Jen v listopadu představil Institut plánování a rozvoje Prahy šest projektů, které mění významná místa hlavního města. Obnovou v příštích letech projdou významné ulice i náměstí v centru města, podle plánů institutu i developerů by měly v Praze vznikat celé nové čtvrti a spolu s nimi tisícovky bytů, kanceláří a obchodů. 

Výraznou proměnou projde dejvické Vítězné náměstí, Malostranské náměstí nebo Karlovo náměstí, dílčí změny čekají i náměstí Republiky. Proměnou projde i několik tepen v centru města, kde přibudou cyklopruhy nebo bezbariérové zastávky. To se týká například Revoluční nebo Vinohradské ulice. 

Nejvýraznější změnou projdou čtvrti, jako je Smíchov, Karlín, Libeň nebo Žižkov. Na Smíchově má vzniknout velký dopravní terminál kombinující autobusovou a vlakovou dopravu, vedle toho v místě vznikne celá nová čtvrť.

O osudu Nákladového nádraží Žižkov ještě není rozhodnuto. Zatímco v severní části už může stavět developer, který už představil vizualizace, co se stane s historickou budovou, není úplně jasné. 

HN vybraly celkem 14 projektů, připravovaných IPR nebo developery, které změní tvář města. Ty znázorňuje mapa níže:

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek
 
Kliknutím na červenou oblast v mapě či tlačítko níže zobrazíte pod mapou informace a vizualizace jednotlivých projektů.
 



Rohanský ostrov

Na pomezí Karlína a Libně vznikne do 15 let nová městská čtvrť za 12 až 15 miliard korun. Rada hlavního města Prahy schválila v úterý 6. listopadu urbanistickou studii, která stanovuje pravidla zástavby pro jednotlivé bloky domů a vymezuje nové ulice, náměstí a park na ploše 200 tisíc metrů čtverečních na Rohanském ostrově. Připravilo ji studio Pavel Hnilička Architekti podle zadání Institutu plánování a rozvoje (IPR). 

"Věřím, že v příštím roce začneme stavět," řekl ředitel IPR Ondřej Boháč. Společnost Sekyra Group, která má projekt na starosti, by jako první měla postavit dvě obytné a dvě administrativní budovy naproti Invalidovně. "Na části volných pozemků je možné stavět téměř hned, část čeká na změnu územního plánu," dodal Boháč. V přízemí domů budou obchody, kavárny a restaurace. Studie počítá i s vytvořením promenády podél cyklostezky a parkem u Vltavy.

Dvě administrativní budovy a šest domů nabídnou 281 bytů a stovky parkovacích míst. Jde zhruba o pětinu plánovaného projektu.

Následovat budou další etapy. V oblasti by měly z více než poloviny vzniknout bytové domy, zbytek budou kanceláře. Celkový počet bytů by se měl pohybovat kolem 1200 až 1300.

Vizualizace

Rohanský ostrov

Rohanský ostrov

Rohanský ostrov

Rohanský ostrov

Rohanský ostrov

Rohanský ostrov

Rohanský ostrov

Rohanský ostrov

Zdroj: Sekyra Group

Nahoru 

 

Revoluční ulice

Revoluční ulici v centru města čeká výměna tramvajových kolejí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) připravil studii, která zároveň počítá s úpravou chodníků nebo výsadbou stromů. Na rohu Klimentské ulice by mělo vzniknout i malé náměstí. Investorem akce je pražský dopravní podnik. Rekonstrukce za 120 milionů korun začne v roce 2019.

V současnosti ulice funguje jako přivaděč pro auta jedoucí směrem od Štefánikova mostu přes Masarykovo nádraží a dále k magistrále. Denně zde projede 15 tisíc aut, které ulice nezvládá.

Nejdůležitější je podle IPR přizpůsobení ulice chodcům, dále pak MHD a cyklistům. Motoristé jsou až na posledním místě.

Revoluční ulicí v současnosti paradoxně prochází hlavní cyklistická trasa č. 251. Návrh nově počítá s umístěním cyklopruhu. Vedle tramvajových ostrůvků pojedou cyklisté i motoristé v jednom pruhu, kde bude snížena rychlost na 30 kilometrů v hodině. V ostatních úsecích bude platit standardní povolená rychlost 50 kilometrů v hodině.

Měla by vzniknout nová parkovací místa v podzemních garážích u Štefánikova mostu, kde by byla i vyhrazená místa pro rezidenty. Část aut by se také měla přesunout do bočních ulic. Studie počítá s parkováním pro polikliniku v ulici Hradební nebo s krátkodobým parkováním pro zásobování.

Projekt bude zpracován v roce 2019, následně se začne s přípravou samotné rekonstrukce, která by měla vyjít na 120 milionů.

Vizualizace

Pozn.: Překryté obrázky lze přesouvat potažením ovládacího prvku uprostřed vizualizace.

Úprava okolí zastávky Dlouhá třída

Nové náměstíčko na konci Klimentské ulice

Zastávka Dlouhá třída ve směru k náměstí Republiky

Úprava prostranství před obchodním domem Kotva

V ulici nově přibude i zeleň

Zdroj: Institut plánování a rozvoje Prahy

Nahoru ↑

Letná

V roce 2022 by měla být hotová rekonstrukce ulic Veletržní, Dukelských hrdinů, části ulice Strojnická a U Výstaviště, jedná se zejména o rekonstrukci tramvajové trati, inženýrských sítí a vozovky. Studii vytvořil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). V blízké době bude vybrán projektant první etapy rekonstrukce. Projekt stojí 762 miliard korun.

Studie se zabývá i železnicí Praha-Bubny až Praha-Výstaviště a připravuje i rekonstrukci prostranství před vstupem do areálu Výstaviště a do Stromovky.

Na Praze 7 by tak měla přibýt i parkovací místa, na kterých by mohly vzniknout dobíjecí stanice pro elektrokola a elektromobily.

Vizualizace

Pozn.: Překryté obrázky lze přesouvat potažením ovládacího prvku uprostřed vizualizace.

Veletržní - pohled z nároží křižovatky Bubenská / Veletržní


Dukelských hrdinů - pohled z nároží křižovatky Dukelských hrdinů / Veletržní


Dukelských hrdinů - zastávka Strossmayerovo náměstí


Dukelských hrdinů - pohled z nároží křižovatky Dukelských hrdinů / Heřmanova


Veletržní - pohled z nároží křižovatky Veletržní / Kamenická


Zdroj: Institut plánování rozvoje Prahy

Nahoru ↑

Národní muzeum a jeho okolí

Po několika letech postupně končí práce na hlavní budově Národního muzea. Spolu s tím dojde také na úpravy přilehlých chodníků a Čelakovského sadů. Do budoucna tu plánuje hlavní město vytvořit park zaměřený na různé rostliny výhradně z Česka.

Promění se i ulice mezi budovami muzea. "Prostor by měla doplnit tramvajová trať, která přispěje k významu náměstí mezi budovami Národního muzea jako uzlu hromadné dopravy," popsal další změny architekt z Institutu plánování a rozvoje Prahy Jakub Hendrych.

Mělo by se zjednodušit napojení do Vinohradské a Škrétovy ulice a nové prodloužení tramvajové tratě přes Vrchlického sady nebo na Václavské náměstí. Automobily budou i nadále moci lokalitou projíždět. Posílit by měly cyklostezky. Sjednocujícím prvkem celého prostoru pak bude jedinečná světlá žulová dlažba barevně navazující na fasádu budovy Národního muzea.

Nová koalice ve svém programovém prohlášení píše, že by ráda vystavěla tramvajovou trať na Václavském náměstí a projednala trať Vinohradská-Bolzanova, umožňující přestup na hlavním nádraží.

Okolí Národního muzea

Zdroj: Institut plánování a rozvoje Prahy

Nahoru ↑

 

Central Business District u Masarykova nádraží

U Masarykova nádraží by měl v letech 2022 až 2025 vzniknout projekt za 10 miliard korun. Investorem je česko-slovenská společnost Penta Investments. Projekt navrhla významná architektka Zaha Hadidová. Nová čtvrť nabídne práci pro deset tisíc lidí.

Nový pražský Central Business District slibuje na 100 tisících metrech čtverečních nové kanceláře, obchody, restaurace a kavárny.

Zastřešení kolejiště Masarykova nádraží by pak mělo poskytnout nové propojení území Prahy 1 s Karlínem a Žižkovem. Projekt je nyní v přípravné fázi.

Vizualizace

Letecký pohled (vlevo dole autobusové nádraží na Florenci)

Okolí Masarykova nádraží

Letecký pohled (dole magistrála)

Okolí Masarykova nádraží

Noční pohled ze severu (vpravo nahoře hlavní nádraží)

Okolí Masarykova nádraží

Pohled z magistrály k Masarykovu nádraží

Okolí Masarykova nádraží

Budovy u ulice Na Florenci

jarvis_5b955016498eeeee3e907656.jpeg

Pohled ulicí Na Florenci (směrem na západ ke Florenci)

Revitalizace Masarykova nádraží, Praha (vizualizace)

Zdroj: Penta 

Centrum Prahy v moderním kabátě. Penta plánuje přestavbu kolem Masarykova nádraží

 Nahoru ↑

Magistrála

Rušná dopravní tepna by se měla lépe zapojit do městského prostředí. V plánu jsou úpravy okolních ulic a parků nebo nové přechody.

Na koncepci rozvoje spolupracoval Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) s renomovanou dánskou kanceláří Gehl Architects.

"Zaměřujeme se na to, jak je zástavba spojena s každodenním životem lidí," prezentoval Jan Gehl principy budoucího projektu.

Severojižní magistrála mezi Hlávkovým a Nuselským mostem zůstane i nadále významným dopravním tahem. "V tuto chvíli se řidiči nemusí bát radikálních změn, které by snížily propustnost magistrály," uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč. Dodal, že některé změny mohou proběhnout okamžitě, jiné za desítky let. "Teď děláme drobná opatření, jako nové přechody nebo navigační systém," upřesnil.

Vizualizace

Pohled na náměstí I. P. Pavlova

Úpravy v okolí magistrály

Hlávkův most

Úpravy v okolí magistrály

Zastávka Štvanice

Úpravy v okolí magistrály

Park na Těšnově

Úpravy v okolí magistrály

Před historickou budovou hlavního nádraží

Úpravy v okolí magistrály

Prostor před Národním muzeem

Úpravy v okolí magistrály

Horní část Václavského náměstí

Úpravy v okolí magistrály

Náměstí I. P. Pavlova

Úpravy v okolí magistrály

Zdroj: Institut plánování a rozvoje Prahy

Nahoru ↑

Malostranské náměstí

V příštím roce by měla proběhnout rekonstrukce Malostranského náměstí podle vítězného návrhu architektů Martina Hájka, Václava Hájka a Petra Horského. Již v únoru dopravní podnik zrekonstruoval tramvajovou trať dle zpracovaného projektu. Stejná dlažba jako na trati bude následně použita i na větší části náměstí. 

Vizualizace

Pohled na hlavní část náměstí

Malostranské náměstí

Zadní část náměstí se Sloupem nejsvětější trojice a vstupem do kostela sv. Mikuláše

Malostranské náměstí

Kašna u tramvajové trati naproti Poslanecké sněmovně

Malostranské náměstí

Pohled na tramvajovou zastávku na náměstí od Kamelitské ulice

Malostranské náměstí

Tramvajová zastávka

Malostranské náměstí

Pohled z Mostecké ulice (vedoucí od Karlova mostu)

Malostranské náměstí

Zdroj: Institut plánování a rozvoje Prahy

Nahoru ↑

Seifertova - Táboritská

Budoucí podobu Seifertovy a Táboritské ulice určí studie, která vzniká ve spolupráci Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) s architektonickou kanceláří. Tuto část Žižkova oživí schody osvětlené diodami, nové lavičky nebo vodní prvek připomínající historickou pumpu.

V ulicích vzniknou nové přechody pro chodce a stávající budou upraveny jako bezbariérové. Úpravou projdou i tramvajové zastávky a chodníky. Přibýt by mohly i nové stromy a lavičky.

Křížení Seifertovy ulice a ulice Chlumova vytváří výškovou bariéru. Chlumova totiž leží o tři metry níže než Seifertova. Výškový rozdíl vyrovnává nevzhledná zeď a příkré schodiště. V návrhu je proto kladen důraz na plynulejší propojení obou ulic. Zeď nahradí soustava zelených ostrůvků a dalších schodišť.

V místě propojení ulice Rokycanova a Chelčického se nachází historické schodiště, které projde rekonstrukcí. Jednotlivé stupně budou doplněny o LED diody, které budou kolemjdoucí moci ovládat a vytvářet tak různé svítící obrazce. Horní část schodiště je doplněna o kruhovou lavičku Františka Saurera, což byl legendární žižkovský bouřlivák z období první republiky. Ve spodní části přibude fontána jako připomenutí historické pumpy, která tu kdysi stávala.

Vizualizace

Pozn.: Překryté obrázky lze přesouvat potažením ovládacího prvku uprostřed vizualizace.

U zastávky Lipanská

U zastávky Lipanská

V Chlumově ulici směrem na Seifertovu

Zdroj: Institut plánování a rozvoje Prahy

Nahoru ↑

Vinohradská ulice

V současné době probíhá ve spolupráci s odborem strategických investic a dopravním podnikem hlavního města výběr projektanta na ulici Vinohradská. Letos v létě proběhla rekonstrukce tramvajové trati. V přilehlých ulicích začnou práce v první polovině roku 2019.

V plánu je zajistit bezbariérový přístup do tramvají na všech zastávkách na Vinohradské, zrekonstruovat chodníky a křižovatky, zvýšit počet přejezdů do bočních rezidenčních ulic, přidat přechody, lavičky a stromy. Počet parkovacích míst zůstane stejný, ale lépe počítá s chodci a s cyklisty.

Vizualizace

Jiřího z Poděbrad (pohled na sever)

Vinohradská

Maceškův palác

Vinohradská

Radhošťská

Vinohradská

Flora

Vinohradská

Italská

Vinohradská

Olšanské hřbitovy

Vinohradská

Želivského

Vinohradská

Zdroj: Institut plánování a rozvoje Prahy

Nahoru ↑

Smíchov City a smíchovský terminál

Smíchov projde velkou obnovou, developer Sekyra na dosavadních brownfieldech vystaví zcela novou čtvrť za zhruba 15 miliard korun. Přestavbou má do budoucna projít i smíchovské nádraží.

Podnikatel Luděk Sekyra se chystá v následujících letech investovat až 15 miliard korun do výstavby nové městské čtvrti na pražském Smíchově. Tam před deseti lety získal pozemky o rozloze 22 hektarů v areálu bývalého nákladového nádraží.

Nová čtvrť nabídne byty pro 3300 obyvatel, stejně jako 9000 nových pracovních míst, a to nejen v kancelářských budovách, ale i v obchodech či restauracích v přízemí budov. Jde tak o dosud největší projekt svého druhu v novodobé historii Prahy, za kterým stojí jeden investor. Sekyra jej rozdělí do několika etap.

Do projektu před časem vstoupila také Česká spořitelna. Ta si v jižní části Smíchov City postaví novou centrálu.

Plánuje se také přestavba smíchovského nádraží, kde vznikne autobusový terminál, záchytné parkoviště a také se posune současná lávka pro pěší, aby se z ní dalo scházet přímo na peron. Vyplývá to ze studie, kterou si nechal vypracovat Institut plánování a rozvoje (IPR). 

V první fázi by měla být přesunuta lávka, která vede od nynějšího vyústění Radlické ulice přes koleje. Nově by z ní měli mít lidé možnost sestoupit či sjet po eskalátorech na nástupiště.

V další fázi vyroste naproti současné nádražní budovy přes koleje parkovací dům se záchytným parkovištěm a terminál pro autobusy. Zajíždět sem budou příměstské a dálkové linky. Postupně se sem z autobusového nádraží Na Knížecí přesunou podle plánu architektů příměstské autobusové linky a část linek MHD, která ale bude zastavovat před nádražní budovou.

Na Knížecí budou i nadále autobusy veřejné dopravy jezdit, ale nebudou zde mít konečnou a parkoviště. Počet autobusů končících na Knížecí by se měl postupně snížit asi na polovinu. Na části současného stanoviště má vyrůst nová veřejná budova.

Ve třetí fázi proměny Smíchova nad kolejemi vznikne autobusový terminál s nájezdem od Nádražní ulice. Pokud bude terminál nad kolejemi vystavěn, na Knížecí zanikne stanoviště příměstských autobusů. Moderní terminál bude nad kolejišti a částečně nad současnou budovou nádraží.

Změny čekají rovněž hlavní budovu smíchovského nádraží. Ta bude obnovena ve své původní podobě. Zbourány budou například přístavky se stánky s občerstvením, alkoholem a dalším zbožím, které jsou před budovou směrem k tramvajovým zastávkám.

Projekt Smíchov City by se mohl na místě bývalého smíchovského nákladového nádraží začít stavět na konci letošního roku. První fáze se týká 25 000 metrů čtverečních a zahrnuje tři samostatné domy v blízkosti autobusového nádraží Na Knížecí. Hotové mají být za dva roky. Celkem projekt zahrnuje 216 099 metrů čtverečních pozemků a dokončen by mohl být zhruba za 12 až 15 let. Bydlet v něm má až 3300 lidí.

Vizualizace

Pohled na smíchovské nádraží ze západu

Smíchovské nádraží - terminál

Pohled na smíchovské nádraží z Nádražní ulice

Smíchovské nádraží - terminál

Smíchovské nádraží v rané fázi

Smíchovské nádraží - terminál

Smíchovské nádraží v pozdější fázi

Smíchovské nádraží - terminál

Smíchovské autobusové nádraží na Knížecí - raná fáze

Smíchovské nádraží - terminál

Smíchovské autobusové nádraží na Knížecí - pozdější fáze

Smíchovské nádraží - terminál

Smíchovské autobusové nádraží Na Knížecí - raná fáze

Smíchovské nádraží - terminál

Oblast smíchovského autobusového nádraží Na Knížecí - pozdější fáze

Smíchovské nádraží - terminál

Zdroj: Institut plánování a rozvoje Prahy a A69

Plánovaná centrála České spořitelny, která má vzniknout do roku 2023

jarvis_5b9bd3e7498ecc37ba7f678f.jpeg

 

Smíchov City

Smíchov City

 

Smíchov City:

Smíchov City

Smíchov City developera Sekyry, pohled od autobusového nádraží Na Knížecí

Zdroj: Sekyra Group

Nahoru ↑

Palmovka

Autobusové nádraží na pražské Palmovce se promění. Na jeho místě dostane již brzy společnost Landia Management možnost postavit stovky bytů a desítky obchodních ploch. Dozorčí rada Dopravního podniku hlavního města Prahy schválila ve středu 29. srpna znění budoucí smlouvy se společností Akvo Praha, která tak po letech umožní tamní parcely zastavět.

Roli developera bude hrát již zmíněná společnost Landia Management, za kterou stojí podnikatelé Kamil Hošťák, Eduard Míka a Václav Nežerka. Společnost je podepsaná pod řadou rezidenčních projektů či nedávno postavenou rozhlednou Doubravka v Praze 14.

Na pozemky je od roku 2005 vydáno územní rozhodnutí. Podle něj může investor na místě postavit více než 300 bytů a dále zhruba šest tisíc metrů čtverečních komerčních prostor. 

Velkou změnou má projít také autobusový terminál a stanice metra na Palmovce.

Spolu s tím se vystavuje nová část Palmovky nazvaná Nová Palmovka, výstavba začala v roce 2014, ale byla dlouho pozastavena kvůli sporům o vlastnictví. Ty jsou ale u konce a nová radnice i obchodní centrum by měly brzy vzniknout.

V okolí Palmovky rostou také nové byty, například Dock River Watch.

Vizualizace

Palmovka Open Park

Projekt Palmovka Open Park

Vizualizace projektu Nová Palmovka

Nová Palmovka

Nová Palmovka

Nová Palmovka

Již vznikající Dock River Watch

Nová Palmovka

Nahoru ↑

 

Žižkov city a Parková čtvrť

Oblast bývalého Nákladového nádraží Žižkov vlastní několik společností. Od roku 2016 koupila 13hektarové pozemky na severu od historické budovy nádraží společnost Central Group. Jižní část území spolu s památkově chráněnou budovou, dohromady o ploše 16 hektarů, vlastní společnost Žižkov Station Development, tedy společný podnik Sekyra Group a Českých drah. Severovýchodní část území o 4 hektarech vlastní firma RailReal, společný podnik SUDOP GROUP a Českých drah.

Central Group plánuje změnit prostor severně od budovy Nákladového nádraží Žižkov v Parkovou čtvrť. Urbanistickou koncepci navrhl architekt Jakub Cigler, který zastřešuje celý projekt. "Výstavba v oblasti, pro kterou územní plán počítá se zhruba 2100 až 2600 bytů podle jejich velikosti, by mohla začít již v roce 2020. Projekt si vyžádá investici v řádu devíti miliard korun," píše Central Group na webové prezentaci projektu.

V jižní části zahrnující historickou budovu nádraží má vzniknout městské centrum o celkové rozloze cca 331 000 m2. V jižní části území Nákladového nádraží Žižkov na rozloze přibližně 160 000 m2 vybuduje společnost Sekyra Group převážně rezidenční čtvrť. Její dominantou bude revitalizovaná funkcionalistická budova žižkovského nákladového nádraží a jí přilehlé veřejné prostory, sloužící zejména kulturním účelům.

Nová koalice se v programovém prohlášení zavázala, že podpoří přeměny Nákladového nádraží Žižkov na kulturní centrum.

V červenci 2017 souhlasila Rada hl. m. Prahy se záměrem odkoupit památkově chráněnou budovu Nákladového nádraží Žižkov. Ve spolupráci s IPR Praha připravuje základní parametry pro architektonickou soutěž na změnu budovy, která by mohla být vypsána ještě v roce 2018.

O nákupu jedná Praha mimo jiné se společným podnikem Sekyra Group a Českých drah, který chce část nádraží využít na byty a nebytové prostory.

V budoucnu by měl v objektu nádraží sídlit například Národní filmový archiv, který by se měl finančně podílet na budoucí revitalizaci objektu.

Budovu nádraží vlastní České dráhy, které zároveň s developerskou firmou Sekyra Group v minulosti vytvořily společný podnik Žižkov Station Development. Na budovu nádraží má předkupní právo. Podle v září magistrátem schváleného materiálu společnost podmiňuje svoji spolupráci tím, že se v budoucnu zapojí do rekonstrukce budovy a vybuduje tam bytové a nebytové prostory.

Komerční i rezidenční prostory by měly sloužit převážně k pronájmu, "nebude-li to limitovat jejich uplatnění na trhu," píše se ve zmíněném dokumentu. Nejméně polovina bytů by měla být malometrážních a určených pro dostupné bydlení. Část z nich bude vlastnit město.

Rozlehlá budova má být rozdělena na tři samostatné objekty - severní křídlo, jižní křídlo a průčelní administrativní budovu. Popsaný další postup navrhuje také založení společenství vlastníků, kde by měla Praha majoritu, a případně i spolku pro koordinaci přestavby nádraží.

Vizualizace

Mapa oblasti:

Nákladové nádraží Žižkov - situace.

Zdroj: Institut plánování a rozvoje Prahy

Vizualizace Parkové čtvrti (na sever od historické budovy nádraží), na tuto oblast už neplatí stavební uzávěra

Central Group - Nákladové nádraží Žižkov

Central Group - Nákladové nádraží Žižkov

jarvis_5bb3ae69498e7343a3d61bf6.jpeg

jarvis_594037c5498e5f1e202acc3b.jpeg

Developerská společnost Central Group plánuje, že na části pozemků bývalého nákladového nádraží na Žižkově vyroste až 2,5 tisíce bytů, komerční zázemí i parky v rámci projektu Parková čtvrť.

Parková čtvrť: Central Group představila první návrhy architektů, jak by mohla vypadat nová čtvrť na Žižkově. Hlavní slovo bude mít ateliér Jakub Cigler Architekti.

Návrh nové čtvrti Central Group:

VIDEO: Takhle bude vypadat nová čtvrť v Praze. Bude plná zeleně, laviček a obchodů

Zdroj: Central Group

Vítězné náměstí

Dlouho očekávaná proměna Vítězného náměstí má jasnější obrysy. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) dnes večer vyhlásil výsledky architektonické soutěže na jeho novou podobu. Návrh, který byl odbornou porotou oceněn jako nejlepší, odklání veškerou dopravu mimo střed náměstí. Kulaťák tak získává zcela novou tvář. Autoři návrhu jsou Pavel Hnilička, Eva Macáková a Josef Filip.

V návrhu tramvajová trať již neprotíná náměstí, ale střed nově objíždí po jeho západní straně (u Evropské ulice). Navrhované dopravní řešení pojme více aut než dnes a zároveň jim umožní plynulejší průjezd. Střed se pak stává opravdovým náměstím s univerzálním využitím.

Stromy oddělují vozovku od středu náměstí a vytváří tak nerušený prostor pro chodce. Ti se na vzniklé náměstí pohodlně dostanou díky novému výstupu z metra nebo přechodům.

Výrazným prvkem návrhu je také centrální monument, který byl i v původních plánech Antonína Engela ve středu náměstí v podobě obelisku. Porotci doporučili podobu monumentu přenechat výtvarné soutěži. Pomník zahraničním vojákům druhé světové války je kvůli nově vedené dopravě přesunutý na severo-západní část náměstí (směrem k Technické ulici). V návrhu nechybí ani pítka, nový mobiliář, okrasné kašny a vodotrysky.

Návrh se nyní dopracuje do finální podoby a realizovat by se mohl za pět let.

Vizualizace

Vítězné náměstí

Vítězné náměstí

Uprostřed má být obelisk, podle prvních návrhů. Finální podoba monumentu se bude ještě vybírat

Vítězné náměstí

Tramvaje už nebudou jezdit středem náměstí, ale po oblouku

Vítězné náměstí

Pohled směrem ke středu náměstí

Vítězné náměstí

Okraje náměstí budou lemovat stromy

Vítězné náměstí

Plánek upraveného náměstí

Vítězné náměstí

 Nahoru ↑

Karlovo náměstí

Po mnoha letech nezdařilých pokusů zná Praha novou podobu Karlova náměstí. Vítězný návrh, který vzešel z tzv. soutěžního dialogu, schválili pražští radní. Citlivá obnova parku v centru města bude doplněna o promenádu, kavárnu, hřiště a trhy. Revitalizace má z parku vytvořit místo, kde lidé chtějí trávit čas. Autorem vítězného návrhu je německé krajinářské studio Rehwaldt Landschaftsarchitekten ve spolupráci s českou architektonickou kanceláří BY Architects a českou dopravní kanceláří PD Filip.

Po zpracování projektové dokumentace by měla během roku 2025 proběhnout celková revitalizace parku. V dlouhodobé vizi do roku 2048 (výročí 700 let od založení Karlova náměstí) ale autoři například počítají s postupným zklidněním dopravy až do takové míry, která by celou východní stranu uvolnila pouze pro chodce a umožnila vznik promenády.

Proměna parku spočívá mimo jiné také v novém rozvržení cestní sítě. Ta umožní pohodlný průchod nejvíce využívanými cestami, zejména směrem od metra k nemocnici, a zároveň neomezí využití rozlehlých trávníků pro odpočinek. V jižní části náměstí by se měla objevit nová kavárna a také dětské hřiště. Ve střední části se nabízí prostor pro komunitní správu květinových záhonů.

Reprezentativnější vzhled místu dodá nová dlažba z pražské mozaiky, zahrnující v sobě QR kódy s odkazy na historii náměstí, nový kvalitní mobiliář a obnova chybějících nebo odumírajících stromů. Celkovou rekonstrukcí by pak měla projít část parku u Novoměstské radnice, kde by se kromě společenských událostí mohly nově konat i trhy.

Vizualizace

Ptačí pohled na návrh náměstí

Karlovo náměstí

Pohled na Novoměstskou radnici

Karlovo náměstí

Severní část náměstí

Karlovo náměstí

Fontána

Karlovo náměstí

Pohled z jižní části náměstí k Novoměstské radnici

Karlovo náměstí

Nahoru ↑

 

Centrum Prahy v moderním kabátě. Penta plánuje přestavbu kolem Masarykova nádraží

VIDEO: Takhle bude vypadat nová čtvrť v Praze. Bude plná zeleně, laviček a obchodů