Česká měna má nejlepší dny za sebou. Může ji zasáhnout neřízený výprodej, který ji oslabí až na 28 korun za euro, říká stratég londýnské ING

"Kurz se loni dostal až na 25,20, takže byl poměrně blízko. Ale nyní již optimističtí nejsme a čekáme, že koruna se bude příští rok držet nad 26 korunami za euro," řekl londýnský stratég. Kromě zpomalování světové ekonomiky označuje za hlavní důvod opatrnější postoj České národní banky ke zvyšování úrokových sazeb a překoupenost měny. Tu ve velkém drží zahraniční investoři.

Krpata navíc nevyloučil, že za určitých okolností by se kurz české měny mohl propadnou výrazněji, například k 27, či dokonce 28 korunám za euro. "Koruna má problém ten, že pozice zahraničních investorů a spekulantů jsou tak obrovské, že jakmile budou chtít všichni z koruny odejít, může nastat obrovská spirála," varoval.

HN: Před rokem jsme se bavili o tom, že by koruna měla posilovat a že zamíří k 25 korunám. Tak co se za poslední rok změnilo?

Kurz se loni dostal až na 25,20, takže byl poměrně blízko. Ale nyní již optimističtí nejsme a čekáme, že koruna se bude příští rok držet nad 26 korunami za euro. Hlavní důvod, který do této doby korunu držel, tedy extrémně jestřábí Česká národní banka, zmizí. Poslední vyjádřeni členů bankovní rady naznačují, že ČNB už sazby mockrát nezvedne. A my si myslíme, že tento rok cyklus zvyšování sazeb brzy skončí.

A ta klíčová otázka je následující: Jestli loňské pětinásobné zvýšení úrokové sazby nevedlo k posílení koruny vůči euru, tak co se stane s překoupenou korunou, až ČNB se zvyšováním sazeb skončí a případně začne mluvit o jejich snižování? A naše odpověď je, že to asi nebude moc pozitivní faktor pro korunu a její posílení. Dle nás pak koruna oslabí, a to hlavně v kontextu velkých spekulativních pozic.

Podle nás hlavní riziko koruny je, že může nastat neřízený velký výprodej, kde by hordy investorů začaly z koruny utíkat, protože si uvědomí, že hlavní důvod, který držel korunu, už není přítomen. A nikdo nebude chtít být ten poslední, kdo v koruně zůstane, protože ta pak může spadnout až k úrovni 28 korun za euro.

HN: Co může být spouštěčem případného výprodeje?

Koruna má problém ten, že pozice zahraničních investorů a spekulantů jsou tak obrovské, že jakmile budou chtít všichni z koruny odejít, může nastat obrovská spirála. A nemusí k tomu dojít tím, že se něco špatného stane v Česku. Spouštěčem může být například riziko, že Evropa zpomalí mnohem více, než se čekalo. Měny ve východní Evropě budou v takovém případě oslabovat a koruna může oslabit nejvíce z titulu překoupenosti.

HN: Jaké by byly dopady případného významnějšího oslabení koruny?

Podle nás riziko extrémního oslabení koruny zapříčiní, že ČNB by v takovém případě nemohla agresivněji snížit sazby – to by korunu ještě více oslabilo. Takže ČNB, i když agresivně zvedala úrokové sazby, aby si vytvořila "warchest for rainy day" (pozn.red.: úrokový polštář pro recesi / ekonomické zpomalení), nebude moct snížení sazeb použít příliš agresivně, protože by to vedlo k ještě většímu pádu koruny.

HN: Mohla by ČNB v takovém případě intervenovat na trhu použitím svých devizových rezerv?

Nevylučujeme, že by ČNB v případě většího propadu kurzu použila čisté rezervy. To nenastane, pokud kurz eura bude 26 či 26,50, ale daleko pravděpodobněji, až bude kurz koruny nad 27 korunami, či dokonce u 28. ČNB samozřejmě může použít rezervy, aby zabránila většímu poklesu a eliminovala velké kolísání kurzu, ale pokud si jako strop stanoví například 28 korun, tak pro investora už to znamená oproti nynějšímu kurzu více než dvoukorunovou ztrátu. Takže ČNB může intervenovat, ale až když to bude vyloženě potřeba a koruna bude vyloženě slabá.

HN: Jsou zde další důvody, proč koruna neposiluje, kromě překoupenosti?

Koruna je aktuálně stabilní. A jeden z důvodů, proč neposiluje, je nejen to, že ČNB už není jestřábí, ale i prostředí pro měny rozvojových zemí je úplně jiné. Máme zde globální ekonomické zpomalení, pomalý růst, u ECB se spekuluje, že oproti původním předpokladům naopak sazby může dokonce zase snížit. A nižší globální růst a slabší mezinárodní obchod nejsou prostředím, v kterém vzkvétají měny rozvojových zemí. A koruna mezi ně patří, ať se nám to líbí, nebo ne.

HN: Světové akciové trhy ale přitom rostou…

Akciové trhy rostou, protože centrální banky už nezvedají sazby a jsou daleko více opatrné. Ale měny proti dolaru moc neposilují, protože i když Fed přestal zvedat sazby, nikdo jiný je jen tak zvedat nebude. A do toho zde máme zpomalení, takže prostředí není pro měny emerging markets tak příznivé. Na rozdíl od roku 2017, kdy koruna posílila, navíc neposiluje euro vůči dolaru.

HN: Může dojít naopak k posílení kurzu koruny, pokud se ukáže, že ekonomické zpomalení je za námi?

Domníváme se, že krátkodobě je nejhorší za námi. Za druhý kvartál čekáme lepší ekonomická data. Proto neříkáme, že koruna oslabí teď hned, ale spíše až v druhé polovině roku, k závěru roku a hlavně v roce 2020. I když se nyní data stabilizují, tak se stabilizují dole, nacházíme se v jiném stádiu ekonomického cyklu. ČNB proto nebude už moc zvyšovat sazby. Takže v nejlepším scénáři se může koruna dostat v příštích měsících na 25,5. Ale pokud si uvědomíme, v jaké jsme části globálního ekonomického cyklu, tedy ve fázi zpomalování… A pokud bude zpomalování pokračovat, tak riziko nehody (pozn. red.: výprodeje na koruně) se zvyšuje.

HN: Jak se ke koruně staví zahraniční investoři, například z řad hedgeových fondů?

Minulý rok jsme při návštěvě Spojených států doporučovali investorům sázet přes deriváty na růst úrokových sazeb v ČR. Spousta investorů nám ale říkalo, proč bychom otevírali pozici na vyšší sazby, když si můžeme koupit českou korunu, která díky tomu posílí. Takže i na začátku minulého roku fondy šly do koruny a uzavíraly obchody na její posílení, přestože sázka na vyšší úrokové sazby byl lepší obchod. Jinými slovy, hodně lidí "sázelo" na posilování koruny kvůli předpokladu, že ČNB bude zvyšovat sazby. A to moc nevyšlo.