Radovan Vítek, čtvrtý nejbohatší Čech a majitel realitní skupiny CPI Property Group, čelí spolu s J&T Bankou ve Spojených státech žalobě za téměř 70 miliard korun. Na soud v New Yorku se obrátil fond Kingstown a společnost Investhold podnikatelů Marka Čmejly a Jiřího Diviše. Vítek je před pěti lety s pomocí J&T Banky údajně připravil o peníze při převzetí developerské skupiny Orco.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

HN mají více než stostránkovou žalobu, která ve středu zamířila na soud, k dispozici. Podle ní Vítek vedl organizovanou skupinu nastrčených schránkových firem a bílých koní, pomocí kterých se mu podařilo ovládnout Orco a vyvést z něj nejcennější majetek. Díky tomu se Vítkova CPI Group stala jednou z největších středoevropských realitních skupin.

Vedle toho Investhold tvrdí, že Vítkovi poskytl finance na jeho expanzi, ten je prý ale o peníze i podíl na jeho firmách řadou kroků postupně připravil.

Související

Kromě Vítka a J&T Banky míří žaloba i na Vítkovu matku Miladu Malou, zakladatele a bývalého šéfa firmy Orco Jeana-Francoise Otta a představitele některých schránkových firem. Škoda Kingstownu a Investholdu měla dosáhnout jedné miliardy dolarů, v přepočtu 23 miliard korun. A jako náhradu pak požadují téměř třikrát tolik, tedy již zmiňovaných 70 miliard korun.

Kingstown Vítka a spol. žaloval už dva roky nazpět v Lucembursku, kde je Orco registrované, v tomto případě ale soudy ještě nerozhodly. Nyní podal žalobu v New Yorku i proto, že chce využít tzv. RICO act, tedy zákon ze 70. let na potírání mafie. "Ten umožňuje zacílit na velké a sofistikované kriminální organizace," říká Matthew Schwartz z firmy Boies Schiller Flexner, která fond zastupuje. Jako trestné podle zákonu RICO mohou být posouzené i skutky, které by v Evropě prošly ještě na hraně zákona.

CPI ani další žalovaní příliš sdílní nejsou. "Dokud žalobu neuvidíme, tak se k ní vyjadřovat nebudeme," řekl mluvčí Vítkovy společnosti CPI Jakub Velen. Následně CPI vydala prohlášení, že obvinění odmítá a je "navíc toho názoru, že Spojené státy americké nemají pro takovou žalobu jurisdikci".

Podobně hovoří i mluvčí J&T Baky Monika Veselá. "Do současné chvíle se na banku v této věci nikdo neobrátil," říká s tím, že si banka není vědoma jakéhokoliv pochybení. "Do současné chvíle nebyla J&T Banka kontaktována žádným úředním orgánem či protistranou a žaloba ji nebyla poskytnuta. Namísto toho je informace o žalobě poskytována médiím," stojí v prohlášení banky, které vydala v podvečer.

Odsouzení uhlobaroni

Oba majitelé Investholdu jsou historicky spjatí hlavně s kauzou Mostecké uhelné (MUS). Za její podvodné ovládnutí, kdy k nákupu firmy použili jako manažeri MUS její vlastní prostředky, byli oba ještě s dalšími manažery odsouzeni v roce 2013 ve Švýcarsku. Čmejla na čtyři roky, Diviš na 46 měsíců. Všichni zúčastnění se odvolali.

Podobnou strategií se jim i dalším manažerům podařilo ovládnout plzeňský Škoda Holding, tentokrát pomocí Appian Group (ta hrála roli i u MUS). Po této transakci zůstaly oběma podnikatelům podíly ve Škodě Transportation. Tu loni koupil nejbohatší Čech Petr Kellner.

Developerská společnost Orco vznikla v Praze v roce 1991. Jean-Francois Ott z ní postupně vybudoval jednoho z největších hráčů v regionu s aktivy v hodnotě miliard eur, jehož akcie se obchodovaly hned na několika burzách včetně Prahy nebo Paříže. V roce 2008 ale na firmu tvrdě dopadla finanční krize. Orco vykázalo obří ztrátu, nestačilo splácet dluhopisy a nakonec muselo požádat o ochranu před věřiteli. Ott kvůli tomu o své podíly prakticky přišel.

Tehdy ucítili šanci noví hráči. Mezi nimi i Kingstown, který získal asi 12,5 procenta firmy. Podíl v hodnotě 30 procent pak na podzim roku 2012 získal i realitní magnát Vítek. Ten byl vždy známý pro svůj dravý přístup. Ukázal to už v roce 1997, kdy provedl "nepřátelské převzetí" družstva Včela, díky kterému získal nemovitosti za miliardu.

Údajný podvod, kterého se týká aktuální žaloba, měl podle žalující strany začít krátce po vstupu Vítka, když Ott koupil na začátku roku 2013 v Orcu pomocí úvěru od J&T zhruba desetiprocentní podíl. Kingstown tvrdí, že tento podíl držel právě pro Vítka. Ten tak prý fakticky ovládal 40 procent firmy. Podle evropských zákonů měl nicméně v takovém případě Vítek provést tzv. povinný odkup akcií od dalších akcionářů. To ale neudělal.

Žalující strana má v této věci pádný podpůrný argument. Povinným výkupem se zabýval i lucemburský finanční regulátor. A ten v roce 2017 došel ke stejnému závěru – Ott s Vítkem prý byli v "tajné součinnosti". Celá věc nakonec skončila u lucemburského soudu, který ještě nerozhodl. Reakci Otta HN zjišťují.

Těchto 40 procent mělo být podle žaloby stěžejních. Kvůli roztříštěnosti dalších akcionářů stačil podíl Vítkovi k tomu, aby vyměnil vedení Orca, opakovaně navýšil základní kapitál, čímž rozmělnil podíly ostatních akcionářů a firmu ve finále ovládl.

Výměna vedení firmy pak podle žaloby Vítkovi v letech 2013 a 2014 umožnila prodat nejlukrativnější majetek – nemovitostní fondy Endurance a hlavně dceřinku Orco Germany. Většina menších akcionářů si tehdy stěžovala, že je Orco prodávalo hluboko pod cenou.

V žalobě například právníci Kingstownu popisují, jak fondy Endurance nejdříve koupily společnosti vlastněné J&T, které dále putovaly k firmě Sidoti patřící Vítkově matce Miladě Malé. Ta je následně přeprodala synově společnosti Czech Property Investment. Malá figurovala i při převzetí Orco Germany, kde se navyšování kapitálu, opět údajně pod cenou, účastnila na ni psaná společnost Tandis. CPI ani J&T tyto obchody nekomentovaly.

Důvody, proč se k žalobě amerického fondu Kingstown, který s Vítkem a CPI bojuje už šestým rokem, přidala i firma Investhold Marka Čmejly a Jiřího Diviše, jsou trochu jiné. Zatímco americký fond měl údajně přijít o peníze při převzetí Orca, dvojice českých podnikatelů měla financovat Vítkovy firmy už od roku 2008.

Ani jeden ze zúčastněných nechce celou věc komentovat. Podle žaloby ale vše fungovalo až do roku 2016. Pak se podnikatelé rozhádali. Investhold měl údajně jako vypořádání dostat pět miliard korun a firmu CPI Byty, v té době ceněnou na osm miliard. Nakonec ale nedostal nic.

Čmejla s Divišem, respektive jejich v té době neznámý Investhold, hrozili žalobou už v minulém roce. Tehdy požadovali až 30 miliard korun. Z této žaloby ale nakonec sešlo.

HN se pokusily Diviše, který má v Investholdu většinu, na důvody připojení s k americké žalobě zeptat. Ten nicméně telefon položil a na následující zprávy nereagoval. Pravděpodobně tak chtěl také využití již zmiňovaný antimafiánský zákon RICO, který poskytuje žalobcům mnohem širší možnosti, než zákony v Evropě.

"Tato žaloba se týká širokých intrik Vítka a jeho kompliců, které mělo vícero obětí. Dává proto smysl, abychom se spojili," komentuje propojení s Investholdem americký právník Kingstownu Matthew Schwartz.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru