Pracovní trh v České republice prochází viditelným oživením. Zaměstnavatelé sice chtějí letos přijmout nové zaměstnance, ale jejich nábor nebude probíhat plošně. Podniky se potýkají s tím, že profily kandidátů neodpovídají požadavkům firem. Nejvíce s nedostatky bojuje strojírenství a informační technologie.

Dobré zprávy přináší odvětví center sdílených služeb, stavebnictví a obchodu. Sektor farmacie v současné době spíše stagnuje, naopak v bankovnictví se očekává nárůst poptávky po uchazečích. Tak by se daly interpretovat hlavní závěry Platového průzkumu 2015, který provedla společnost Hays. 

"Od poloviny roku 2014 pozorujeme nárůst zájmu o kandidáty specialisty. Tradičně nejvíce příležitostí je pro zkušené obchodníky napříč všemi sektory, dále vnímáme nárůst zájmu o odborníky v automobilovém průmyslu, ve výrobě, IT a centrech sdílených služeb, která nabízí pracovní místa jazykově vybaveným uchazečům,” říká Ladislav Kučera, managing director Hays Czech Republic. 

Kandidáti na volná místa mnohdy nesplňují požadavky kladené na tyto specializované pozice, ať už jazykové, či odborné. To dává naopak příležitost uchazečům ze zahraničí, ale také schopným absolventům vysokých škol. V tuto chvíli se trh potýká s nedostatkem němčinářů, v IT sektoru je zase málo „javistů“ a technologů.

"Již v minulém roce jsme u obchodních pozic ve výrobě, IT a v automobilkách pozorovali nárůst mezd, ten bude dále pokračovat zejména u rolí, které se obtížně obsazují, právě díky vysokým požadavkům na kvalifikaci. Momentálně si budou snadno hledat zaměstnání uchazeči o práci v zákaznickém servisu se znalostí angličtiny a dalšího světového jazyka (zejména němčiny), kvalitáři pro sektor výroby, v oblasti IT pak testeři a developeři," dodává Kučera.

"Společnosti si nyní velmi dobře uvědomují, jak je důležitá motivace nových talentů a stávajících zkušených odborníků. Zejména v sektorech, kde se kvalifikovaní odborníci obtížně hledají, je třeba, aby firmy pracovaly na rozvoji juniorních zaměstnanců," upozorňuje.

Trendy na českém pracovním trhu

Trh informačních technologií je všeobecně vnímán jako perspektivní obor s velkou budoucností. Zdá se, že ekonomická recese je alespoň v tomto případě minulostí. Absolventi vysokých škol se zaměřeným na IT jsou jedni z nejlépe ohodnocených při vstupu na trh práce. 

Výběrová řízení se však stávají náročnějšími a zaměstnavatelé mají na kandidáty vyšší požadavky. Toto se týká nejen technických a jazykových znalostí, společnosti totiž stále častěji vyžadují i zkušenosti z konkrétních odvětví (farmaceutické firmy, finanční sektor, výroba).

"Za poslední čtyři roky jsme zaznamenali vyšší platové ohodnocení v tomto sektoru, které je způsobeno velkou poptávkou po IT profesionálech," říká Kučera. Je stále těžší zaujmout a získat ty nejlepší odborníky, proto se společnosti rozhodly nabízet vyšší platy. Mzdy rostou jak u juniorských pozic, tak pozic v projektovém managementu či u rolí architekta. 

Dobrá zpráva je, že absolventi vysokých škol se zaměřením na IT si mohou nejen snadno najít práci, ale při vstupu na pracovní trh jsou také jedni z nejlépe ohodnocených.   

"Mezi nejobsazovanější pozice stále patří vývojáři v Javě a ,NET‘, a to po celé republice. Stejně tak pozorujeme stálou poptávku po odbornících v oblasti zajištění kvality, testerech a test manažerech. Pro rok 2015 předpokládáme zvýšený zájem o experty v oblasti infrastruktury a bezpečnosti," upřesňuje Kučera.

Strojírenství, výroba a průmysl: firmy bojují o talenty

Sektoru nadále dominuje vliv automobilového průmyslu: zavedené závody nyní zvyšují objem výroby. Velmi atraktivními se pro uchazeče stávají vývojová centra automobilek, kde rovněž pracovních nabídek přibývá. Zároveň lze pozorovat, že v souvislosti s nedostatkem specialistů firmy mění strategii a dávají více příležitostí absolventům.

Firmy posilují interní vzdělávací programy a dbají na rozvoj juniorů. Příležitost dostávají i absolventi. Cenu kandidáta na trhu určuje řada faktorů: region, velikost a původ firmy a počet let zkušeností uchazeče. Například u inženýra kvality v automobilovém průmyslu se výše mzdy může pohybovat od 27 000 korun u mladého absolventa bez praxe až po 80 000 korun u zkušeného zaměstnance se zodpovědností za více výrobních závodů. 

Stavebnictví: zažívá oživení

Jedním ze sektorů, které prožívají výrazné oživení, je stavebnictví. Platy odborníků rostou a kandidáti jsou opět ochotni měnit práci. Specifické je, že firmy v tomto sektoru jsou ochotny i připlatit za kandidáta se zkušenostmi od přímé konkurence, a to až o 20 procent navíc. Klíčovou pozicí je projektový manažer, který si může dohromady s bonusy ročně vydělat až 2 miliony korun – zčásti zde však záleží na úspěšnosti projektu. 

V průměru loni rostly platy ve stavebním sektoru o 10 procent.  "Jestliže byl rok 2013 co do růstu platů relativně skromný, loni jsme zaznamenali ne sice skokové, ale odhadem 5 až 10procentní platové navýšení, především potom u nabídek nově nastupujícím zaměstnancům. Stejně jako před počátkem recese i v roce 2014 se zvýšila ochota zaměstnanců přejít k přímé konkurenci, ovšem za předpokladu alespoň 15 až 20procentního mzdového navýšení," upřesňuje Kučera.

Loňský rok, stejně jako ten předchozí, zaznamenal růst zejména v oblastech industriálního a rezidenčního developmentu. Zvýšenou aktivitu vyvíjí jak developerské firmy, tak přidružené sektory, např. stavební a konzervační společnosti.

Centra sdílených služeb: lpí na jazycích

Sektor informačních technologií není jediný, který bojuje s jazykovou vybaveností uchazečů, obzvláště v mluvené formě. Podobné problémy hlásí i centra sdílených služeb, jejichž počet výrazně roste. V Česku je jich nyní více než 150 a v roce  2015 se očekává jejich další růst až o 15 procent. Z pohledu jazykové vybavenosti musí uchazeči umět skvěle anglicky a ve většině případů i druhý světový jazyk. Vysoká poptávka je po němčině a francouzštině, paleta požadovaných jazyků se však rozšiřuje i na jazyky jako hebrejština nebo bosenština. Znalost některých jazyků jako němčina, nizozemština nebo severské jazyky může zvyšovat cenu uchazeče až o 15 procent. 

Obchod a marketing: láká na výdělky

Dalším sektorem, který kandidáty láká na výrazné výdělky, je obchod. Poptávka po obchodnících je stále vysoká. Zároveň jsou firmy znovu otevřeny i náboru absolventů či mladých uchazečů bez zkušeností. Obchodní manažer si v závislosti na segmentu/produktu/brandu může měsíčně vydělat od 50 000 až po 250 000 korun, což ukazuje skutečně velký rozptyl finančního ohodnocení v tomto odvětví. Sektor finančních služeb je výjimečně nakloněn obchodníkům: nabídek je na trhu práce zhruba o 50 procent více v porovnání s minulými lety. Oproti tomu obchodních pozic v bankovnictví ubylo téměř o 45 procent.

Finanční sektor: je opatrný

Právě finanční sektor je jedním z těch, které jsou z pohledu otevřených pozic velmi opatrné. V bankovním segmentu v roce 2014 pozic výrazně ubylo. Loňský rok přinesl téměř o čtvrtinu méně pracovních nabídek ve srovnání s předchozími roky. Důvodem může být jak optimalizace finančních týmů, tak i obecně nízká fluktuace v segmentu.

Výhled je však pozitivní: v roce 2015 se co do počtu pracovních příležitostí očekává růst. Sektor financí a účetnictví nenabízí příliš otevřených pozic i z toho důvodu, že tito pracovníci bývají ve firmách jedni z nejstabilnějších. V rámci optimalizace finančních týmů je méně zejména seniorních pozic, finanční role nyní často kumulují více zodpovědností a v souvislosti s tím dochází na těchto pozicích k růstu platů. 

V HR a administrativě: platy stagnují

Význam HR pozic posiluje, manažerské role v HR se stávají součástí nejužšího vedení firem, a podílí se tak na spolurozhodování o budoucím rozvoji společností. Platy však spíše stagnují, v některých případech dochází i k poklesu. V administrativě se platy za podobnou agendu mohou výrazně lišit i podle sektoru: výkonná asistentka může mít plat od 30 000 korun, pokud pracuje ve stavebnictví, až po 50 000 korun, pokud pracuje v mezinárodní advokátní kanceláři.

Co se týče dočasného přidělování zaměstnanců, již dávno není řešením pouze pro dělnické profese. Firmy poptávají specialisty na dočasné přidělení stále častěji – ať už na časově omezené projekty, nebo například jako zástup za mateřskou dovolenou. 

Odvětví farmacie: cílí na juniory

Sektor farmacie a medical, který byl ekonomickou recesí uplynulých let zasažen nejméně, zaznamenává změny nyní. V rámci odvětví dochází v současné době ke stagnaci a v jejím důsledku lze pozorovat čtyři hlavní změny: optimalizace týmů a s tím spojený úbytek pracovních nabídek – společnosti již nepřijímají tolik pracovníků jako dříve. Aby firmy vyhověly svým náborovým potřebám, využívají často služby typu outsourcing. Další změnou jsou mírnější požadavky uchazečů – uvědomují si situaci a jsou ochotni slevit nejen ze svých finančních nároků, ale jsou flexibilnější i z hlediska typu společnosti nebo produktového portfolia. V souvislosti s úsporami přibývá také příležitostí pro juniorní uchazeče. 

Pracovní trh očima zahraničních investorů

"Tradičně nejsilnějším odvětvím z pohledu zahraničních investic je v České republice automobilový průmysl. Nicméně dřívější ryze výrobní investoři v tuzemsku zakládají i centra služeb a střediska výzkumu a vývoje. Lákají sem další firmy, které jim zde tvoří dodavatele," říká Jan Linhart, člen řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice - AFI. 

Investoři narážejí na kvalifikovanost kandidátů na pracovním trhu, která vždy neodpovídá jejich potřebám. Obory středních i vysokých škol neodpovídají zcela poptávce na trhu práce, stejně tak systém rekvalifikace není dostačující. Pracovní trh není flexibilní a ani jazyková vybavenost uchazečů o práci není uspokojivá. Navíc se praxe na školách vzdaluje praxi ve firmách. 

Rigidita českého trhu práce

V České republice i nadále panuje velmi malá ochota zaměstnanců za prací dojíždět, nebo se dokonce přestěhovat, což potvrzuje vyšší nezaměstnanost v některých regionech a současný nedostatek personálu v jiných lokalitách. Nejvíce nezaměstnaných bylo v lednu v Ústeckém a Moravskoslezském regionu, kde podíl nezaměstnanosti překročil desetiprocentní hranici.

Z důvodu nedostatku kvalifikovaných uchazečů se řada společností snaží zaujmout i svými benefity. Tradiční firemní výhody, jako například stravenky či příspěvek na různá pojištění, jsou sice stále vítané, rozhodně je však nelze považovat za lákadlo, ale v nadneseném slova smyslu téměř za samozřejmost. Totéž platí o mobilních telefonech. Mobilní operátoři nyní nabízí neomezené tarify pro volání za tak výhodné ceny, že se zaměstnanci často přiklání k používání vlastních přístrojů i pro firemní účely, jen aby u sebe nemuseli nosit dva telefony (duální zařízení zatím zaměstnavatelé obvykle plošně neposkytují).

Technologické či farmaceutické firmy začaly například nabízet svým zaměstnancům možnost nákupu akcií. Dalším méně tradičním, ale oblíbeným benefitem jsou výhody v oblasti zdravotní péče, které jsou v některých případech i přesně definovány, jako např. příspěvek na zubařskou péči a zákroky.

"Příjemným překvapením, zejména pro dámské osazenstvo týmu, pak může být příspěvek na kadeřnické služby, který jsme rovněž u několika společností zaznamenali,” říká Kučera. 

Vyšší oblibě se těší příspěvky na dětské tábory, školky, dovolenou. Možnost využít firemní školku zatím není bohužel příliš častá, ale o to populárnější a kandidáti na ni často slyší. Co se týče řádné dovolené, ze zákona jsou společnosti povinny poskytnout čtyři týdny, ale již několik let je u většiny firem běžných pět týdnů. V poslední době ale přibývá zaměstnavatelů, kteří dokážou nabídnout i další týden dovolené navíc. 

Související