Celou firmu nastartoval s čerstvými absolventy středních a vysokých škol, protože zkušené odborníky do vesnice u Slaného nebyl schopen před pár lety vůbec dostat.

Pak si majitel firmy Linet Zbyněk Frolík uvědomil, že je to vlastně dobře. Jeho zaměstnanci dnes učí na všech typech škol a on si začal vychovávat líheň malých talentů přímo ve firemní školce, která má technické zaměření.

"Děti tak k technice získají vztah a třeba se rozhodnou pro technický obor," říká v rozhovoru Frolík.

Na nedávné konferenci o společenské odpovědnosti Je to na nás, kterou pořádal Respekt, jste uvedl, že mimo jiné vysíláte zaměstnance do škol, kde se podílejí na výuce. Jak jste k tomuto kroku dospěli?

Připadá nám normální vytvářet vztah mezi podnikem a veřejností. Když jsme s tím začínali, na některé své zaměstnance jsem vyvíjel velký tlak, aby učili na vysokých školách. A to z jednoho prostého důvodu: když k těm mladým lidem mluvíte a učíte je, i vy sami se učíte s nimi komunikovat a vyjadřovat se.

Utříbíte si názory a můžete zkušenosti uplatnit i ve vlastním zaměstnání se svými zaměstnanci. Navíc k nim získáte nějaký vztah a později si můžete některé vybrat a přesvědčit je, aby šli pracovat k nám. Měli jsme vždy handicap, že jsme pracovali na vesnici v Želevčicích u Slaného a ne každému se chce z města cestovat za prací.

Ale vy se nepodílíte jen na spolupráci s vysokými školami.

Ne. Právě dalším důvodem, proč jsme se propojili se školami, byl fatální nedostatek mladých lidí s technickým vzděláním ze středních škol. Průmyslovky skoro nejsou, zrušily se navíc tolik potřebné obory, jako je třeba nástrojář. Převažují obory pro automechaniky a zámečníky. Museli jsme proto začít přemýšlet, jak ty lukrativnější obory lidi naučit. Začali jsme chodit do škol nebo jsme nabídli učilištím, aby šikovnější studenti chodili k nám na praxi.

Popřípadě si je zařadíme do nástrojárny a postupně si je vychováme. A nakonec jsme ještě zjistili, že pokud mají jít lidé na učiliště, musejí k řemeslu, k technice získat vztah již na základních školách. Začali jsme proto spolupracovat s různými základními školami v okolí Slaného. Nabídli jsme jim exkurze, návštěvní dny, vybudovali jsme u nás tréninkové centrum, které s nimi sdílíme. Takže děti mohou přijít k nám a vše si prohlédnout a vyzkoušet.

Líheň nových podnikatelů: Škola nabízí žákům podnikatelskou praxí už v rámci studia - čtěte ZDE

Firma sídlící na Domažlicku potřebovala učně. Tak jim platí školu - čtěte ZDE

Na těchto aktivitách se také podílejí vaši zaměstnanci?

Nejedná se o masové nasazení lidí, nenahrazujeme samozřejmě učitele. Jde se spíše o exkurze, o ukázky naší praxe. Děti pak získávají vztah k výrobě a třeba i tendenci jít na technickou školu. A jelikož by se mělo začít od raného věku, založili jsme ještě firemní školku.

Měli jsme ve firmě hodně mladých žen, kterým tikaly biologické hodiny, takže přišla opravdu vhod. Školku jsme opět zaměřili technicky. Děti mají k dispozici lego a další technické stavebnice. Mohou se podívat za rodiči do fabriky, takže si už k tomu vytvářejí vztah a je to pro ně normální. Dnes už máme ve firemní školce přes čtyřicet dětí, dvě třídy.

Kdy a proč jste začal své zaměstnance tlačit k tomu, aby se podíleli na výuce na vysokých školách?

Firmu jsem založil v kravíně s jedním jediným zaměstnancem, dokonce bezdomovcem. Vztahy se školami jsme se začali zabývat někdy na přelomu roku 2000, kdy jsme zjistili, že potřebujeme mnohem vyšší interakci mezi tou naší anomální cestou syrového podnikání na vesnici a průmyslem. 

Tehdy jsem si všiml, že školy by měly být tím uzlem předávání know-how mezi jednotlivými profesemi. Postupně jsem se pak ale přesvědčil, že to tak není. Mnoho škol s technickými obory je sto let za opicemi. Průmysl byl mnohem dál, protože podniky táhne dopředu konkurenceschopnost. Nicméně jsme zároveň na škole zjistili, že máme prostor získat mladé lidi.

Podnik jsme v podstatě rozjeli s absolventy škol, ať už vysokých, nebo středních. Mnoho našich zaměstnanců nemá žádnou jinou zkušenost než z Linetu. Lidé ze seniorských pozic k nám nikdy nechtěli, protože prvních 10 až 15 let jsme měli pověst společnosti, která vyrábí postele někde v kravíně.

O tom, proč firmy vysílají své zaměstnance už do základních škol, aby tam učili a vedli děti k technickým oborům, čtěte v pondělní Kariéře.

 
Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru