Tuzemský maloobchod zasáhla hospodářská krize daleko citelněji než okolní země. Podle průzkumu společnosti Nielsen patří Česko společně s Irskem a Slovenskem mezi země, kde prodejci potravin a drogerie zaznamenali největší pokles.

Zatímco například v Polsku loni rostly tržby obchodních řetězců o 6,5 procenta, v Česku šly o 2,4 procenta dolů. Jen pro srovnání: v letech 2007 a 2008 český obchod s potravinami a drogerií rostl téměř o 12 procent.

Akční mléko vede

Bitvu o zákazníka v těžkých časech v Česku jednoznačně vyhrávají supermarkety. Přestože by krize měla nahrávat diskontům, které tradičně nabízejí zboží za nižší ceny, hypermarkety a supermarkety objevily účinnější zbraň. Lákají na akční ceny "prémiových" výrobků.

Podle firmy Nielsen i kvůli tomu tržby diskontů klesly o šest procent i přesto, že se počet nově otevřených obchodů o čtyři procenta zvedl. Malým nezávislým obchodníkům, kteří si velké slevové akce dovolit nemohou, pak tržby poklesly dokonce o 7,6 procenta.

"Vloni zákazníci reagovali na akční nabídky podstatně více než dříve. Počet nakupujících v akcích vzrostl zhruba o čtvrtinu. Loni jsme proto zesílili týdenní akční nabídky, prohloubili jsme slevy až o 50 procent a rozšířili sortiment potravin zahrnovaných do akčních nabídek," říká mluvčí Tesca Eva Karasová s tím, že v akčních nabídkách pokračují i letos a místo týdne je vybrané zboží v prodeji v akci po celý měsíc.

Zatímco před třemi lety tvořily podle GFK akce zhruba čtvrtinu objemu nákupů českých domácností, loni už to byla více než polovina. "Ačkoliv podíl akčních nákupů roste jak u značkového zboží, tak u privátních značek, nárůst u značkového zboží je mnohem dramatičtější. Domácnosti očividně dávají přednost nákupům značkového zboží v akci před mnohdy levnější alternativou privátní značky," říká Richad Piluša ze společnosti GFK.

Vyhlídky řetězců nejsou příliš růžové ani pro letošní rok. Jejich tržby drží hlavně prodej potravin. Na rozdíl od ostatního zboží letos neklesají, ale stagnují. A to i díky akcím.

V těch je přitom téměř vše - maso, káva, ovoce či zelenina. Mezi kategorie s nejvyšším podílem nákupů v akci ale patří mlékárenské výrobky, tuky, oleje, nápoje či cukrovinky. Vůbec "nejakčnějším" zbožím je podle GfK mléko - v akcích je ho prodáno téměř 80 procent. Při takovém množství slev není divu, že se řadí ke zboží, za které tržby klesají nejvíc.

Velké řetězce dominují

Prodej akčního zboží sice řetězcům vylepšuje tržby a objem prodejů, ale zákonitě se negativně odráží na maržích, a tedy zisku.

Výdělky ale nadnárodní řetězce za své české obchody neuvádějí. Například Tesco celosvětově sice skončilo v zisku 3,395 miliardy liber, ale česká čísla společnost nezveřejňuje.

Neudělala to ani Billa, která se pochlubila, že jí loni tuzemské tržby poskočily na 21,8 miliardy.

Čísla naopak odkryl řetězec Ahold. A nejsou nijak lichotivá - loni se v Česku a na Slovensku propadl do provozní ztráty zhruba dvě miliardy korun. Firma to však omlouvá investicemi do sítě prodejen Albert.

Přesto vliv největších hráčů na českém trhu sílí a trend konsolidace je stále patrnější. Prodejen nadnárodních řetězců každoročně přibývá, zatímco obchodníků na nezávislém trhu loni ubylo. Podle posledních čísel už mají řetězce více než šedesátiprocentní podíl na trhu.

S tržbami je to už slabší. Desítka největších hráčů si loni mezi sebou rozdělila o tři miliardy korun méně než v roce 2008, celkem 309,4 miliardy korun.

Související

Komentáře ke článku