Huawei vrací úder: Kampaň proti nám řídí USA. Nikdo přitom neřeší napojení našich konkurentů na Čínu, říká viceprezident firmy Suffolk

"Nikdo zatím ale nepředložil žádný důkaz o tom, že by technologie Huaweie byly nějak škodlivé a uvnitř našich systémů se objevovaly nesrovnalosti," říká v rozhovoru pro HN John Suffolk, viceprezident firmy Huawei a šéf jejího oddělení pro kybernetickou bezpečnost.

Naposledy se bezpečná výstavba 5G sítí řešila začátkem května na mezinárodní konferenci, kterou v Praze uspořádalo české ministerstvo zahraničí. Huawei ani jeho konkurenti, finská Nokia či švédský Ericsson, na akci pozváni nebyli. Debata probíhala jen mezi bezpečnostními experty z 32 států světa a nadnárodními operátorskými skupinami, jako jsou Vodafone či Deutsche Telekom. "Také naše společnost by ale ráda okomentovala zprávy, které o Huaweii a 5G vycházejí a které nejsou pravdivé," vysvětluje Suffolk svůj motiv k poskytnutí rozhovoru. V něm manažer reaguje na jednotlivá podezření, jež byla vůči jeho firmě vznesena.

1. "Český kyberúřad jednal v souladu s politikou USA"

Podle Suffolka je kampaň proti jeho firmě řízená ze strany Spojených států. "My jsme přitom mnohokrát řekli to, že pokud má Amerika ke svým tvrzením důkazy, ať je předloží," uvádí britský manažer čínské společnosti.

Spojené státy přitom nejsou jedinou zemí, která by Huawei považovala za bezpečnostní riziko. Spolupráci operátorů s touto společností již loni zakázala Austrálie a Nový Zéland. Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pak loni v prosinci vydal varování, ve kterém operátorům a dalším strategickým firmám v zemi nařídil, aby se technologií od Huaweie buď zbavili, nebo je dodatečně zabezpečili.

"Po zveřejnění tohoto varování jsme český úřad oslovili s tím, aby nám pomohl tento krok pochopit. Jeho zástupci nám ale řekli jen to, že následovali americký příklad," říká viceprezident Huaweie. Mluvčí českého kyberúřadu Radek Holý ovšem takové tvrzení vyvrací. "Zástupci našeho úřadu se po vydaném varování s nikým z firmy Huawei nesešli. Na návrh NÚKIB bude veškerá vzájemná komunikace probíhat pouze v oficiální písemné podobě. Důvodem je vážná obava, že by ze strany Huaweie mohlo docházet k dezinterpretacím a účelovým vyjádřením. Vyjádření pana Suffolka oprávněnost našich obav potvrdilo," říká Holý, který odmítá rovněž to, že by český úřad svůj postup vůči Huaweii ladil s Američany.

2. "Proti Huaweii nikdo nepředložil žádné důkazy"

Suffolk český kyberúřad obviňuje z toho, že nijak nevysvětlil svůj krok, kterým byznys Huaweie v zemi omezil. NÚKIB ovšem veřejně podal několik důvodů. Odvolává se na zpravodajské informace o tom, že je Huawei personálně propojený s čínským státem a že v Česku podle předloňské zprávy kontrarozvědky BIS Číňané provádějí špionáž.

Konkrétní důkazy, podle kterých by bylo možné Huawei považovat za bezpečnostní riziko, jsou podle kyberúřadu tajné. "Každý ale může říci, že má o něčem tajné informace. Takové tvrzení nic nestojí," namítá manažer čínské firmy a uvádí, že Česko technologie Huawei, nasazené u operátorů a dalších strategických podniků, neprověřilo. Nemůže tak prý tvrdit, že ohrožují bezpečnost státu. "Testy systémů této firmy ale samozřejmě před vydáním varování proběhly," řekl HN vysoce postavený zdroj z české bezpečnostní komunity, který si nepřál být jmenován.

Suffolk se přitom zaštiťuje prověřováním firmy ze strany britských úřadů. "Pokud britští vládní experti za posledních devět let nenalezli v našich systémech nic škodlivého a přitom prověřovali všechny operátory, myslíte si upřímně, že někdo jiný by nějaké nesrovnalosti našel?" ptá se představitel Huaweie.

Jeho firma se před lety se Spojeným královstvím dohodla na tom, že britské úřady budou na bezpečnost jejích technologií dohlížet v rámci takzvaného Hodnoticího centra pro kyberbezpečnost Huaweie (HCSEC). Právě tento dohlížecí orgán ovšem ve své letošní výroční zprávě v technologiích čínské firmy našel řadu bezpečnostních rizik.

"Stejně jako v roce 2018 i letos HCSEC identifikuje množství znepokojivých problémů souvisejících s vývojem softwaru ve firmě Huawei, které zvyšují rizika pro britské operátory (kteří s technologiemi firmy pracují, pozn. red.)," stojí v úvodu 46stránkové zprávy. Bezpečnostní experti Huaweii vyčítají, že v kódu jeho systémů jsou závažné bezpečnostní chyby, které mohly vzniknout z nedbalosti nebo úmyslně, a to právě pro účel špionáže, kdy mohou děr v systémech následně využít vládou placení hackeři. To ale zástupce firmy odmítá: "V každém softwaru jsou nějaké chyby v kódu. Ani my v tom nejsme výjimkou. Odpověď je prostá: pokud chcete tímto způsobem u někoho najít problém, tak ho naleznete," říká Suffolk.

3. "Historické kauzy kolem naší firmy nic nedokazují"

Huawei nečelí kritice pouze nyní, kdy se hraje o výstavbu 5G sítí. Z minulosti je známo několik bezpečnostních incidentů, ve kterých měla čínská firma sehrát svou roli. Známý je třeba případ z loňského ledna, na který upozornil deník Le Monde. Podle francouzského listu Číňané ze sídla Africké unie v etiopské Addis Abebě mezi lety 2012 a 2017 tajně zasílali utajované informace na servery umístěné v Šanghaji. Telekomunikační infrastrukturu v komplexu organizace přitom vystavěli čínští dodavatelé, mezi nimiž byl právě Huawei. Čínští i etiopští představitelé tuto informaci ovšem popřeli a stejně nyní hovoří i představitel Huaweie.

"My jsme ty zprávy samozřejmě zaznamenali a ptali se Africké unie, co u ní vznikl za problém. Její představitelé nám ale proběhnutí tohoto incidentu nepotvrdili," uvádí Suffolk s tím, že zpráva je tak nepodložená.

Letos v lednu ovšem proběhl další incident, který Huawei spojuje se špionáží. Polská policie zatkla jednoho Poláka a jednoho Číňana pracujícího pro Huawei, které obvinila ze špionáže. Huawei nato svého obviněného pracovníka propustil pro "poškození dobré firemní pověsti". "O tomto případu víme jen tolik, co se píše v médiích. Nevíme, co přesně měl náš bývalý zaměstnanec provést. Polské státní zastupitelství nám jen řeklo, že případ se bude řešit ještě další dva či tři měsíce. O dalším už musí rozhodnout soud," distancuje se od případu viceprezident Suffolk.

Známé jsou i případy z dávnější minulosti. Huawei založil podnikatel a bývalý armádní inženýr Žen Čeng-fej, který svůj byznys na sklonku 80. let rozjížděl prodejem západních telekomunikačních technologií. Podle mnohých expertů ale potom zařízení firem, jako jsou Cisco, rozebral a za pomoci čínských vědců ho okopíroval, aby se Huawei mohl pustit do vlastní výroby. "Takovouto spekulaci musím rovněž popřít. Pan Čeng-fej ani nikdo z jeho kolegů se takzvaným reverzním inženýrstvím nezabýval. Do vlastní výroby se Huawei pustil poté, co mu západní společnosti přestaly své zboží dodávat, protože chtěly své výrobky prodávat napřímo."

Právě telekomunikační výrobce Cisco ovšem Huawei začátkem století poslal k soudu pro údajné kopírování svých patentů. "Podobných patentových sporů se ale běžně v mnohem větší míře účastní jiné technologické korporace, jako jsou Microsoft, Apple či Samsung. Náš spor s firmou Cisco byl už před lety urovnán," uvádí viceprezident čínské společnosti.

4. "Není pravda, že bychom museli ze zákona pro vládu provádět špionáž"

V souvislosti s Huaweiem se často zmiňuje čínský zákon, který po tamních firmách požaduje součinnost s místními zpravodajskými službami. Jako důvod k obavám ze špionáže ze strany Huaweie ho ve svém varování zmiňuje i český kyberúřad.

"Podobné zákony posilující národní bezpečnost jsou ovšem ve světě běžné. Stejnou legislativu mají Spojené státy, Austrálie nebo i Velká Británie. Proč se tedy neustále omílá jen naše firma," ptá se Suffolk a dodává, že Huawei si nechal provést řadu právních analýz, které potvrzují, že není povinen s čínskou vládou spolupracovat, pokud o to bude požádán. "Tento výklad nám potvrdily jak čínské vládní orgány, tak čínští právní experti i renomovaná britská advokátní kancelář Clifford Chance," uvádí viceprezident Huaweie.

Česká organizace Sinopsis, v níž působí tuzemští sinologové, ovšem nezávislost takových právních analýz rozporuje. Podle Sinopsisu byl zmíněný čínský zákon vytvořen pro posílení komunistického režimu. Právní analýza britské kanceláře přitom pouze přejímá argumentaci předchozího dokumentu, který vytvořili dva čínští právníci, Čang Süe-ping a Čchen Ťi-chung. Ti mají patřit k širší nomenklatuře Komunistické strany Číny, a jsou tak podle Sinopsisu podjatí.

5. "S Čínou není spojený jen Huawei, ale i Nokia a Ericsson"

Podle z Suffolka je pokrytecké Huawei trestat za to, že je čínskou firmou. "Jsme soukromá společnost, naše akcie drží zaměstnanci Huaweie. Vazby na čínskou vládu nemáme," tvrdí manažer. Mnohá západní média jako New York Times tvrdí, že vlastnictví firmy jejími odbory může být jen zástěrkou a ve skutečnosti ji ovládá čínský režim. Oficiálně je ovšem Huawei skutečně na čínském státu nezávislý, což ovšem podle Suffolka neplatí pro jeho hlavní konkurenty, finskou Nokii a švédský Ericsson.

"Tyto firmy mají joint ventures s čínskými společnostmi, které přímo vlastní stát. Obě navíc vyrábějí přímo v Číně. Když si některé státy myslí, že dají přednost Nokii nebo Ericssonu, aby se tak vyhnuly vybavení z Číny, tak jsou velmi bláhové," uvádí Suffolk.

Oba zmíněné podniky skutečně provozují společné firmy s čínským státem a v zemi rovněž vyrábějí. To ale ještě není důvod pro bezpečnostní obavy. "Západní státy nekontrolují jen Huawei. Dohlížejí i na bezpečnost jeho konkurentů. Ericsson ani Nokii nevyjímaje," uvádí již citovaný zdroj z české bezpečnostní komunity.