Svěřenský fond nového člena bankovní rady ČNB Aleše Michla je nastavený tak, že prospěch z majetku spravovaného fondem budou mít Michlovy děti. A to i ty dosud nenarozené. Vyplývá to z informací v registru svěřenských fondů, s nimiž se HN seznámily.

Michl fond založil, aby minimalizoval střety zájmů, do nichž se jako centrální bankéř dostal. Prezident ho do funkce jmenoval s účinností od 1. prosince loňského roku, v té době byl přitom ještě třetinovým spolumajitelem investiční společnosti Robot Asset Management SICAV, spravující fond Quant. Ten přitom podléhá regulaci ze strany ČNB. Střet zájmů vyplynul i z toho, že fond má významnou část peněz v bankovních vkladech u českých bank a Michl přitom ze své nové pozice může spoluovlivňovat základní úrokovou sazbu.

Centrální bankéř se rozhodl své konflikty zájmů vyřešit založením svěřenského fondu, do něhož podíl ve firmě Robot Asset Management vyčlenil (podíl držel skrze firmu Michl Fund Management). Postupoval tedy podobně jako nynější premiér Andrej Babiš, někdejší majitel koncernu Agrofert, který majetek kvůli rozsáhlým střetům zájmů převedl do dvou svěřenských fondů.

Jako učitel se svým dítětem v jedné třídě

Tak jako u Babiše, i v případě Michla – Babišova někdejšího poradce – zazněly určité pochybnosti o čistotě a věrohodnosti tohoto kroku. I ze strany bývalých bankéřů. Michlův dosavadní kolega z Robot Asset Management Pavel Kohout by za lepší řešení považoval prodej majetkového podílu, hlavně kvůli regulační roli ČNB. "Je to jako s učitelem, který učí své dítě ve třídě. Buď mu bude nadržovat, nebo na něj naopak bude až zbytečně přísný, aby si náhodou někdo nemyslel, že mu nadržuje. Není to nikdy ideální situace," myslí si Kohout, který se sám rozhodl podíl v Robot Asset Management prodat.

Michl ale už dříve pro HN prohlásil, že jeho svěřenský fond bude mít charakter "blind trustu", tedy slepého fondu, kdy je zakladatel zcela odříznutý od jeho správy, neměl by ani vědět, jaký majetek aktuálně zahrnuje. "Správu fondu svěřuji neutrální osobě. Nemám na správce žádný vliv, nemohu ho ani odvolat," prohlásil v prosinci.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Slepý fond, který český zákon nezná

Z veřejně přístupné části registru svěřenských fondů vyplývá, že Michlův trust má název Soukromý svěřenský fond MMXXV. Vznikl 21. prosince 2018 a zaevidovaný byl 3. ledna letošního roku. Svěřenským správcem byl jmenován pražský advokát Petr Mucha, o němž Michl v dopise investorům fondu Quant na konci listopadu uvedl, že mu "naprosto důvěřuje".

Okruh obmyšlených (tedy zakladatelem určených osob, kterým má plynout veškerý prospěch ze spravovaného majetku) dle výpisu "tvoří děti, jejichž otcem bude zakladatel ke dni své smrti". Tedy i ty dosud nenarozené. A to s výjimkou těch, které by zakladatel Michl vyděděním vyloučil z jejich práva na povinný díl nebo je v jejich právu zkrátil. Veřejný výpis obsahuje i krátké sdělení, že "zakladatel se vzdává svého práva vykonávat dohled nad správou fondu" a také, že "správce jedná ve věcech fondu sám". Právě tyto dvě informace mají patrně doložit, že jde o blind trust.

Marek Nechvátal, odborník působící v Asociaci pro podporu a rozvoj svěřenských fondů, nicméně uvádí, že charakter blind trustu by musel Michl dosvědčit hlavně zveřejněním statutu fondu, v němž jsou detailně popsaná pravidla, podle jakých fond funguje. Tato listina není veřejně přístupná, nicméně orgány veřejné moci k ní přístup mají.

"Vidím zde ale jiný zásadní problém. Na rozdíl od zahraničí, třeba USA, u nás není nastaven žádný legislativní rámec, který by takzvaný slepý svěřenský fond definoval," upozorňuje Nechvátal, který působí na trhu jako svěřenský správce a je jednatelem brněnské firmy Moravia Trust.

Ačkoliv tedy Michl svůj fond označuje za slepý, nemusí to ještě nic znamenat. Podle Nechvátala je třeba přihlížet k současné české legislativě, která zakladateli dává do rukou páky na správce fondu. Nechvátal hlavně připomíná, že občanský zákoník obsahuje paragraf, podle kterého zakladatel může soudu navrhnout, aby svěřenskému správci určité jednání "uložil, zakázal, nebo ho i odvolal". "Je zřejmé, že toto odporuje principům slepého svěřenského fondu," podotýká Nechvátal. Právě úplná nezávislost správce je pro optimální fungování blind trustu naprosto klíčová.

Když střet zájmů nastane, budeme reagovat

HN v úterý centrálního bankéře Michla skrze tiskový odbor ČNB požádaly, aby nad rámec veřejně přístupných informací poskytl další, ze statutu fondu. Aby bylo jednoznačné, podle jakých pravidlech bude jím založený fond fungovat.

Michl ale navíc poskytl "jen" úplný výpis z registru, kde je vedle svěřenského správce Muchy ještě uveden právník a akademik Bohumil Havel. A to ve funkci "osoby oprávněné k dohledu nad správou svěřenského fondu". Havel, který je mimo jiné i členem Legislativní rady vlády ČR, je tak v roli "protektora", který by měl namísto zakladatele Michla kontrolovat fungování fondu a "hlídat" správce Muchu. Takováto osoba má i přístup ke všem informacím, například o výsledcích hospodaření svěřenského fondu.

Další informace už Michl ani ČNB nepovažují za nutné k věci sdělovat. "Nevíme, jaká další ujištění v tomto směru od ČNB nebo od pana Michla očekáváte; v právním státě je třeba vycházet z toho, že právně závazné dokumenty jsou dodržovány. Vedle již dříve uvedených legislativních požadavků, které se vztahují na výkon funkce člena bankovní rady, připomínám, že členové bankovní rady jsou pro výkon své funkce prověřováni Národním bezpečnostním úřadem a v jejím průběhu podléhají dozoru tohoto úřadu," reagovala na doplňující dotazy směřované Michlovi mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Podotkla také, že případným střetům zájmů jednotlivých členů bankovní rady nelze nikdy dopředu zabránit. Pokud by taková situace nastala, bude se prý řešit přesně v souladu se zákonem i vnitřními pravidly ČNB.