Obnovitelné zdroje energie mají hrát klíčovou roli v transformaci energetiky, která Česko čeká v následujících letech. Místo uhlí plánuje stát více využívat větrnou, vodní, bioplynovou i solární energii. Právě v otázce fotovoltaiky, jíž chce novela zákona nastavit nižší podporu než ostatním zdrojům energie, a navíc ji vyloučit ze systému aukcí, ale panuje svár mezi vládou a opozicí podporovanou soukromými energetickými sdruženími. Shodu na klíčové legislativě tak obě strany hledají jen těžko.

Bodem sporu je především výše podpory pro obnovitelné zdroje energie, které vznikly už dříve. Debata se navíc vede i kolem dalších klíčových opatření pro jejich budoucnost v Česku – systému aukční podpory a zapojení baterií do možnosti regulovat sítě. Situace vytváří nejistotu v rámci energetiky a dalších investic do nových zdrojů energie.

„Solární energie má budoucnost, musíme ji podpořit. Z Modernizačního fondu na to máme připraveno 50 až 100 miliard korun, v rámci Národního plánu obnovy pět miliard korun a další prostředky jsou v rámci koheze. Zároveň už musíme udělat tlustou čáru za roky 2009 a 2010. Bude to poslední čára a bude předvídatelná,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v on-line panelové debatě Proměna české energetiky, která se konala minulý týden v Praze.

Čisté a předvídatelné podmínky

Klíčová diskuse se vede kolem právě projednávané vládní novely o podporovaných zdrojích energie, především pak o takzvané vnitřní výnosové procento. To stanovuje maximální povolenou výnosnost už existujících projektů obnovitelných zdrojů. Vládní novela vychází z rozhodnutí Evropské komise, jímž byla potvrzena oprávněnost podpory obnovitelných zdrojů energie v Česku. Každému podporovanému zdroji ovšem přisuzuje vláda ve svém návrhu jinou hodnotu výnosnosti.

V sídle ministerstva průmyslu a obchodu diskutovali také poslanci Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Petr Třešňák (Piráti).
V sídle ministerstva průmyslu a obchodu diskutovali také poslanci Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Petr Třešňák (Piráti). 
Foto: Jan Berounský

Největší rozdíl je u fotovoltaiky: zatímco jiným zdrojům dává vláda maximum, solární energetice naopak nejmenší výnosnost. Navíc solárním elektrárnám ještě hrozí zavedení speciální solární daně. V rámci poslaneckých pozměňovacích návrhů se pak ministerstvo průmyslu kloní k zavedení intervalu hodnot vnitřního výnosového procenta v rozmezí 8,4–10,6 procenta.

Ve hře jsou však také návrhy opozice i některých vládních poslanců. „Podmínky mají být čisté a předvídatelné, totálně nenapadnutelné. Nemůže o tom rozhodovat nějaká menší skupinka,“ reagoval kriticky na návrh zavést interval hodnot a z něj pak vybírat vhodné výnosové procento pro kontrolu možné překompenzace obnovitelných zdrojů poslanec ČSSD Petr Dolínek. Ten podobně jako například předseda KDU‑ČSL Marian Jurečka navrhl změnu vládní novely, která by všem podporovaným zdrojům přisoudila stejné podmínky – výnosnost 9,5 procenta. Takové řešení má podporu i experta na energetiku v řadách Pirátů Petra Třešňáka.

„Firmy i občané chtějí naši energetickou soběstačnost. Z logiky věci musíme udělat předvídatelné prostředí, které umožní co nejvíce dosahovat výroby energie na našem území v rámci možností, jež máme,“ doplnil Petr Dolínek. Sjednocení podmínek má rovněž oporu u profesních organizací. Už dříve je podpořil Svaz moderní energetiky, Svaz průmyslu a dopravy nebo zástupci zemědělských svazů. Argumentují shodně obavou, že se podmínky mohou měnit podle toho, jak budou příští vlády přistupovat k podpoře obnovitelných zdrojů.

Za sektor solární energetiky okomentoval hrozbu omezení podpory Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace: „Stát zasáhl do života majitelů solárních elektráren už několikrát. Předchozí vlády aplikovaly celkem osm retroaktivních opatření. Šlo zejména o 26procentní solární odvod, jenž platil v letech 2011–2013 a snížil podporu fotovoltaických elektráren o 18 miliard korun, a navazující solární odvod ve výši 10 procent po celou dobu životnosti pro solární elektrárny z roku 2010. Během 17 let jeho platnosti tak stát sníží podporu o 34 miliard korun. Naším cílem je zajistit stabilní podmínky pro další provoz současných solárních instalací i těch budoucích,“ uvedl v debatě.

Podle Solární asociace jednotné vnitřní výnosové procento narovná výnosnost všem zdrojům energie za celou dobu životnosti, tedy i za dobu, kdy měly některé zdroje údajně větší výnosnost. Proti logice překompenzace navíc jde i návrh na dodatečnou solární daň, neboť tímto krokem vláda říká, že fotovoltaika je překompenzovaná ještě předtím, než proběhne šetření.

Nová etapa moderní energetiky

Pro rozvoj moderní energetiky je zásadní také otázka podpory nových projektů obnovitelných zdrojů prostřednictvím aukcí. Vláda do novely zákona vybrala jen větrné elektrárny, malé vodní elektrárny a spalování skládkového plynu. To však podle zástupců profesních sdružení v energetice nebude stačit. Shodnou se s nimi i poslanci.

„Rozvoj obnovitelných zdrojů má nyní velkou šanci, je ale otázka, zda parlament ve finále podpoří rozumná a férová řešení. Chci rozvoj fotovoltaiky a dalších obnovitelných zdrojů vhodnou kombinací přiměřené podpory, která efektivně snižuje náklady státu. Chci takto podpořit nejen větší instalace mimo úrodnou zemědělskou půdu, ale i nastartovat rozvoj fotovoltaických panelů především na střechách a fasádách domů. Toto je obrovská šance pro naše domácnosti, malé a střední firmy, které také dlouhodobě sníží své náklady,“ řekl Marian Jurečka. Právě on navrhuje vládní novelu rozšířit a aukční podporu zavést také pro nové projekty solárních elektráren či nové bioplynové stanice. Takový krok podpořil i Petr Dolínek a Petr Třešňák.

Vláda je k aukcím neutrální

Po dlouhé debatě vláda změnila názor a nově se staví k zahrnutí dalších obnovitelných zdrojů do připravovaného systému aukční podpory neutrálně. A podobný přístup vláda zaujala i k rozvoji velkokapacitních akumulací. Ty za posledních několik let prošly překotným vývojem a největší smysl dávají v kombinaci právě s obnovitelnými zdroji energie. Do velké míry totiž řeší problémy spojené s nestabilitou těchto zdrojů.

Související

„Obecně vítáme příslib neutrálního stanoviska k aukční podpoře a taktéž jsme rádi za vyjádření podpory pro bateriové systémy v rámci novely energetického zákona. Tyto kroky pomohou k většímu rozmachu obnovitelných zdrojů v Česku i zajistit postupnou náhradu uhlí v energetice,“ dodal programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Aukční podpora je také pro stát výhodnější s ohledem na zajištění dlouhodobé energetické soběstačnosti. Stát totiž se společnostmi, které budou provozovat například solární či větrné elektrárny, uzavře dlouhodobý kontrakt na 15 nebo 20 let, během něhož ví, kolik dané projekty dodají čisté elektřiny.

Jasná pravidla pro bateriové systémy

Akumulace energie může přispět ke stabilnímu chodu elektrárenských sítí a do budoucna pomoci hladkému nástupu většího podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Politická debata se vede o roli akumulace v novele energetického zákona. Poslanec Marian Jurečka navrhuje jasná pravidla, která by umožnila provoz bateriových systémů spojených například se solární elektrárnou. Opatrnou podporu tomuto návrhu vyjádřil během diskuse i ministr průmyslu Karel Havlíček.

Podle Jurečky je vzhledem k dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů nutné řešit i stabilitu přenosové soustavy. Předseda KDU‑ČSL se domnívá, že rozvoj moderní energetiky přinese impulz pro rozvoj českých firem, které pak v energetice budou moci nabídnout nové pracovní příležitosti a prosadí se na trhu s inovativními řešeními.

Text nevyjadřuje názor redakce.

Související