Koruna ve světě: Unikátní mapa ukazuje, jak je silná ve stovce zemí a kam na levnou a bezpečnou dovolenou

Sklenka Pepsi stojí na Slovensku v průměru 31 korun, naopak v Ázerbájdžánu vyjde na necelých 10 korun. Cesta do kavkazské země je výrazně dražší než na Slovensko, cena letenky se pohybuje kolem 10 tisíc korun. Díky rozdílné síle koruny v obou zemích dané kurzem a rozdílnými cenami vyjde ale již po 10 dnech dovolená běžného českého turisty v Ázerbájdžánu levněji než na Slovensku.

Hospodářské noviny spočítaly na základě cen zboží a služeb a kurzů sílu koruny ve 107 zemích světa. Kromě cen je zohledněna i bezpečnost v daných zemích, neboť není rozumné cestovat do sice levných, ale nebezpečných oblastí.

Na prvním místě v žebříčku pro Čechy nejdražších zemí se umístilo Švýcarsko. Síla koruny se v této zemi za rok téměř nezměnila. Druhé místo obsadil Hongkong. Jako třetí se letos umístil Island, který byl ale ještě loni na prvním místě. Důvodem je propad tamní měny, která za rok odepsala vůči české koruně 14 procent. Země navíc míří do recese. Díky tomu je výlet na tento ostrov oproti loňsku pro Čechy levnější přibližně o 15 procent.

Tisícikoruna na Islandu odpovídá 478 korunám. To znamená, že si na ostrově Čech koupí za tisíc korun tolik zboží a služeb jako doma za 478 korun. Naopak v Pákistánu má česká měna sílu už 3736 korun. Oproti minulému roku se tak síla koruny v této zemi vlastnící jaderné zbraně zvýšila o 36 procent, neboť se pákistánská ekonomika kvůli dluhům, korupci a nezaměstnanosti zmítá v problémech. Za uplynulých 11 měsíců země dostala záchranné balíky už od čtyř států v celkové výši téměř 16 miliard dolarů, což pomáhá odvrátit hrozící bankrot.

Loni Pákistán obsadil druhé místo v žebříčku nejlevnějších zemí. Před ním byl Egypt, jenž je letos až na osmém místě. Pobyt v této africké zemi podražil Čechům o šest procent. Na druhém místě za Pákistánem se tak letos umístila Srí Lanka, jejíž měna výrazně oslabila. Trojici uzavírá Indie, která čelí taktéž problémům se svou měnou.

Celkem tak Čechům zlevnilo oproti loňsku 70 analyzovaných zemí, více než 30 jich podražilo. Méně vyspělé země zlevňují povětšinou kvůli propadu jejich měn, k němuž dochází i kvůli nejistotě v důsledku obchodní války mezi USA a Čínou, což ohrožuje světovou poptávku. Oproti vyspělým zemím Česku ale častěji pomáhá tuzemská nadprůměrná inflace, tedy rostoucí ceny vůči zahraničí, zejména potravin, které mají ve výpočtu síly koruny velkou váhu.

Porovnávání cenových hladin provádí Světová banka s dlouhým zpožděním. Dozvědět se teprve dnes, jaká byla situace v roce 2017, je například pro turistu bezcenné. OECD zveřejňuje měsíční data, ale jen pro necelé čtyři desítky nejvyspělejších zemí světa, a to s dvouměsíčním zpožděním.

Proto byla při výpočtech využita data projektu Numbeo, což je veřejná databáze, kam každý den tisíce lidí z většiny zemí světa nahrávají informace o cenách potravin či služeb v daných státech. Databáze má obrovskou výhodu v tom, že je stále aktuální. Data jsou v mnoha případech, u zemí typu Číny, navíc relevantnější než oficiální statistiky.

Naopak nevýhodou je, že data nahrávají vzdělanější lidé (musí umět minimálně anglicky), tedy ti, kteří většinou žijí ve velkých městech. Proto mohou být ceny nadhodnocené oproti zbytku země, nicméně toto nadhodnocení platí v průměru pro všechny země.

Kromě cen je ale při dovolené důležitá i bezpečnost. Vnímání bezpečnosti může být subjektivní i objektivní. Proto Hospodářské noviny vytvořily dva indexy bezpečnosti. První je objektivní, bezpečnost je v něm započítána s využitím dat Světového ekonomického fóra, které sleduje například počet vražd na sto tisíc obyvatel. Druhý vychází z dat Numbea, která stojí na subjektivních odpovědích obyvatel daných států. V dotaznících odpovídají například na otázku, zda se bojí jít v noci ven.

Subjektivně se cítí nejbezpečněji obyvatelé Kataru, Japonska nebo Spojených arabských emirátů. Naopak velmi negativně hodnotí bezpečnost ve své zemi lidé z Venezuely, Hondurasu nebo Jižní Afriky. V rámci objektivního hodnocení bezpečnosti vyhrály Finsko, Singapur a Island. Nejhorší je situace v Hondurasu, Venezuele a Nigérii.

Index bezpečnosti v kombinaci se sílou koruny nabízí komplexnější obraz o vhodnosti dané země pro návštěvu. Proto byl jednoduchým způsobem vytvořen index HN zohledňující sílu koruny a subjektivní index bezpečnosti pro každou zemi. Pokud byla země třetí nejlevnější a zároveň dvacátá nejbezpečnější, pak její index činí 23.

Z indexu vyplývá, že stejně jako v minulém roce obsadily prvních pět pozic nejvhodnějších zemí pro návštěvu kavkazské země, Nepál a Bělorusko. Jde o levné a zároveň relativně bezpečné země. Naopak mezi státy s nejhorším umístěním patří USA, Švédsko nebo Honduras. U prvních dvou zemí je velkým handicapem cenová nákladnost, Honduras je tažen dolů zase nízkou bezpečností.

Mezi největší skokany oproti minulému roku patří Maroko, které je levnější (potýká se s poklesem cen v ekonomice) a zároveň se tam lidé cítí bezpečněji. Polepšilo si tak v indexu výhodnosti o 24 příček a dostalo se na 35. místo. Zvýšila se také síla koruny a zlepšila bezpečnostní situace v Keni, země poskočila o 28 příček na 52. místo. Naopak prudký propad zažil Írán, zejména kvůli nižší bezpečnosti, kterou dále snižuje napětí mezi touto zemí a Spojenými státy americkými. Poklesl tak o 22 příček na 50. pozici.

Zajímavé je umístění Srí Lanky, která sice výrazně zlevnila, pomyslný vzestup v žebříčku ale téměř úplně zvrátila zhoršená bezpečnostní situace. Ta v zemi panuje zejména po letošním dubnu, kdy teroristé při sérii útoků v jeden den zabili 258 lidí včetně zahraničních turistů. V součtu si tak Srí Lanka polepšila jen o dvě místa.