Měně s názvem libra, za kterou stojí uskupení firem v čele s Facebookem, může na cestě k úspěchu pomoci silná uživatelská základna sociální sítě. Státní dohledové instituce jsou však vůči novému projektu nedůvěřivé a uskupení firem, které za měnou stojí, se bude muset vypořádat s velkým množstvím regulací. Ty jsou totiž ve finančním světě velmi silným nástrojem.

Paradoxně by měně mohlo pomoci, kdyby na ni regulátoři nahlíželi jako na kryptoměnu, domnívá se Jakub Jedlinský, odborník z Vysoké školy ekonomické v Praze a společník poradenské firmy Altlift. Jejich regulace byla doposud spíše pozvolná a například vyhovět pravidlům v oblasti praní špinavých peněz by bylo nutné teprve ve chvíli, kdy by chtěl uživatel facebookovou libru směnit třeba za dolary či jinou tradiční měnu. Dokud by sloužila jen k platbám například skrze služby na zasílání zpráv v aplikaci Messenger, pravidla by tak přísná být nemusela.

Podle Jedlinského, který se jako akademik na kryptoměny soustřeďuje, se však libra podle dosavadních informací bude od měn typu bitcoin velmi lišit a podle některých odborníků definici kryptoměny vůbec nesplní. Jedlinský se však domnívá, že by její rozvoj mohl řadu uživatelů ke kryptoměnám a jejich alternativám postupem času přivést.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

HN: Když budu věc hodnotit ze svého pohledu spotřebitele, jaký přínos by pro mě využívání libry mělo mít?

Podle mě to bude velmi dobrý nástroj na posílání peněz známým. Na to je dnes v Česku dobrý například Revolut, mobilní banka původně z Velké Británie. Je podstatně pohodlnější než cokoliv jiného, ne každý ho ale používá a musíte lidi přesvědčovat, aby si ho také založili. Facebook ale používají miliardy lidí, pokud by byla možnost jim peníze automaticky poslat, nemuseli byste nikoho přesvědčovat a měna jako taková by byla daleko likvidnější. Důvodem, proč se Facebook rozhodl za tímto účelem vytvořit samostatnou měnu, je, že je pro něj výhodnější - bude vytvářet peníze z ničeho. Uživatelé nebudou muset přepočítávat ceny na národní měny a vznikne zde celosvětový standard. Už dnes ale víme, že libra asi nebude moct fungovat v Indii, protože indická vláda už se proti ní vyjádřila a reakce ze strany konsorcia byla taková, že nepočítají s tím, že by peněženku na přechovávání měny distribuovali do Indie. Ve většině zemí by ji ale každý uživatel Facebooku automaticky mít mohl.

HN: Dává libra smysl pro evropské státy a USA? Není to s trochou nadsázky spíš měna pro rozvojové země, Indii, Filipíny či Keňu, kde je více lidí bez přístupu ke klasickým bankovním službám jako v EU a USA?

Tahle otázka se často klade i v souvislosti s klasickými kryptoměnami. Zdali to je spíš věc užitečná pro rozvojové země, nebo naopak pro lidi z prvního světa, kde jde spíš o luxusní zboží a kde je možné se opřít o lepší technologickou infrastrukturu. Praxe nicméně ukazuje, že v některých zemích třetího světa řeší kryptoměny problém spíše se stabilitou měny než s tím, že lidé nedosáhnou na bankovní služby. Z celé Evropy je bitcoin nejpopulárnější v Turecku, které má nejslabší měnu, jež měla v posledních letech problémy.

HN: Jak se takového platidla dotkne regulace? Libry se jistě budou týkat pravidla proti praní špinavých peněz, kdo je ale bude muset splnit? Bude to Facebook jako provozovatel peněženky Calibra, v které bude možné měnu přechovávat?

Domnívám se, že to skutečně bude provozovatel peněženky. Klíčové bude, kdo bude poskytovatel služby, pro koho budu klient. Co se regulace týče, je velká otázka, jak moc bude libra vnímána jako kryptoměna. Identitu klienta je potřeba ověřit jen ve chvíli, kdy se směňuje kryptoměna za klasickou měnu typu dolar nebo koruna. Samotné posílání měny by ale nemuselo být takovou regulací zatížené. Pokud bude libra považována za kryptoměnu, bude to pro ni snazší, ale zatím nevíme, čím přesně libra bude. Regulátoři jsou už dopředu raději obezřetnější než u klasických kryptoměn, možná i proto, že jde o větší projekt.

HN: Je libra kryptoměnou alespoň z vašeho pohledu?

Neexistuje úplná shoda na tom, co je vlastně kryptoměna. Jedním ze základních prvků je blockchain, distribuovaná účetní kniha. Tu by v případě libry mělo spravovat více účastníků konsorcia, pravděpodobně to tedy nebude čistě decentralizovaná měna typu bitcoin. Vydávání nových jednotek bude centrální a řízené. Na základě toho by leckdo mohl říct, že to žádná kryptoměna nebude, i když budou transakce s ní zašifrované a budou využívat kryptografii. Důležitá otázka je, zda budou soukromé klíče ke svým penězům držet uživatelé, nebo konsorcium. Pokud a dokud nebudu mít možnost držet soukromé klíče, tak bych libru za kryptoměnu osobně nepovažoval. Dojem, že jde o kryptoměnu, ale projekt rád vzbuzuje z marketingových důvodů.

HN: Jak se ale k libře staví komunita lidí okolo bitcoinu? Nevnímají to jako kacířství, opak původní myšlenky kryptoměn?

Za kacířství by to zřejmě označili ti skutečně skalní příznivci bitcoinu. Nemohu mluvit za komunitu jako celek, ale domnívám se, že její velká část to vnímá spíš pozitivně. Ne proto, že by šlo o nějakou úžasnou technologickou novinku, ale je to projekt, který může jméno kryptoměn zlepšit. Může také zafungovat trochu jako trojský kůň, že si libru lidé vyzkoušejí a řeknou si, jestli by nebylo lepší přejít na skutečnou kryptoměnu. Uvidíme, jak na příchod libry zareaguje vývoj regulace. Doposud byli regulátoři vůči kryptoměnám spíše otevření a vnímali je jako spíše pozitivní věc, regulace byla pomalá, ale racionální. Libry by se ale mohli zaleknout.

HN: Je hypoteticky možné, že by Facebook začal fungovat jako banka, tedy že by ze své měny byl schopný poskytovat i úvěry?

Pokud by mělo konsorcium poskytovat ve vydávané měně skutečné úvěry, museli by dostat bankovní licenci podobně jako již zmíněná britská mobilní banka Revolut, která ji loni skutečně obdržela a nyní může půjčky teoreticky poskytovat. Ostatně hodně regulátorů Facebooku doporučuje, aby si libra o licenci zažádala. Musela by to ale udělat ve všech státech, kde by takto chtěla fungovat.

HN: Jak se zajistí rychlost zpracování transakcí s měnou? U bitcoinu to byl jeden čas velký problém, potvrzování transakcí vázlo a spotřeba elektrické energie ho nesmírně prodražovala.

Ze všech kryptoměn, kterých jsou dnes už tisíce, je v ohledu rychlosti potvrzování transakcí bitcoin nejslabší. Jeho systém na ověřování je velmi robustní, spaluje hodně energie, ale kdyby chtěl někdo podvádět, není to kvůli tomu reálně technicky možné. Na světě není výpočetní kapacita, která by systém ověřování prolomila. Bitcoin je tedy podložený prakticky nezměnitelnou databází nebo spíše účetní knihou. Všechny ostatní kryptoměny v tomto ohledu dělají nějaké kompromisy, využívají jednodušší systémy. Druhá věc je, že roli takzvaných těžařů, respektive validátorů, tedy těch, kteří transakce ověřují, bude v případě libry zastávat pravděpodobně mnohem méně účastníků než v případě bitcoinu či dalších kryptoměn. Pokud to budou dvě desítky, bude to hodně. Zpracovat informace bude jednodušší a velká část transakcí nejspíš nebude vůbec probíhat v jeho distribuované účetní knize. Může běžet třeba přímo ve vnitřním účetnictví Facebooku, pokud byste například platil přímo ve službě na zasílání zpráv Messenger. A obdobně pokud byste platil za nějakou službu v rámci Uberu.

HN: Čím si vysvětlujete, že se za konsorciem sjednotila celá řada firem, vedle Facebooku třeba i Uber?

V konsorciu nejsou jen Uber a Facebook, ale i duopol kartových schémat Mastercard či Visa nebo PayPal. U Uberu mi to dává smysl jako rychlý platební prostředek. Jeho typický problém je, že vyplácí řidiče až po 14 dnech. Kdyby tohle dokázal zefektivnit a mohl je v libře vyplácet po každé jízdě, bylo by to pro ně atraktivnější. To by sice mohl za pomoci kryptoměn či virtuálních měn dělat už dnes, ty ale nemají takové množství uživatelů. U ostatních účastníků vidím smysl v tom, že se bojí, aby jim neujel vlak.

HN: Často se říká, že by libra a podobné projekty mohly zlevnit převody měn mezi státy, zejména když jde například o převod z Evropy do Afriky, kde musí lidé obvykle platit velmi vysoké poplatky. Proč jsou vlastně tak drahé a jak by je měna jako libra mohla stlačit dolů?

Mezinárodní platby jsou drahé proto, že u nich musí dojít k několika účetním operacím a směnám různých měn. Firmy typu Western Union pak pracují s hotovostí a to je nákladné už samo o sobě. Vyžaduje to lidskou práci a je u toho větší chybovost. Transakce se kvůli jedné chybě může zdržet o několik týdnů. Firma tak potřebuje větší likviditu, peníze, se kterými může volně nakládat, aby mohla nahradit výpadek peněz v případě chyby. Elektronické měny či kryptoměny dělají řadu těchto úkonů automaticky, účetnictví je zabudované přímo do systému a je prakticky zadarmo, ať už pošlu pár korun, nebo miliardu. Vtip je v tom, že pokud někdo pracuje například jako mexický imigrant v USA a dostává zaplaceno v hotovosti, bude ji muset nejprve nějak převést do libry. Jakmile se mu tohle podaří, už peníze pošle přes hranice snadno. Klasické kryptoměny fungují úplně stejně, v minutě můžete poslat peníze na druhý konec světa.

HN: Facebook slibuje, že libra bude měnou s pevným kurzem a nebude kolísat tak jako bitcoin. Jak si může udržet stabilitu kurzu?

Složitost spočívá v tom, že jde o koš měn. Libra nemá být navázána na jednu měnu jako standardní stablecoiny, (kryptoměny, jejichž cena se odvíjí od státní měny, nejčastěji to bývá právě dolar, pozn. red.). Do konsorcia přitečou peníze v podobě klasických měn, nejčastěji dolaru. Jednou z možností je, že konsorcium jimi nebude krýt libru v plné výši, ale bude držet jen část, aby mohlo manipulovat s trhem a vytvářet po libře poptávku, když cena klesá. Druhou možností je pak držet stoprocentní rezervy pro vydané jednotky měny libra. To by fungovalo podobně jako takzvaný currency board v tradičním měnovém systému. V takovém případě by proti každé vydané libře stála nějaká část koše měn. Kdyby si tak chtěl vybrat někdo měnu, která libru podporuje, konsorcium bude mít vždy dostatek peněz, aby ho vyplatilo. Obecně platí, že čím menší rezervy máte, tím těžší je kurz udržet. Udržitelné je to ale teoreticky vždy, konsorcium to bude mít ve svých rukou a je na něm, jak moc bude chtít riskovat.

HN: Má název libra i jiný význam než římskou jednotku váhy, od níž je dodnes odvozený název měny Spojeného království, britské libry?

Mark Zuckerberg nápad na fungování Facebooku vzal od bratrů Winklevossů, kteří se s ním z tohoto důvodu také soudili. Za peníze ze soudu v roce 2013 nakoupili bitcoin. Dnes jsou jedni z největších držitelů bitcoinu na světě a založili také svou směnárnu a kryptoměnovou burzu s názvem Gemini. Znak blíženců měl odkazovat na to, že jsou sami dvojčata. Burza Gemini provozuje též vlastní stablecoin, kryptoměnu pevně navázanou na klasickou měnu, kterou je stoprocentně krytá. Název libra, který je výrazem pro váhy, je tak zřejmě i určitým vzkazem Marka Zuckerberga směrem k bratrům Winklevossům.

 

Jakub Jedlinský, odborník na kryptoměny z Vysoké školy ekonomické v Praze a společník poradenské společnosti Altlift. Foto: Filip Sýkora

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru