V prvním díle našeho seriálu o CSR jsme si popsali, že jsou to právě malé a střední podniky, kdo je hlavním nositelem společenské odpovědnosti v tuzemsku. Podívejme se na příklady několika z nich, které se ocitly jako nominované či dokonce vítězné v ceně Top odpovědná firma roku. Tu pořádá platforma Byznys pro společnost. 

  • PRO-BIO (výrobce a zpracovatel biopotravin, odpovídá Barbora Hernychová, marketingové oddělení)

Proč jste se rozhodli ve Vaší firmě začít řešit společenskou odpovědnost a jakým způsobem? 

BH: Naše firma podniká v regionu s velmi vysokou nezaměstnaností. V současné době našlo na různých pozicích v naší firmě zaměstnání přes sto lidí. Podporujeme místní komunitu, místní sportovní organizace a úzce spolupracujeme se základní školou na projektu Ekoškola. Pro děti organizujeme exkurze do našich provozů, podílíme se na kroužku vaření, kde se děti učí vařit z biopotravin, a podílíme se na celkové změně jídelníčku v místní školní jídelně, kde se postupně začínají objevovat i biopotraviny. Už samotné hospodaření podle principů ekologického zemědělství a produkce biopotravin je obrovským přínosem pro místní krajinu a životní prostředí. 

Rozšiřování naší firmy je spojeno s obnovou takzvaných brownfields – starých rozpadajících se nevyužívaných objektů. Při svém podnikání jsme nezabrali ani metr čtverečný nové půdy, veškeré objekty vznikly rekonstrukcí a dostavbou těchto starých budov. Například mlýn je v místě staré sýpky z 50. let minulého století, administrativní budova, balírny, sklady a nový bezlepkový mlýn v budově z 19. století bývalého podniku rodiny Buhlových. 

Spolupracujeme také s organizací Člověk v tísni na projektu, který pomáhá začínajícím ekologickým zemědělcům v Moldávii. Místním zemědělcům předáváme zkušenosti a pomáháme jim jejich produkci zobchodovat. 

Co Vám CSR dalo a na jaké komplikace jste naopak narazili?

BH: V roce 2013 a 2014 se nám podařilo ve spolupráci s Úřadem práce v Šumperku a Olomouci, díky jejich programům, získat alespoň část potřebných zaměstnanců, rekvalifikovat je, zaučit, případně naučit základním pracovním návykům. Tito lidé u nás mají trvalé zaměstnání. Bohužel, přitom se vynořil celorepublikový fenomén – exekuce. Na naši účtárnu se nahrnuly exekuce na jednotlivé pracovníky. To je záležitost, která nás nutí přemýšlet, zda vůbec či jakým způsobem s těmito aktivitami pokračovat.

V zahraničí existují neziskové organizace, které  tyto pracovníky zaměstnávají na určité období a "pronajímají" je dalším zaměstnavatelům. Takže zaměstnavatel nemám tyto problémy s exekucemi nebo s absencí. V této problematice se jistě máme ještě co učit. Velmi by pomohl program spolupráce úřadu práce, který by byl vhodný pro naši firmu.

Stabilizace lidí v regionu, kde se nezaměstnanost pohybuje až kolem 30 procent by se následně vyplatila obci i státu.  Velmi se nám líbí nápad na podporu "mentora", který má prostor se starat o zaučení, případně "výchovu" nových pracovníků. Je pravda, že získání a vypracování žádosti o podporu je krkolomné a časově zdlouhavé, ale věříme, že v následujících letech se administrativa zjednoduší. 

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

  • Hennlich (dodavatel průmyslových zařízení, odpovídá Martin Jonáš, PR manager)

Proč jste se rozhodli ve Vaší firmě začít řešit společenskou odpovědnost a jakým způsobem? 

MJ: Společenskou odpovědnost má naše firma přímo zanesenu ve své vizi, která vznikla na přelomu tísiciletí. Nástroje udržitelného podnikání a společenské odpovědnosti tak stojí v základu fungování naší firmy. Důležité bylo především myšlení majitelů, kteří se i svým způsobem života ztotožňují s tím, že férové obchodní vztahy, péče o zaměstnance a rozvoj regionu, ve kterém firma sídlí, jsou klíčové pro dlouhodobý a udržitelný úspěch firmy.

Zpočátku byly nástroje a opatření společenské odpovědnosti zaváděny spíše intuitivně. V současné době, především ve vztahu k zaměstnancům jde však již o komplexní a propracovanou strategii.

Zásadní součástí naší firmy jsou spolupracovníci, proto je péče o ně na jednom z prvních míst. Naši spolupracovníci například mají možnost využít Hennlich Baby Club, který nabízí předškolním dětem aktivní trávení času s využitím metodiky Montessori. Organizujeme také "přífiremní" tábory. Umožňujeme spolupracovníkům využívat flexibilní úvazky. Provozujeme poradenskou SOS linku, kterou  zaměstnanci využívají v případě neřešitelných problémů.

V oblasti ochrany životního prostředí naše firma dlouhodobě věnuje nemalé finanční prostředky do výzkumu a vývoje šetrných technologií, jako jsou alternativní způsoby vytápění a chlazení, bioplynové stanice či využívání odpadních energií. Firemní areál je vytápěn a chlazen ekologickými tepelnými čerpadly. Již 11 let financujeme neziskové projekty mladých lidí žijících nebo studujících v Litoměřicích prostřednictvím Dárcovského fondu Hennlich. Za dobu existence jsme podpořili přes 140 projektů.

Naše aktivity aktivně komunikujeme a snažíme se inspirovat i další zaměstnavatele, například prostřednictvím účastí na seminářích či jejich organizováním.

Co Vám CSR dalo a na jaké komplikace jste naopak narazili?

Nejen v regionu jsme vnímaní jako "dobrá adresa" pro potenciální zaměstnance, ale také pro obchodní partnery. Dlouhodobě se nám daří udržet velmi nízkou fluktuaci zaměstnanců a naopak zaměstnávat technické odborníky ze širokého okolí. Z posledního nezávislého průzkumu mezi spolupracovníky vyplynula více než 99procentní spokojenost s postavením zaměstnanců ve firmě. Díky různým formám flexibilního zaměstnávání máme velmi vysokou návratnost zaměstnankyň po ukončení mateřské a rodičovské dovolené.

Komplikací pro nás určitě byla neexistence možnosti uznat náklady na provoz Baby Clubu při jeho otevření. To se změnilo na konci loňského roku. 

  • Závody lehkých konstrukcí Loštice (poskytují služby v oblasti strojírenské výroby, odpovídá Ladislav Brázdil, jednatel) 

Proč jste se rozhodli ve Vaší firmě začít řešit společenskou odpovědnost a jakým způsobem? 

LB: Společenská odpovědnost u nás ve firmě začala jaksi samozřejmě. Mikroregionálně tím, že jsme vždy podporovali místní sdružení a zájmové aktivity, a celospolečensky rozhodnutím o realizaci vývoje speciálního vozidla pro vozíčkáře. K tomu jsme časem přidali firemní školku, kterou jsme nakonec i vzhledem k zájmu o angličtinu a waldorfskou pedagogiku akreditovali i pro širší veřejnost.

Co Vám CSR dalo a na jaké komplikace jste naopak narazili?

LB: Kromě dobrého pocitu nám naše CSR aktivity dávají především dobré jméno v regionu, což pociťujeme především skrze zájem a kvalitu uchazečů o zaměstnání. Překonávat jsme museli občasné nepochopení z řad vlastních lidí, regulace státu a náročnost na lidské a finanční zdroje.

  • Jana Minaříková (dámská móda, odpovídá Jana Minaříková, zakladatelka)

Proč jste se rozhodli ve Vaší firmě začít řešit společenskou odpovědnost a jakým způsobem? 

JM: Přesvědčení, že je možné vyrábět elegantní a kvalitní dámskou módu při využití výhradně evropských materiálů a podle evropských standardů, bylo hlavním popudem ke vzniku naší firmy. Chceme při výrobě dámské módy hrát fér – jinými slovy vyrábět kvalitní a dostupnou dámskou módu při dodržení etických a ekologických standardů, obvyklých v Evropě. 

Velká většina oblečení prodávaného v Evropě vzniká v jihovýchodní Asii. Zde vyrábí svou produkci řada značek, obvykle vnímaných jako evropské. Podmínky panující při výrobě jsou otřesné a pro Evropana naprosto nepředstavitelné. Oblečení navíc vzniká z materiálů pocházejících rovněž z Asie, které jsou vyráběné bez ohledů jak k pracovní síle, tak k životnímu prostředí. Ostatně právě důraz na co nejmenší dopad na životní prostředí vede k tomu, že v kolekcích využíváme viskózu (která vzniká z obnovitelných zdrojů a v Evropě se vyrábí v uzavřeném cyklu) nebo vlnu a odmítáme bavlnu, jejíž pěstování a další zpracování je vinou masivního využití pesticidů ekologicky velmi náročné. 

Základním požadavkem na dodavatele našich materiálů  je to, aby vyráběli v Evropě. I když jde o náročný a drahý přístup, víme, že dodržují evropské normy v oblasti ochrany přírody a pracovní síly. Naše veškerá výroba probíhá v Česku – osobně známe všechny dílny a klíčové pracovníky.

Společenská odpovědnost se ale netýká jen materiálů a výroby, ale napříkald i spolupráce s Domovem Sue Ryder na jejich pravidelných Módních bazarech.
 
Co Vám CSR dalo a na jaké komplikace jste naopak narazili?

JM: Přínosy jasně převažují. Nejdůležitější je, že hrajeme fér vůči našim zákaznicím, které naše modely mohou nosit bez výčitek svědomí. Ohromně nás těší i to, že vidíme konkrétní výsledky, například ve formě výsledků Módního bazaru a potkáváme se s nadšenými lidmi, se kterými bychom se jinak nepotkali.

Trochu komplikovanější bylo hledání dodavatelů, kteří splňují naše požadavky, ale v tuto chvíli už máme osvědčené firmy - například smaltované knoflíky pro naše modely vznikají v malé rodinné dílně v severní Itálii, velkou část látek nám do přesného odstínu barví portugalská firma. Trochu jsme také zápolili se správným účetním vykázáním modelů, poskytnutých na charitativní aukce.  

  • Galvamet (kalírna, odpovídá Aleš Šlechta, jednatel)
Proč jste se rozhodli ve Vaší firmě začít řešit společenskou odpovědnost a jakým způsobem? 

AŠ: Tak nejprve je potřeba říct, že dříve než se tomu říkalo společenská odpovědnost, tak tyto činnosti byly považovány za slušnost, společné soužití, přátelské vazby, sousedské výpomoci a stejně tak to chápeme i nyní. Myslím, že ve městech se z toho dělá příliš velké téma. My pouze chceme žít a pracovat ve slušném státě, mezi slušnými firmami a se slušnými lidmi. Friederich Nietze řekl, že spravedlnost vzniká mezi lidmi, kteří se k sobě chovají stejně slušně. Stejně tak firmy a státy. A možná je to pravda.

Konkrétní výsledek takové činnosti je mnohdy opačný než lze očekávat. Lidé od nás z firmy odcházejí, protože jim tyto zásady nejsou vlastní. Příspěvkové, charitativní organizace s námi nedokáží spolupracovat, protože nechápou slovo spolupráce. V podstatě chtějí pouze dary. Tak se ale nic ve společnosti nenaučíme.

Oslovují nás také spíš malé projekty než velké, takové, které může realizovat každý. Spolupráce na dni Země, s matkami v azylovém centru, dětmi v zájmových kroužcích, také nás zajímají dobrovolní hasiči a jiné spolky. Z principu nedáváme dary. Někdo umí pěkně malovat, hasiči pro nás připraví modelové havarijní cvičení, z azylového domu nám vyrobí dárky pro naše zákazníky na Vánoce, děti pomalují hrnky a pak jako protihodnotu dáme peníze, logicky v míře větší než komerční.

Mimochodem, společenskou odpovědnost vnímáme a realizujeme také k městu, ve kterém žijeme, firmám v okolí, studentům i spoluobčanům. Tam všude můžeme zanechat svojí stopu.

Co Vám CSR dalo a na jaké komplikace jste naopak narazili?

AŠ: Především jsme nenarazili na žádné komplikace. Přemýšlím, proč bychom měli? Je to naše svobodná volba a jako taková nás posiluje, a to vždy po zdařeném díle. Zejména si přejeme, aby naši spolupracovníci přijímali tyto činnosti za své a dál je rozvíjeli sami. Ten pozitivní faktor, že sami navrhli vyčištění pstruhového potoka a realizovali ho s firmami v okolí, že sbírají pro nemocného chlapce papír už přes dva roky na rehabilitační pomůcky, že skupinově připravují dětský den a podobně je největší odměna. 

Mají tak za sebou pozitivní milníky, kterých se mohou při své cestě přidržovat ostatní, kteří je následují. Je to tak strašně jednoduché a funguje to po tisíce let.

Související