Indra z fondu IFIS: Může trvat roky, než investoři do směnek Arcy dostanou něco ze svých peněz zpět

HN: V majetku fondu IFIS máte tisíce různých pohledávek, například od bank a leasingových společností. Jak se k nim dostáváte? Jak víte, co kupovat a co ne?

V začátcích jsme si příležitosti sami vyhledávali, ale dnes nás české banky znají. K většině pohledávek se dostáváme tak, že jsme přímo osloveni bankou na konkrétní tendr. Může to být konkrétní pohledávka za firmou nebo nějaký balík pohledávek, třeba spotřebitelských úvěrů. Jsme dnes zavedení skoro u všech bank, které na trhu prodávají pohledávky. Asi z pětadevadesáti procent se zaměřujeme na český trh.  

HN: V případě Arcy je nominální velikost pohledávek ve fondu jak velká? 

Přesné číslo nechceme uvádět. Je to v řádu miliard korun, v rámci všech způsobů, jak tyto pohledávky ovládáme. Tedy jak ty, které máme přímo zakoupeny, tak ty, co máme převedeny na IFIS za participace na budoucím výnosu, nebo ty, co pouze zastupujeme.

HN: Kolik je to klientů?

Jde to do stovek. 

HN: Takže jste zástupce největšího počtu věřitelů?

Snažíme se o to. Ale podložené to nemáme, protože ne všichni, kdo se k tomu vyjadřují, jsou důvěryhodní. Uvidí se to až v určité fázi procesu. Snažíme se, aby až to bude třeba, jsme tu klíčovou roli hráli my, abychom skutečně měli vliv na to, jak se bude situace vyvíjet, a abychom obhájili věřitelské zájmy.

HN: Jak byste věřitele, které zastupujete, popsal?

Jsou to lidé, kterým byl nějakým způsobem nabídnutý poměrně zajímavý výnos a oni podcenili riziko. Nebo s tím rizikem souhlasili a teď jsou srozuměni, že utrpí ztrátu. Nedá se říct, že všichni, kdo do toho investovali, se zachovali nějak investorsky nekompetentně.

HN: Vy také investujete s vysokým rizikem. Investoval jste do těchto směnek vy osobně?

Ne, svoje volné zdroje jsem tímto způsobem neinvestoval, protože z mého pohledu tady bylo riziko viditelně příliš vysoké oproti nabízenému výnosu. Někdo jiný samozřejmě mohl mít jiný pocit. Já osobně bych v rámci rizikové investice asi požadoval vyšší míru zhodnocení.

HN: Zastupuje IFIS i nějaké institucionální investory, třeba družstva?

Jsme v jednání i s někým z nich. Situace se rychle mění, není den, abychom nepodepisovali nějaké nové smlouvy ohledně Arcy.

HN: Jaká je vaše motivace jako fondu? Když za vámi přijde věřitel a má zhruba tři možnosti, jak s vámi spolupracovat, jakou formu preferujete? Předpokládám, že vám jde o zisk fondu.. 

Toho, kdo s námi chce obchodovat, nechceme ovlivňovat. Chceme, aby si vybral sám. Jedinou variantou, kterou označujeme za rizikovou a nějak ji držíme bokem a neprotežujeme, je odkup pohledávky za konkrétní částku. Pokud se pro tuto variantu klient rozhodne, vždy chceme, aby byl seznámen s tím, že je to poměrně riskantní věc. Jak pro něj, tak pro nás.  

HN: Když v těchto případech nabízíte deset procent z nominálu, působí to, že jste docela optimističtí, že v Arce něco na ty držitele směnek ještě zůstane...

Anebo máme dostatek koinvestorů, kteří s námi spoluinvestují a velkou část rizika vezmou na sebe. Ale samozřejmě riskujeme. Toho jsem si vědom.

HN: Co se bude dít dál ve věci insolvence Arcy? Proč si myslíte, že je tady stále naděje, že insolvenční případ bude místně příslušný v České republice?

Protože by to podle nás po právní stránce tak mělo být. 

HN: Ale dvakrát to už městský soud zamítl a jednou to zrušil vrchní soud. Proč by nový verdikt měl být jiný? 

Teď je trochu jiná situace. Jsou tam desítky odvolání, stovky vyjádření jednotlivých věřitelů, je tam lépe vyargumentováno středisko COMI (pojem označující zemi, ve které má firma své hlavní zájmy a středisko aktivit, pozn. red.). Rozhodnutí soudu bych nepředjímal. 

Samozřejmě počítáme i s tou variantou, že rozhodnutí bude jiné, než jaké prosazujeme. Jsme na to lépe připraveni než mnozí, kteří se snaží o totéž co my, ale v podstatě ani nemají schopnost nějak na slovenském trhu pohledávek operovat. Dlouhodobě spolupracujeme s jednou renomovanou bratislavskou advokátní kanceláří. Ale stále tu je velká šance na to, případ řešit v České republice, což je výhodnější a budeme za to bojovat.

HN: Když to vrchní soud zrušil, tak jeden z hlavních argumentů byl, že Arca požádala o mimořádnou ochranu před věřiteli na Slovensku. Je to důležitý argument?

Pokud by to mělo být určující pro to, kde má Arca středisko svých hospodářských zájmů, tak dneska na sebe Arca podává návrh na insolvenci v České republice a bráno touto logikou musel by vrchní soud dospět k tomu, že případ patří do Česka. Ale nemyslím si, že ta otázka je takhle právně jednoduchá.

HN: Tvrdíte, že by bylo pro věřitele výhodnější, aby se insolvenční řízení odehrálo v České republice. Je to proto, že v Česku je větší šance na reorganizaci?

Je to jeden z důvodů. Ona 50procentní hranice na minimální uspokojení pohledávek věřitelů jako podmínka reorganizace je mylně vykládána jako výhoda slovenského insolvenčního zákona. Ale z logiky věci to strhne mnoho subjektů do konkurzu, byť třeba takový konkurz pak bude mít významně nižší výtěžnost. Dám příklad: reorganizací by třeba mohlo být docíleno 45 procent, ale protože to není 50, končí to konkurzem. A konkurz dosáhne třeba jen 20 procent. To nepovažuji za výhodu slovenské právní úpravy. 

Česká právní úprava je věřitelsky výhodnější, je tam o něco větší vliv věřitelů na průběh. Podstatné je z mého pohledu i to, že jsou výstupy plně elektronizované, že máme elektronický insolvenční rejstřík. Všechny podstatné věci ihned vidí nejen věřitelé, ale kdokoliv, kdo se o ten insolvenční proces zajímá. Je to transparentnější. A transparence toho procesu má vždy spojení s efektivitou.

HN: Když to shrnu, vy říkáte, že by bylo lepší, aby to bylo v Česku, protože je větší šance na reorganizaci…

To jste řekl vy. Já jsem řekl, že to je jeden z argumentů. Ale hlavně, že docílíme vyššího výnosu.

HN: A že ten proces bude víc pod dohledem.

Ano. Myslíme si, že v Česku prosadíme větší vliv na tu insolvenci, že bude transparentnější, že poběží rychleji. Ale primární je, že my hrajeme o výnos. Protože si věříme, že v České republice uděláme vyšší výnos pro subjekty, které s námi spolupracují, uděláme vyšší výnos pro fond, proto chceme prosadit, aby řízení bylo v České republice. A děláme pro to maximum.

HN: Říkáte, že jste připraveni i na tu variantu, že řízení bude na Slovensku. Jaký byste tam očekával průběh? 

Nelze z této varianty dělat úplného strašáka.

HN: Zeptám se konkrétně: věříte, že by se to tam uhrálo na reorganizaci? Že by bylo možné minimálně padesátiprocentní uspokojení věřitelů?

Myslím si, že spíše ne. Ale i na Slovensku se dá nějakým způsobem tato hranice v reorganizaci obejít. Neplatní úplně absolutně, ale je to poměrně značná komplikace, která v České republice není.

HN: A reorganizace?

Reorganizace je velká mantra, ale v určitých případech nevyjde lépe než konkurz. Jde spíš o to, aby to vždy měli v rukou věřitelé, aby si  mohli zvolit nejlepší variantu a měli na to vliv. Arca je o mnoha subjektech, ne všechny budou řešeny reorganizací, některé budou řešeny konkurzem a možná to tak bude správně. Je to o konkrétním řešení, o konkrétní ekonomické situaci konkrétního subjektu.

HN: Pro vaši advokátní kancelář pracuje také bývalý soudce Jan Kozák, který byl předloni soudem uznán vinným za zneužití pravomoci úřední osoby...

Není v naší advokátní kanceláři, ale protože je a vždy byl jedním z hlavních expertů na české insolvenční právo – já ho považuji za jednoho z nejlepších specialistů, ne-li za nejlepšího – tak ho využíváme. A protože v současné době nesoudí, tak ho používáme jako experta. Je pravda, že ho kauzou Arca dost vytěžujeme. To je v podstatě asi hlavní důvod, proč ho využíváme.

Insolvence v Česku bude pro věřitele Arcy lepší, říká šéf fondu, který je zastupuje

19. 2. 2021 ▪ 4 min. čtení

HN: Může Arce pomoci Blantyre Capital?

Není to nikdo, koho my bychom znali. Vím, že  existují, ale netuším, zda je v jejich silách řešit takhle velkou ekonomickou věc.

HN: Na závěr. Jaký očekáváte, že tenhle případ bude mít průběh? 

Vrchní soud v Praze má, domnívám se, v současné chvíli dost argumentů pro to, aby zrušil to rozhodnutí soudu prvního stupně a aby následně došlo k prohlášení úpadku v České republice. Pak by následovala dvouměsíční lhůta pro přihlášení pohledávek, přezkum pohledávek a rozhodování o věřitelském orgánu. Řešil by se pak způsob úpadku, tedy zda konkurzem, nebo reorganizací.

HN: Jedna z výtek na současného vlastníka Arcy pana Veliče je, že dosud nepředložil nějaký plán a nevysvětlil, kde je ve firmě ještě majetek a kolik ho tam je. Znepokojuje vás to? 

Zaprvé, v rámci tohoto procesu je na to ještě čas a reorganizační plán dle českého právního řádu mohou předložit i věřitelé. Já bych nepředjímal, uvidíme, jak se to bude vyvíjet, třeba to nebude dlužník, kdo předloží reorganizační plán.

HN: Vy byste to případně chtěli nějak iniciovat?

Říkám, na to je ještě brzy.

HN: Vaši klienti se určitě ptají, jak dlouho bude ten proces trvat a jaké jsou šance, že vůbec něco ze svých peněz uvidí. Co jim říkáte?

Tyto složitější procesy spíš trvají dva roky až pět let. To je tak asi obvyklý průběh. A na to, udělat dnes nějaké seriózní predikce míry uspokojení věřitelů, je opravdu brzy, ale chápu, že jako novinář chcete něco slyšet. Můj názor tedy je, že výnos se bude pohybovat někde mezi nula až padesáti procenty… 

HN: To je velký rozptyl…

To je velký rozptyl… abych měl velkou šanci se trefit.