Za minulého režimu neměla rodina Jiřího Soukupa na růžích ustláno. "Tatínek byl syn kulaka a namluvil si sudetskou Němku," vzpomíná podnikatel. Na studium nebylo pomyšlení, na syna z "problémové" rodiny zbylo železniční učiliště. Život mladému muži navíc zkomplikoval úraz. "Na vojně, kde jsem byl kvůli svému původu u pétépáků, mě zranil vlak. Strávil jsem asi půldruhého roku po špitálech," vzpomíná Jiří Soukup.

Po vyléčení na dráze zůstal, dělal dozorčího přepravy na plzeňském nádraží. "Jenže peněz bylo málo, tak jsem si chodil přivydělávat s obkladači. To bylo to nejjednodušší, co jsem mohl po úrazu dělat - stát na místě a lepit obklady," konstatuje.

Zatím jste si přečetli méně než 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatit od 145 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.