Dopravní firma MD logistika zaplatí za přivedení jednoho pracovníka z Ukrajiny zhruba sto tisíc korun. Nejdražší jsou služby personální agentury, která pro ni hledá řidiče přímo na Ukrajině. Firma kromě toho platí pracovníkům autoškolu, překladatele nebo je prvních šest měsíců nechá bydlet na ubytovně zdarma.

"Když tady ten člověk vydrží dva roky, tak je to pro nás pořád lepší než se nerozvíjet nebo mít nevytížená auta. Je to ale na hraně," říká ředitel společnosti Robert Kuchar.

Firma z Dašic na Pardubicku zaměstnává okolo 200 řidičů a řeší stejný problém jako skoro všichni zaměstnavatelé v Česku. Na domácím trhu práce teď marně hledá asi 30 zaměstnanců. Kuchar tvrdí, že mezi Čechy není o profesi řidiče příliš velký zájem. I proto vsadil na dovoz pracovníků přes vládní Režim Ukrajina.

Jaké firmy mohou získat Ukrajince?

- Vládní Režim Ukrajina není pro každého. Každý podnik, který chce pomoci s dovozem ukrajinských pracovníků, musí splnit několik podmínek.

- Zaměstnavatel musí podnikat alespoň dva roky a mít minimálně deset pracovníků.

- Státu nesmí dlužit na daních či odvodech na sociálním a zdravotním pojištění.

- Do režimu je společnost zařazena, pokud v posledních dvou letech neporušila opakovaně pracovněprávní předpisy, za které by dostala pokutu vyšší než sto tisíc korun.

- Podnikatel musí s Ukrajincem uzavřít pracovní smlouvu alespoň na jeden rok a zajistit mu ubytování.

- Pracovní místo musí firma nejdříve nabízet na českých úřadech práce. Pokud se jí za měsíc nikdo neozve, může zaměstnat pracovníka z Ukrajiny.

- Režim je určen pouze pro přímé zaměstnavatele cizinců, čímž jsou vyloučeny pracovní agentury.  

Problém nastává, když ukrajinští řidiči v podniku dva roky nevydrží. Podle Kuchara je u nich fluktuace stejná jako u českých pracovníků. Z dvaceti Ukrajinců jich ve firmě, která zaváží zejména potraviny do supermarketů, zůstalo patnáct. "Většina z nich nám říká, že se vrací na Ukrajinu, ale je možné, že jdou ke konkurenci nebo do Polska," připouští Kuchar.

Cizinci, kteří v Česku získají pracovní povolení, mohou v současnosti měnit zaměstnavatele bez omezení. Pokud tedy konkurence nabídne vyšší mzdu, pracovník k ní může odejít. Firma, která do jeho získání investovala desítky tisíc korun, tak musí hledat znovu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které Režim Ukrajina zastřešuje, nyní s dalšími resorty a podnikatelskými svazy řeší možnost úpravy zákona o pobytu cizinců. Ve hře je varianta, že by pracovníci ze zemí mimo Evropskou unii museli v dané firmě zůstat alespoň půl roku.

Podobné problémy jako MD logistika má také jihlavský výrobce vstřikovacích zařízení Motorpal, který zaměstnává asi 30 Ukrajinců. Z počátku prý problém s odchodem zaškolených pracovníků nepociťoval, dnes se ale situace změnila a někteří Ukrajinci odcházejí za vyšším výdělkem ke konkurenci.

"Výsledkem je, že některé firmy investují do jejich příchodu a zaškolení. Jiné jim je pak přes prostředníky, leckdy z řad místní ukrajinské komunity, přetáhnou," říká mluvčí podniku Karel Samec s tím, že i Motorpal investuje do zaškolení pracovníků desítky tisíc korun. "Tento nešvar se stal už celkem běžným a bylo by na místě s tím něco udělat," dodává.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Kucharova MD logistika přitom letos svým řidičům přidala zhruba 15 procent. Mzda šoférů se může vyšplhat až na 50 tisíc korun, podle toho, jestli řidič jezdí jen po Česku nebo také v cizině. Pro Romana Božedomova, který je jedním z 15 ukrajinských pracovníků v podniku, je to podstatně víc, než kolik si vydělal na Ukrajině. Jeho mzda se tam pohybovala okolo osmi tisíc hřiven, tedy asi 6400 korun.

V Česku už je deset měsíců, dvouletou smlouvu by s firmou v budoucnu rád prodloužil. "Na Ukrajině mám manželku a dceru, která studuje na univerzitě, bude doktorkou. Doufám, že za mnou pak přijdou," říká Božedomov. Zatím bydlí s ostatními Ukrajinci v dašické ubytovně. Za rodinou byl zatím dvakrát, teď se na Ukrajinu chystá potřetí.

Podnikatele, kteří se rizikem útěku pracovníka z Ukrajiny nenechají odradit, navíc čeká poměrně náročné papírování. Od finančního úřadu například potřebují potvrzení, že nedluží na daních, pracovní pozici navíc musí nejprve nabídnout lidem na českých úřadech práce. Teprve když se zaměstnavateli měsíc neohlásí vhodný uchazeč, může na pozici přijmout Ukrajince.

Svaz průmyslu a dopravy, který podnikatelům s administrativou pomáhá, chce tuto podmínku zrušit. "Nikdo tu Čechům místa nevykrádá, dnes uchazeči nejsou," uvádí ředitelka svazu Jitka Hejduková.

Byrokracie je přitom ještě víc. Již zmiňovaný Motorpal například narazil na problém spojený s potvrzením o ubytování pro své zaměstnance. Ty měl na jiný typ víz už tři měsíce v zácviku. Po návratu na Ukrajinu měl ale problém je dostat zpátky. "Správně doložit, že lidé z Ukrajiny budou bydlet na certifikované ubytovně, představuje neskutečné martyrium. Přitom firma má logicky zájem, aby o ně bylo v rámci možností co nejlépe postaráno, určitě by je nenechala napospas osudu," říká mluvčí firmy Samec.

I přes komplikace se letos zájem firem o pracovníky z Ukrajiny více než zdvojnásobil. Zatímco loni vyřizovala Hospodářská komora průměrně 120 žádostí měsíčně, letos v září vyřídila 260 žádostí.

S rostoucím zájmem podniků se ale prodlužuje i čekací doba, než se ukrajinský zaměstnanec vůbec dostane k tomu správnému okénku na ambasádě ve Lvově a může požádat o zaměstnaneckou kartu. Toto čekání se loni vyšplhalo dokonce na více než čtyři měsíce, nyní se pohybuje okolo dvou a půl měsíce.

Kromě zvýšení počtu úředníků by proces urychlily také vyšší roční kvóty. Nyní smí do Česka přijít zhruba 20 tisíc pracovníků z Ukrajiny. Limit se rovnoměrně rozděluje na jednotlivé měsíce. Pokud tedy počet žadatelů z Ukrajiny překročí měsíční limit (nyní přibližně 1600 pracovníků), přesouvají se zbylé žádosti na další měsíc. Současné žádosti firem proto úřady zařazují až na konec prosince a začátek ledna.

Na přílišnou administrativu a dlouhé čekací doby si už v červnovém rozhovoru pro HN stěžoval Oleh Pantelemoněnko, majitel lovosické firmy Barkmet. Ta získala zakázku na výrobu tří velkých tankerů. Původně kvůli tomu mělo přijít pracovat 48 lidí, nakonec to ale kvůli prodlení není ani polovina. "Získali jsme jen něco přes dvacet lidí. Ostatní šli mezitím pracovat někam jinam. Ta administrativa je v Česku prostě příliš zdlouhavá," říká Pantelemoněnko.