí zejména nekoordinovanost jejich podpory, která je roztříštěna mezi ministerstvo zahraničí a ministerstvo průmyslu a obchodu, a také slabá profesionální úroveň některých obchodních diplomatů. "Lidé, kteří jsou vysíláni ven, často nemají ani základní znalosti o českém průmyslu," netají se svým názorem šéfka zahraniční sekce Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová.

Podle zpracované studie je třeba diplomacii jednoznačně "ekonomizovat", tj. soustředit se především na ekonomické zájmy České republiky. Podobný přístup přitom před několika dny podpořil i prezident Václav Klaus. "Potřebujeme především lidi, co budou běhat kolem firem," souhlasí Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro Evropskou unii.

Podle Míla, který vychází ze závěru studie, je třeba zintenzivnit zahraniční cesty do prioritních zemí i tyto cesty lépe koordinovat. Běžně se stává, že během dvou měsíců jedou do téže země dva ministři.

Ekonomické zájmy Česka v zahraničí hájí v současnosti zejména čtyři instituce. U dvou je zřizovatelem ministerstvo zahraničí (obchodní radové na velvyslanectvích, Česká centra), u dvou pak ministerstvo průmyslu a obchodu (agentura pro podporu obchodu CzechTrade, agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest). Jako poradní orgán ministerstva průmyslu slouží Česká rada pro obchod a investice, kde se zástupci státu setkávají s firemním sektorem.

Podle Míla by se všechny tyto aktivity měly sjednotit, podobně jako je tomu u misí britské zahraniční obchodní služby UK Trade and Investment. "Střechou by mělo být ministerstvo zahraničí, které by mělo udávat základní směr." To by podle nové koncepce spolupracovalo s ministerstvem průmyslu a obchodu a integrovalo by do sebe i CzechTrade a investiční část CzechInvestu. "Zpřísnil bych kritéria výběru zaměstnanců, více bych finančně zapojil soukromý sektor a hlídal bych návratnost všech vynaložených nákladů," vysvětluje Míl.

Silným podnětem pro vznik studie byla i nekoncepčnost v počtu snižování českých zastupitelských úřadů, která se měla dotknout i zemí, jež ministerstvo průmyslu a obchodu označilo za prioritní. Zástupce firem nejvíce roztrpčilo plánované rušení konzulátů v brazilském Sao Paulu a v indické Bombaji. Obě rozlehlé a lidnaté země jsou přitom řazeny mezi státy s nejvyšším exportním růstovým potenciálem. Ministerstvo zahraničních věcí nejprve zrušení konzulátů navrhlo, poté ale vlastní návrh na nátlak firemního sektoru stáhlo.

"Na tom je krásně vidět zmatečnost české proexportní politiky," uvádí Míl. Podle něj je chybou i zavírání ambasád v afrických zemích: "Nepotřebujeme ambasády v Lucembursku nebo Belgii, ale opouštět Afriku se nám může vymstít."

Ministerstvo zahraniční již dříve oznámilo, že uzavře česká velvyslanectví v Kongu, Keni, Jemenu, Venezuele a v Kostarice. Ministr Karel Swarzenberg navíc v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny připustil možnost dalšího uzavírání českých zastupitelských úřadů.


Vývoz jako český národní zájem

12

S tolika zeměmi mimo Evropskou unii chce Česká republika nejvíce rozvíjet zahraniční obchod (viz mapka).

4

Instituce v současnosti reprezentující ekonomické (i další) zájmy České republiky v zahraničí: CzechTrade, Česká centra, velvyslanectví, CzechInvest.

Proexportní orientace

Česká republika patří k jedné z nejotevřenějších světových ekonomik. Zhruba 40 procent průmyslové výroby a 50 procent výroby zpracovatelského průmyslu je určeno na vývoz.