České vysoké učení technické (ČVUT) a firma GE Aviation Czech v úterý společně otevírají novou zkušebnu leteckých motorů. Podle slov prezidenta výrobce vrtulových leteckých motorů GE Aviation Milana Šlapáka se jedná o nejmodernější vývojové zařízení tohoto typu na světě. V laboratoři se bude testovat turbovrtulový motor pro letadla Cessna Denali, se kterým chce továrna prorazit na světovém trhu.

Pracoviště se nachází přímo na letišti v Hradci Králové a bude jednou ze čtyř zkušeben, které škola buduje mimo jiné k výuce leteckých expertů. "Věřím, že pomůžeme k transformaci české ekonomiky na ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou," uvedl děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek, který na dotazy odpovídal společně s Milanem Šlapákem.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Hodláte provozovat čtyři letecké zkušebny, všechny na světové úrovni. Věříte tolik v budoucnost leteckého výzkumu a vývoje v Česku?

Michael Valášek: Za pět let může výroba leteckých motorů dělat deset procent obratu automobilového průmyslu. Letecký motor má padesátkrát větší kilogramovou cenu než automobil. Chybí však lidi a tahle motivace je může přivést ke studiu techniky. Přínosy na naší straně jsou, máme dvojnásobný počet studentů, a tak i možnost posílit nový sektor průmyslu v České republice, který přinese přidanou hodnotu.

Nevyžaduje to však vybudování sítě subdodavatelů, tak jako tomu je v automobilovém průmyslu?

MV: Síť subdodavatelů vzniká, ale vidím to v širším kontextu: v rozvoji kosmické a letecké technologie. Možnosti spolupráce nejsou jen mezi námi a GE Aviation Czech, má se například vyrábět nová raketa Evropské unie Ariane 6. Kromě toho jsou v Čechách zajímavé firmy působící v kosmickém průmyslu, které vyvíjejí komponenty na řiditelné raketové motory. Navíc v Praze vznikne centrum řízení kosmických aktivit Evropské unie. Jen v Praze bude 700 pracovníků tohoto centra.

Milan Šlapák (vlevo) a Michael Valášek
image1 1
 

Bude na to dost kvalifikovaných lidí? Technických odborníků je stálý nedostatek, na což si stěžuje právě automobilový průmysl.

Milan Šlapák: Automobilový a letecký průmysl mají řadu odlišností. Automobilový průmysl produkuje tisíce kusů výrobků každý den. Jejich logistické řetězce jsou jiné než naše. Pro nás znamená produkce stovky produktů ročně, ne tisíce denně. Frekvence dodávek u nás jsou zcela jiné. Letecký průmysl často pracuje s technologiemi, které jsou omezené tím, co firmy dokáží vyrobit. Například v Čechách neexistuje firma, která by dokázala vyrobit vzduchem chlazené lopatky generátorové turbíny. V nejbližší době proto nebudeme schopní mít lokální nebo regionální dodavatelský řetězec, jako to je běžné v automobilovém průmyslu. Ale jsou firmy, které přesouvají své aktivity a zakládají pobočky v České republice. Třeba ty, které dnes v USA vyrábějí speciální letecké materiály.

Dnes často slyšíme kritiku, jak je Česko závislé na automobilovém průmyslu. Je naděje, že této závislosti "odlehčí" letecký průmysl?

MŠ: Za pět let by tato závislost mohla být diverzifikovaná. Bavíme se o tom s panem premiérem, bavíme se o tom s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem. Budou tam tři klíčové pilíře: jeden je umělá inteligence a IT, druhý je kybernetická bezpečnost a třetí je průmysl s vysokou přidanou hodnotou. Neříkal bych, že Česká republika bude závislá na leteckém průmyslu, ale ten rozvoj plně zapadá do inovativní strategie "Czech Republic, the country for the future", což je ona Vize 2030. To si vláda uvědomuje, a proto podporuje letecký a kosmický průmysl.

Pojďme se podívat na to, jak konkrétně vypadá spolupráce ČVUT a GE Aviaton Czech.

MŠ: GE Aviation poskytne teoretický model leteckého motoru, což je vlastně skutečný model existujícího motoru. Předáme kompletní know-how, které popisuje, co se stane s motorem, když například zvýšíte tlak nebo podobně. A ČVUT ve zkušebně na skutečných motorech, které také poskytneme, vygeneruje reálná data, která získá při různých zátěžových režimech a simulacích poruch. Teoretický model porovná s naměřenými hodnotami, k dispozici je kolem osmi set senzorů, které odečítají reálná data.

MV: Máme teoretický model a naše ambice je zjistit, co se s motorem stane například během letu Praha-Brusel. Vlastnosti motoru se postupně zhoršují, jsou tam různé netěsnosti nebo oxidace na lopatkách a tohle všechno ovlivňuje vlastnosti motoru. A my chceme upravit ten model tak, aby dokázal sledovat, co se všechno na motoru zhoršuje. Chceme vědět, jestli se motor chová adekvátně ke svému stáří, nebo jestli se v něm děje něco anomálního.

Jsou u toho i vaši studenti, pane děkane? Je to součástí výuky budoucích leteckých specialistů?

MV: Začínají. Zkušebny běží chvíli, ale co studenti dělají, je, že pracují na bakalářských nebo diplomových pracích pro GE Aviation Czech podle zadání, které jsme dostali. Chystáme se na to, že ve chvíli, kdy ty zkušebny budou plně fungovat, tam studenti samozřejmě chodit budou.

MŠ: Ve zkušebně je vždycky mix osob: jsou tam odborníci ČVUT, výzkumníci a pak je tam náš tým. Faktem je, že v současné době nemá ČVUT dostatečné know how, aby to dělali sami. Ale to je to, do čeho investujeme, do budoucnosti.

Co je potom výsledkem výzkumu?

MŠ: Jde o to, získat přesný teoretický model. Model, který máme a který jsme poskytli ČVUT, je návrhový model. Co chceme po ČVUT, je model preventivní údržby. Takové modely existují pro velké komerční motory, ale pro turbovrtulové motory malého a středního letectví nic takového neexistuje. Pokud bychom to dělali stejným způsobem, jako se to dělá pro velké komerční motory, tak nebude adekvátní. Dosavadní modely jsou pro velké tryskové motory, kdežto tady se bavíme o jednodušší komplexnosti, menším počtu dílů a podobně.

MV: Naměřená data zpracujeme do zjištění, jak se během provozu zhoršují vlastnosti motoru, a ta promítneme do původního modelu. Model je vlastně schéma, kde pod každou částí jsou desítky a stovky rovnic, které jsou pak stiskem tlačítka řešeny současně. A my porovnáváme chování tohoto schématu s naměřenými daty.

Uvádíte, že zkušebna, kterou v úterý otevíráte, je nejmodernější na světě. To nejsou nikde modernější nebo lepší?

MŠ: Je to skutečně nejmodernější zkušebna na světě tohoto typu. Nic podobného nikde není.

MV: Je nejnovější, takže tím pádem i nejmodernější.

V této souvislosti se nabízí otázka: vláda říká, že je její prioritou věda a výzkum, zároveň chce klást důraz na letectví a kosmonautiku. Nekladete si otázku, proč má v takovém případě univerzita, která tento záměr vlády naplňuje, řešit problémy s financováním?

MŠ: To je asi spíše otázka na vládu.

Té se na tyto věci ptám také, ale zajímá mě, co si o tom myslíte.

MŠ: Od října 2016 spolupracujeme s ČVUT a škola plní vše, k čemu se zavázala. Důvěra, kterou jsme mezi sebou vybudovali, mezi univerzitou a byznysově zaměřenou firmou, nám umožňuje podobné problémy řešit velmi rychle. Co mohu potvrdit, je, že ČVUT plní naprosto veškeré závazky vyplývající ze smlouvy. Finanční otázky proto sleduji spíše zpovzdálí, věřím, že budou vyřešeny, a nevidím je jako komplikaci. Nevěřím, že by projekt měl z nějakého důvodu zkolabovat.

MV: Česká republika z toho má profit, počínaje placením daní přes zaměstnance až po subdodávky z českého průmyslu. Vidím naprosto evidentně, že znalosti na technické univerzitě jsou potřebné pouze tehdy, pokud existuje výrobce, který tady má i vývoj a konstrukci. Jakmile tento segment zmizí, tak přestaneme mít studenty a přestaneme mít i tyto znalosti. Nyní máme za poslední roky dvojnásobný počet studentů a zájem o letecké strojírenství stále roste.

Jak se tedy stavíte k problémům s financováním, které máte, jak mi potvrdil i ministr průmyslu Karel Havlíček?

MV: Šli jsme do toho za jistých podmínek po dohodě s vládou. Ale je to otázka na našeho rektora a na pana ministra.

AD4A0743

CTRL01

Fotografie: GE Aviation Czech

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru