Pirátský návrh na zdanění kapitálových výnosů nad 20 milionů korun, který poslanci nečekaně schválili, vzbudil před necelými dvěma týdny velkou bouři. Hlavně mezi podnikateli, ale i odborníky na daňovou problematiku. K autorství myšlenky, kterou do sněmovny přinesl Mikuláš Ferjenčík, se před pár dny přihlásil známý internetový podnikatel Jan Barta. 

Časopis Forbes jej řadí mezi 100 nejbohatších lidí Česka, jeho majetek odhaduje na dvě miliardy korun. Pětatřicetiletý podnikatel v rozhovoru pro HN vysvětluje, proč si myslí, že je správné výnosy z prodeje akcií včetně těch z prodeje firem danit. Ale nejen to - apeluje, že by se měla znovu zavést dědická daň a zvýšit daň alespoň z některých nemovitostí. Nevěří prý argumentu, že když bohatým lidem zůstane v peněžence víc peněz, bude pak z toho profitovat společnost víc, než když část z těchto peněz skončí ve státní kase. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Na Twitteru jste se přihlásil k tomu, že jste autorem nápadu na zdanění příjmů z prodeje cenných papírů, se kterým přišla Pirátská strana a který v posledních dnech odstartoval prudké reakce. Proč jste s tím přišel?

Filozoficky se dlouhodobě přikláním k tomu, že je morálně správné o trochu méně danit práci a o trochu více kapitál. To je cesta, která zaručuje dlouhodobou udržitelnost kapitalismu. Bez toho se vám rozklíží společnost a v konečném důsledku utrpí fatální ztráty i ti nejbohatší. Ti teď proti mému nápadu hlasitě protestují, bohužel ale nevidí za horizont. Zároveň platí to, že chudší vrstvy vracejí téměř vše, co vydělají, zpátky do ekonomiky, kdežto bohatší vrstvy významnější část uspoří.

Inspiroval jsem se na západ od našich hranic, kde absolutní většina zemí, řekněme pokrývající 95 procent západní populace, nic takového jako osvobození od daně z kapitálových výnosů po nějakém uplynutí času nemá. Zároveň jsem si byl vědom toho, že ten časový test je zásadní daňová díra, skrz kterou se lze třeba vyhýbat dani z dividend. Z debat s daňaři vím, že je poměrně značně využíván, což mi nepřijde správné. Proto jsem přišel s nápadem, aby se časový test zrušil a kapitálové výnosy z držby podílů se danily stejně jako dividendy, tedy 15 procenty. Ten nápad jsem říkal Pirátům asi před rokem. Oni ho pak předložili formou pozměňovacího návrhu, který tam ležel určitě déle než půl roku. No a ANO a ODS se při té všem známé bouřlivé noci postarali o to, aby sazba byla až 23procentní.

A jaká přesně byla vaše role v přípravách toho poslaneckého návrhu Mikuláše Ferjenčíka? Na internetu jsme našli, že jste měli schůzku v listopadu 2019 právě k návrhům v oblasti daní...

Pouze jsem přišel s tímto nápadem. Mám takové zvláštní hobby, že se snažím politikům napříč politickým spektrem říkat, co by se dalo zlepšit v naší zemi. Dokonce už nějaký čas mimo jiné financuji think-thank, který se jmenuje České priority. Ten se snaží o to, aby se veřejné rozhodování a tvorba politiky opíraly o data a aby se například používaly analýzy nákladů a přínosů.

Konzultovali s vámi Piráti svůj návrh do poslední chvíle, tedy i před aktuálním hlasováním?  

Ne. A očividně měli, protože by tam nebyly díry typu, že to neplatí na s. r. o., což je nesmysl.  

To, co prošlo, zavádí na většinu příjmů z kapitálu nad 20 milionů zdanění 23 procenty a ustavuje výjimku pro společnosti s ručením omezeným. Jak ty parametry, které se částečně utvořily chaotickým hlasováním, hodnotíte? Sám jste napsal, že tam je spousta děr...

Můj nápad byl, aby to bylo 15 procent a aby to platilo téměř od nuly. Piráti si zřejmě řekli, že když to bude platit od nuly, tak to postihne příliš mnoho lidí, a pojali to tak, že to platí až od 20 milionů ročně, tedy vlastně jenom na superbohaté. To je podle mě taky špatně - není dobré dělat daňová opatření, která platí jenom pro hodně bohaté, protože vůči nim vytváříte nepřátelskou atmosféru. Může to mít za následek, že začnou mít pocit, že do naší země nepatří, a budou své investice směrovat jinam, protože se budou cítit podvědomě ohrožení. Výjimka pro s. r. o. je, jak jsem už říkal, samozřejmě hloupost. Těch 15 procent mi ale přijde adekvátních, taková sazba odpovídá řekněme 60 procentům průměru na západ od nás. 

Měla by se tato daň vztahovat i na podnikatele, kteří vybudují společnost od nuly a rozhodnou se ji prodat? Jaké náklady by si mohli odečíst?

Ano. Odečíst si mohou náklady, které měli s nabytím podílů. 

Nepodsekneme tímto návrhem start-upy? Co třeba zaměstnanecké akcie? Nebo investoři, kteří si pak rozmyslí, zda investovat? Či budou hledat kličky, jak z toho ven jinudy...

Tímto návrhem, domnívám se, téměř vůbec. Co se zaměstnaneckých akcií týče, tak tam naopak vidím, jak by stát mohl start-upům zásadně pomoct. V tuhle chvíli, když chcete dát zaměstnanci akcie, tak by měl hned danit rozdíl mezi cenou, za kterou ty akcie získá, a jejich skutečnou cenou a vlastně i z toho odvést sociální a zdravotní pojištění. Právě tím, že by se díky mému návrhu zrušil časový test, tak by se dalo obratem zrušit zdanění při získání akcií, protože se zdaní, až když je zaměstnanci jednou prodají. Zároveň si nemyslím, že je správné, aby se odvádělo i plné sociální a zdravotní pojištění ze zaměstnaneckých akcií. 

Jan Barta (35)

◼ Část dětství strávil v Kalifornii, do Česka se s rodinou vrátil až v roce 1993. Jeho předkem je slavný vynálezce František Křižík, o restituované majetky Křižíkovy rodiny v jižních Čechách se staral Bartův otec Rudolf. Vystudoval anglickou střední školu v Praze a University College London v Británii.
◼ Podnikat začal už na střední škole s logy a melodiemi v mobilech, později obchodoval s internetovými doménami. S obchodními partnery Dušanem Šenkyplem a Davidem Holým vybudovali kolem pojišťovacího projektu ePojištění.cz internetovou skupinu Netbrokers Holding, kterou loni prodali za tři miliardy korun mediální skupině Bauer Media.
◼ Barta stojí v čele investiční skupiny Pale Fire Capital, do jejíhož portfolia patří projekty jako internetové tržiště Aukro, síť saunových center Saunia, experti na analýzu mediálních dat Semantic Visions nebo agregátor nábytkových e-shopů Favi.
◼ Od dětství obchoduje s akciemi, poslední dva roky sázel na pokles ceny akcií známého tvůrce e-shopů Shopify, ale tato strategie mu zatím nevyšla a odepsal na ní už desítky milionů korun. Časopis Forbes jeho jmění odhaduje na dvě miliardy korun. Je ženatý a má dvě děti.

Řada mladých podnikatelů ze startupové scény se k tomu kriticky vyjadřuje. Ozývají se i vám?

Logicky ano. A samozřejmě je i trochu chápu, že se jim to nelíbí - je přirozené být naštvaný, když vám někdo sáhne na budoucí peníze. Zároveň ale věřím, že většina z nich nakonec pochopí, že je spravedlivé, že to, co jsme tady měli, byla úplná anomálie, která z Česka v této záležitosti dělala daňový ráj. 

Ostatně co těch 20 milionů? Není to příliš? Nebo naopak málo? Názory se i mezi podnikateli různí...

Je to příliš. Podle mě to má platit de facto skoro od nuly. Možná něco takového jako 200 tisíc korun ročně by mohlo být osvobozeno. 

Návrh teď po schválení vzbudil velkou diskusi, neměla ale debata probíhat podstatně dřív?

Samozřejmě že ano. Správně by se na daně mělo dívat daleko komplexněji, a ne ve dvě ráno. Ale zase když jste uprostřed pandemie, tak bohužel na to tolik času taky zřejmě není.

Vy jste, minimálně soudě podle reakcí na Twitteru, si zjevně dal práci s hledáním příkladů, jak je tato problematika řešená v jiných zemích. Můžete popsat, co jste zjistil?

V principu lze rozdělit země asi následovně. Zaprvé země, které mají stejnou sazbu nezávisle na délce držby podílu a typicky jsou někde v koridoru 15 až 30 procent. Sem patří třeba Británie nebo Francie. Zadruhé země, které dělají rozdíl v sazbě podle délky držby podílu a mají pro ně jiné sazby. Sem patří třeba USA. Když podíl držíte méně než rok, platíte stejnou sazbu, jako je sazba daně vašeho standardního příjmu, tedy až 37 procent. Pokud déle než rok, platíte nižší sazbu, tuším něco kolem 25 procent.

Třetí jsou země, které mají nulovou daň z kapitálových výnosů. Sem patří spousta daňových rájů. Ze standardnějších zemí jenom Singapur nebo Nový Zéland. Ty to ale podle mě používají jako vábničku na bohaté lidi, aby se k nim přestěhovali. Pak je třeba Belgie, kde to vypadá, že mají nulovou sazbu, ale zároveň si to kompenzují třeba tím, že mají 30procentní sazbu na dividendu. Jinak jedinou zemí, kterou jsem našel, že to má jako my, je Rusko. Po třech letech držby je tam kapitálový výnos osvobozen od daně. Myslím, že bychom neměli být ve stejné kategorii jako Rusko, což je stát, kde je jeden z největších rozdílů mezi bohatými a chudými na světě. 

A proč nejít cestou Singapuru nebo Švýcarska a lákat touto cestou superbohatou třídu?

Podle mě je to nesmyslná strategie pro Česko, protože když chcete lákat superbohatou třídu, potřebujete mít zároveň super vymahatelnost práva, super služby, super správu a všichni víme, jak si Česko v těchto ohledech stojí.

Nevěříte tedy ani argumentu, že když zůstanou podnikatelům peníze z prodeje firem v kapse, že s nimi naloží z pohledu společnosti lépe, než když jich část svěří státu?

V průměru tomu nevěřím, data tomu totiž neodpovídají - značnou část peněz prostě nevrací do ekonomiky.

Jak vlastně vnímáte aktuální debatu o daních v Česku? Je namístě snižovat daně v této době?

V této době má přijít i fiskální stimul, protože se potýkáme s významnou recesí a uvolněná monetární politika dosáhne jenom někam. Je otázkou, jestli dělat fiskální stimul snížením daní. A pokud, tak bych se přikláněl jít cestou zvýšení daňové slevy, kdy peníze navíc půjdou chudším vrstvám, které je zase skoro všechny recyklují zpátky do ekonomiky. Plošné snížení daně, co protlačilo ANO, mi přijde v tuto chvíli strašně nezodpovědné. Osobně bych si navíc ten fiskální stimul představoval více investičně nasměrovaný do infrastruktury, víc podpořit třeba malé podnikatele, obzvlášť ty prokazatelně postižené epidemii. Jsem i velkým zastáncem zrychlených odpisů u firemních nákladů, které vedou ke zvyšování produktivity. Co naopak nepovažuju za šťastné, jsou různé další kurzarbeity, ty měly smysl v prvotním šoku na jaře, nyní už je čas nechat tržní mechanismy pracovat. 

Upozorňujete také, že co se distribuce bohatství týče, jsou u nás překvapivě velké rozdíly mezi chudými a bohatými a že v tomto směru nejsme tak rovnostářská země, jak by se mohlo zdát. Něco takového se ale dá odstranit především daňovou progresí - jste pro její posílení?

Neřekl bych, že ty rozdíly jsou v kategorii alarmujících případů, což jsou země jako USA, Rusko nebo Brazílie. Ale faktem je, že třeba rozdíly mezi bohatými a chudými jsou v Česku větší než třeba ve Švýcarsku, Francii, Itálii, Austrálii, Lucembursku a plus minus podobné jako v Rakousku nebo Británii. Měli bychom se snažit, abychom neskončili v kategorii Rusko.

Důležitá součást toho je daňová progrese. Ta se týká ale většinou primárně příjmu, potřebujeme ale danit o trochu víc i kapitál. Tady nejde jenom o kapitálové výnosy, patří sem třeba větší daň z nemovitosti. Možná je dokonce čas se bavit i o nějaké dědické dani, obzvlášť u velkých majetků. Už teď naše společnost jeví docela zásadní známky oligarchizace, když máte schopnost se na ni podívat z venku.