První prázdninový, byť ne úplný, obchodní týden přinesl oslabení koruny na nejslabší hodnoty od dubna. Aktuální tlaky na slabší domácí měnu mohou krátkodobě přetrvat, ve zbytku roku však počítáme se silnějším kurzem. Nynější výprodej by tak mohli využít především exportéři, kteří se díky slabší domácí měně mohou zajistit na ještě zajímavějších úrovních.
Měny regionu střední a východní Evropy se na začátku letních prázdnin ocitly pod výprodejním tlakem. Koruna krátce oslabila nad hranici 25,90 za euro, přičemž při scénáři trvajícího výprodeje rizika nelze zcela vyloučit možnost posunu až k úrovni 26,00 za euro. To je však podle nás v tuto chvíli méně pravděpodobný scénář.
Prognóza z USA odstartovala zplošťování výnosové křivky
Za oslabením domácí měny nestojí ani tak domácí faktory jako ty zahraniční. V posledních dnech pozorujeme zhoršení covidové situace, které je spojené s mutací delta. Podle nás ale můžeme jít s vysvětlením ještě dál, a to přímo do největší ekonomiky světa – do USA.
Červnové zasedání americké centrální banky přineslo překvapivý jestřábí obrat v podobě predikce dvou kol zvýšení úrokových sazeb v roce 2023. Tato prognóza odstartovala zplošťování výnosové křivky, což znamená vyšší střední část, tedy střednědobé tržní sazby, a nižší delší konec reprezentovaný dlouhými splatnostmi.
Trh v podstatě očekává slabší ekonomický růst a spolu s ním rychlejší, ale méně intenzivní úrokový cyklus. Fed by podle výhledu tržních sazeb neměl v tomto cyklu dosáhnout odhadované úrovně neutrální úrokové sazby na 2,5 procenta. Potvrzuje to výhled nejen delších amerických sazeb (např. 5Y5Y forward swap), ale i těch krátkodobých (např. 10Y1M OIS). Vliv na padající dlouhý konec výnosové křivky mají i technikálie v podobě úpravy pozic původně otevřených s vidinou velké reflace. Vedle toho působí také proměnné jako zpomalující Čína, kde se hovořilo o možnosti akomodace měnové politiky skrze snížení povinných minimálních rezerv. A na to nakonec došlo na konci minulého týdne.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na hospodářskou politiku, finanční trhy a bankovnictví. Ve finanční skupině Roklen začal pracovat v roce 2014 jako editor. Postupně se vypracoval na pozici hlavního editora a analytika devizových trhů. Aktuálně je šéfredaktorem finančního portálu Roklen24 a hlavním FX analytikem. Externě přednáší na vysoké škole CEVRO Institut.
Z pohledu rizikových měn, zejména z emerging markets, jsou rizikem klesající reálné americké sazby měřené proti inflaci ochráněnými dluhopisy, tzv. TIPS. Během prvního čtvrtletí byl zásadním problémem jejich v krátkém čase velmi rychlý a intenzivní růst spojený s výhledem reflace. Aktuálně však na aktiva rozvojových trhů působí pokles amerických reálných sazeb potvrzující, že největší hospodářství světa onen původní scénář silného a především delšího růstu zřejmě nezažije.
Situace se však může ještě změnit. Nadále očekáváme posun amerických dlouhých tržních sazeb – nominálních i reálných – nad aktuální úrovně. Patrně se však nedočkáme hodnot kolem dvou procent u desetiletého výnosu na konci letošního roku, jako jsme očekávali na začátku druhého kvartálu. Z hlediska rizikových měn bude klíčové, aby posuny vzhůru proběhly rozloženě v delším čase.
Situace je výhodná pro domácí vývozce
Oslabení koruny z posledních dní považujeme spíše za krátkodobé. Podmínkou je nevyhrocení pandemické situace, po kterém by následovala nová omezující opatření, a uklidnění aktuální rizikově averzní nálady. Za takových podmínek ve druhé polovině roku očekáváme, že se kurz postupně posune směrem k hranici 25,00 za euro, přičemž vyloučit nelze ani její překonání. Hlavním faktorem bude nejen ekonomická obnova a zlepšení tržního sentimentu, ale i úroková politika centrální banky. Ta již zahájila proces úrokové normalizace, když v červnu zvýšila hlavní sazbu o 25 bazických bodů na 0,5 procenta. Další zvýšení očekáváme už v srpnu, kdy bude zveřejněna také aktualizovaná prognóza.
V koronavirovém závodu měn regionu nadále vede koruna
Vzhledem k síle proinflačních tlaků přitom nelze vyloučit zvýšení sazeb na všech letošních zasedáních ČNB, tj. v srpnu, září, listopadu a prosinci. Tento scénář zmínil dokonce sám guvernér Rusnok, byť s dovětkem o víře, že na takto agresivní utažení měnových podmínek skrze úrokový kanál snad nedojde. Tržní sazby tento scénář potvrzují. V rámci příštích šesti měsíců zaceňují necelá tři kola zvýšení úrokových sazeb o „tradičních“ 25 bodů. My předpokládáme, že ČNB zvýší sazby minimálně jednou, a to v srpnu, a maximálně dvakrát, což by zahrnovalo srpen a listopad.
Aktuální situace je každopádně výhodná především pro domácí exportéry uvažující o zajištění kurzu. V tuto chvíli budou profitovat z vyšších forwardových bodů nejen z titulu vyšších sazeb, ale rovněž i slabšího kurzu. Podle dat ČNB se zajištění exportérů drží již tři čtvrtletí po sobě na nejnižších úrovních od roku 2017. Jestliže by se tento trend změnil a vývozci by díky otevírajícím se ekonomikám začali opět řídit kurzové riziko, přispělo by to k dalšímu posílení domácí měny.
Závěrem je potřeba upozornit na dlouhodobá rizika. Tím největším je pandemie a nové mutace. Nejde přitom jenom o mutaci delta, na kterou již některé země reagují omezujícími opatřeními. Mnohem horší scénář by mohl nastat například u mutace epsilon, jež byla odhalena v Kalifornii. Podle dostupných informací je tato mutace zčásti rezistentní vůči vakcínám, což by při rychlém rozšíření představovalo hrozbu návratu do situace před několika měsíci.
