V Česku panují vysoké teploty, což je příjemné pro ty, kteří leží u bazénů či rybníků. V práci to ovšem může být dost únavné. Na co má zaměstnanec nárok v letních vedrech a co může požadovat po zaměstnavateli? 

Není pochyb o tom, že vysoké teploty zatěžují organismus a zhoršují pracovní podmínky. "Povinností zaměstnavatele je zajistit takové podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Sem například spadá poskytnutí nápojů na pracovišti," říká Romana Rašková z personálně-poradenské společnosti McROY Czech. 

Parametry nápoje
  • Teplota: v létě 16 °C (min 10 °C), v zimě 20 až 25 °C (min. 16 °C) 
  • Obsah cukrů: méně než 2,5 obj. % 
  • Obsah minerálních látek: podobný jako v potu – 1 % 
  • Obsah vitaminů: není nutný 
  • Chuťové vlastnosti: takové, aby byl ochotně přijímán 
  • Optimální hodnoty hlavních minerálních látek: Ca2+ > 40-80 mg/l, Mg2+ > 20 mg/l, K+ > 1 mg/l, Na+ < 20 mg/l, Cl- < 25 mg/l, SO42- < 240 mg/l, NO3- < 10 mg/l.

Zákon skutečně hovoří o takzvaných "ochranných nápojích". Podmínky stanovující povinnost poskytovat zdarma ochranné nápoje zaměstnancům jsou stanoveny podrobně v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Povinnosti se rozlišují podle míry zátěže a teploty, které je pracovník vystaven. Povinnost poskytnout ochranný nápoj platí u prací při nichž je energetický výdej vyšší než 106 W/m2 a teplota přesahuje 26 stupňů. Například jde o ruční svařování, soustružení, strojové vrtání, práci dělníka v ocelárně, valcíře hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků a podobně. 

Dále se ochranný nápoj poskytuje pokud je měřením doloženo, že při dané práci dochází u pracovníka ke ztrátě tekutin (potem a dýcháním) vyšší než 1,25 litru nebo při trvalé práci v zátěži teplem zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do čtvrté kategorie. 

Ochrana se ale vztahuje i na zaměstnance, kteří nevykonávají těžkou fyzickou práci. Podle předpisu vzniká při výkonu fyzicky nenáročné práce nárok na poskytnutí ochranného nápoje v případě, že teplota vzduchu na pracovišti překročí 34 stupňů. Zákon se tak dotýká hlavně řidičů z povolání, zedníků, pokrývačů, servírek a dalších zaměstnanců, kteří pracují převážně venku. Samozřejmě ale podmínky mohou splňovat i pracovníci, co tráví většinu času v kanceláři.

Teplota se stanovuje jakýmkoli běžným teploměrem – rtuťovým, digitálním a podobně, vždy ve stínu a v době mezi 10:00 až 17:00, ve výšce břicha pracovníka.

Jako minimální množství "ochranného nápoje" se uvádí 1,5 litru na osobu za směnu, při extrémních venkovních podmínkách je to až 2,5 litru. Jako ochranný nápoj se poskytuje balená přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, balená pramenitá voda nebo balená kojenecká voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných balených vod – tedy i voda pitná.

Seznam "ochranných nápojů" vypracovává zaměstnavatel ve spolupráci se závodním lékařem. Ochranný nápoj musí být na pracovišti snadno a rychle dostupný. 

Doporučené parametry ochranného nápoje se dočtete na stránkách Ministerstva zdravotnictví. Pro zajímavost je přikládáme v tabulce.  

Povinná klimatizace?

"Zajištění klimatizace ovšem nelze po zaměstnavateli vyžadovat. Nicméně pokud teplota na pracovišti dosahuje více než 36 stupňů Celsia, je nutné individuálně posuzovat tepelnou zátěž zaměstnanců na pracovišti," dodává Rašková. 

Stanovuje to nařízení vlády č. 361/2007 Sb. ve vazbě na přílohu č. 1 k nařízení vlády. Zde se řeší postup při určování přípustných hodnot a hodnocení mikroklimatických podmínek, uplatnění a stanovení režimu střídání práce a bezpečnostní přestávek.

Tam kde klimatizace je, upravuje její teplotu nařízení vlády. Při práci s minimem pohybu má být teplota nastavena na 24,5 °C. Při lehké manuální práci nebo při řízení osobního vozidla má být teplota klimatizace nastavena na 23 °C. 

Pokud se tak nestane, nezbývá zaměstnancům než se obrátit na hygienickou stanici nebo oblastní inspektorát práce. Někteří zaměstnavatelé situaci řeší tak, že zkracují svým zaměstnancům pracovní dobu nebo častěji zařazují přestávky. Při vysokých letních teplotách je totiž eventuálně možné zkrátit zaměstnancům pracovní dobu. Tuto možnost dává zaměstnavatelům zákon č. 309/2006 Sb. 

Související