Nemohl jsem tomu uvěřit. Nizozemští kolegové nám všechno překládali do angličtiny živě ve whatsappové skupině. Velmi vzrušující situace,“ vzpomíná australský aktivista Sam Cossar-Gilbert na to, jak prožíval poslední květnovou středu. V Melbourne, kde žije, byla půlnoc, v nizozemském Haagu o dvanáct hodin méně a tamní soud právě vynášel rozsudek, který se možná zapíše do dějin. Ve sporu mezi ropným gigantem Shell a ekologickou organizací Friends of the Earth, pro kterou pracuje i Cossar-Gilbert, se soud postavil na stranu aktivistů a rozhodl, že Shell produkcí oxidu uhličitého přispívá ke změně klimatu a tím „porušuje lidská práva“. Ropná společnost musí dle rozsudku do roku 2030 své emise zásadně snížit. Verdikt je celosvětově vnímán jako přelom – vůbec poprvé nějaký soud nařídil soukromé společnosti, aby svoji činnost uzpůsobila klimatickým cílům.

Respekt – 30/2021

 

Téma:
Odkud přišel virus. Teorie, že původce pandemie unikl z laboratoře, se vrací – a s ní otázka, proč jsme tuto možnost tak dlouho ignorovali.

Hlavní komentář:
Vzpoura Naomi Ósaka. Introverti všech zemí, spojte se!

Hlavní agenda:
Všichni chtějí všechno dohnat. Česko bude nejspíš první zemí EU, kde postpandemický růst cen nezůstane bez odezvy.

 
Kontext:
Všichni věrní Přísaze. Robertu Šlachtovi rostou preference, i když jeho hnutí nebylo zatím založeno.

Strašidelný příběh nadporučíka Franca A. Ve Frankfurtu nad Mohanem začal proces s profesionálním vojákem, který doma shromažďoval zbraně a vydával se za syrského uprchlíka.
 
Země pro čápy. Tisíce lidí sledují osudy čapích rodin, symbolem lidské
pomoci ptákům se stalo hnízdo v Mladých Bucích.

Světoví intelektuálové:
Jak šumí instituce. Daniel Kahneman se od zkoumání lidských chyb přesunul k soudům, nemocnicím a pojišťovnám.

Rozhovor:
A nejlepší premiér by byl… S předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou o případu Dominika Feriho, jasné mysli a různé délce parníků v závodě o budoucnost.

Kultura:
Zasněná občanka Toyen. Vyprodaná retrospektiva vypráví příběh Marie Čermínové, umělkyně, která neuhnula ze své cesty.

„Úspěch motivuje další,“ říká Cossar-Gilbert. Ostatně i současný případ byl inspirován jiným úspěchem nizozemských aktivistů. V roce 2015 vyhráli u soudu s žalobou na nizozemskou vládu, která podle nich nesnižovala emise škodlivé pro klima dostatečně rychle. Soud jim tehdy dal za pravdu a nařídil vládě, aby emise do roku 2020 snížila alespoň o 25 procent. Větší snižování nyní soud nařídil i Shellu: do roku 2030 je má srazit o 45 procent oproti stavu z roku 2019. 

To je mnohem přísnější limit, než s jakým společnost doposud počítala, jen tak ale podle soudu bude plnit kritéria pařížské klimatické dohody. Podle aktivistů svými operacemi produkuje Shell až tři procenta světových emisí, snížení by tak mělo nezanedbatelný efekt. Společnost se sice proti rozsudku odvolala, musí ho ale začít naplňovat okamžitě, odvolací soud může proces maximálně zastavit.
V počínání aktivistů lze vypozorovat změnu strategie. Zatímco dříve environmentalisté žalovali protivníky za již způsobené škody, jako například úniky ropy, v případě klimatu se čím dál častěji soustřeďují na budoucnost a prevenci. Posun lze vypozorovat i na straně soudů, kteří pod koncept lidských práv postupně zařazují i otázky kolem stavu klimatu. „Docházíme k nutnosti přijmout fakt, že ničení životního prostředí poškozuje lidská práva,“ říká Margaretha Wewerinke-Singh, která se mezinárodnímu klimatickému právu věnuje na univerzitě v nizozemském Leidenu.
Shell namítal, že otázku klimatu by měla řešit vláda a že soukromé společnosti mnoho nezmůžou. Právníci Shellu také argumentovali, že je to nefér s ohledem na konkurenci. Soud sice souhlasil s tím, že jedna společnost situaci nevyřeší, uvedl ale, že každý má povinnost přispět svou částí. I kdyby asi všichni dali přednost tomu, aby limity nastavila vláda, soudci rozhodli, že její nečinnost neomlouvá nečinnost ropné společnosti, vysvětluje Wewerinke-Singh.
Odborníci očekávají, že případů propojujících otázky klimatu a lidských práv bude k soudům mířit čím dál tím víc. Kromě ropných společností lze teoreticky žalovat další velké znečišťovatele – třeba aerolinky nebo těžaře. Ve hře tak není nic menšího než možná změna celého byznysmodelu západních korporací. Aby Shell limity splnil, bude totiž muset výrazně víc zapojit obnovitelné zdroje. 
Velký otazník se vznáší nad společnostmi, které působí v autoritářských státech nebo zemích se slabým soudním systémem, kde je cesta skrze soudy mnohem méně lákavá. „Co se týče peněz, Shellu jsme se nemohli rovnat. Měli jsme ale sílu občanů,“ poukazuje Cossar-Gilbert na to, že k žalobě se v Nizozemsku připojilo 17 tisíc lidí. „Znečišťovatelé všude na světě budou čelit tlaku lidí,“ dodává aktivista optimisticky.

Obálka Respektu 30/2021.

 

Související

 

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru