Taky jste si dali plno předsevzetí a řekli si, že využijete to zimní uzavření nějak efektivně? A taky vám to moc dlouho nevydrželo? Pokud ano, je to škoda, protože podle všech odborníků na trh práce bude mít ten, kdo toto období využil k jakémukoliv sebezdokonalení, velký náskok. 

Zpátky v kanclu to může být celkem peklo, až zjistíte, že kolega nebo kolegyně už hrají jinou ligu nebo možná úplně jiný sport. Jak se s tím vyrovnat a jak případně nakopnout i sám sebe, radí další díl seriálu Hospodářských novin.

 A protože už začíná být občas i hezky, nemusíte koukat do monitoru, ale můžete si ho v klidu poslechnout při pauze někde venku.


Zaprvé je důležité si uvědomit, že jsme se posunuli nejspíše úplně všichni, jen si to někteří ještě nedokážou pojmenovat. „Pokud někdo bude mít pocit, že se z lockdownu nepoučil nebo neobohatil psychologicky, tak je to škoda. Promrhaná příležitost setkat se s vlastními limity a slabinami,“ vysvětluje psycholog Dalibor Špok

Podle něj jsme byli nucení se setkat s vlastními strachy a s omezením svobody, což jsou důležité protiklady toho, co je dnes preferované ve společnosti, jako jsou svoboda či seberealizace. „Musíme mít komplexní zkušenosti se strachem a s bezmocí pro zkvalitnění pohledu na život a životní hodnoty. Lidé musí mít ochotu k sebereflexi, a pokud ne teď, protože jsou vyčerpaní, tak alespoň zpětně. Důležité je také to, jak o tom vyprávím a jak se na to dívám. Nic není ztraceno, když špatně prožiji přítomnost,“ dodává Špok.

A co dělat, když po návratu do práce zjistím, že se kolegové za ten rok posunuli a já i přes veškerá předsevzetí zůstal na místě? Koučka Martina Wojtylová ze společnosti Soulmio radí dva kroky:

Nejdříve se zhluboka nadechněte. To, jak se nám v první chvíli může situace jevit, nemusí vůbec odpovídat skutečnosti. 

A zadruhé zastavte své automatické negativní myšlenky typu: „Jsem k ničemu, to nedám, všichni jsou dále než já…“ Zastavte je ihned větou: „A přesto to zkusím.“ Tato věta má rozhodnou a silnou energii, která nám pomůže nepodlehnout naší aktuální slabosti.

Ano, čtete správně. Samozřejmě jsou tací, kteří se někam posunuli, a my s tím můžeme udělat pouze to, že kousneme do kyselého jablka a začneme na sobě pracovat také. Je ale spousta lidí, kteří se zas tak nezlepšili, jen umí hezky fotit nebo o tom dalekosáhle mluvit.

Existuje přesvědčení, že řada lidí je strašně úspěšná v otužování, meditaci, jízdě na kole, józe, zkrátka čemkoliv jen proto, že to sdílí na sociálních sítích nebo o tom umí hezky vyprávět. My ale nevidíme ty další tisíce průšvihů, kterými si denně prochází a které musí překonávat.

„To vystihuje pojem Cargo kult – je to slepá inspirace lidmi, bez pochopení hlubšího kontextu. Vidíme člověka, který dává na sociální sítě, jak běhá – máme pocit, že je skvělý běžec, užívá si svůj sen, ale on často řeší desítky věcí kolem, které jsou nad jeho síly, což už na sítě samozřejmě nedá. My, co ho neznáme, máme pocit, že je dokonalý a chceme tu dokonalost kopírovat a začneme běhat jako on a takto si hledáme ve virtuálním světě spoustu dalších „inspirací“ a ty zase jsou nad naše síly,“ vysvětluje kouč osobní produktivity a time managementu Daniel Gamrot.

A přidává velmi dobrou radu, na kterou bychom se měli v době sociálních sítí a falešné dokonalosti, kterou přináší, zaměřit: „Je strašně důležité upřít pozornost ne na to, jak se mění ostatní, ale porovnávat sám sebe s tím, kým jsem byl včera nebo týden zpátky, a zlepšovat se každý den. Klidně jen o půl procenta nebo procento, a to v těch věcech, ve kterých to dává smysl nám, ne našemu okolí.“ 

Pokud hledáte, jak se motivovat a dokázat se nakopnout k tomu, dělat něco smysluplného, můžete se vrátit k rozhovoru Hospodářských novin s Gamrotem z podzimu. Důležité podle něj je plánovat ve třech krocích a klidně jen na pár dní dopředu. „A samozřejmě je nejlepší neměnit hodně věcí najednou,“ dodává Gamrot.

„Chyba také velice často bývá v nastaveném očekávání, ale stejně tak v motivaci, nebo znalosti toho, jak se vytváří návyky a co je pro ně potřeba,“ doplňuje lektorka efektivního vzdělávání, osobní hrdosti a asertivity Denisa Dědičová. A popisuje tři jednoduché kroky:

Očekávání jde ruku v ruce s naší osobní vizí a tím pádem i naší motivací. Proč se chci učit právě tuto věc? Budu ji využívat každý den? Pokud se jedná o něco, co budu často využívat, pak bude naše motivace určitě daleko vyšší.

Dále byste si měli položit otázku, co má být výsledkem. Jestli musím ovládnout danou věc jako mistr, nebo mi stačí zůstat na nižší úrovni, ale pravidelně se tomu věnovat.

A na závěr stejně jako Gamrot Dědičová doporučuje, abyste vytvářeli návyky po malých krůčcích. Hodinu denně si najde jen málokdo, ale pět minut ano. Jak začít s drobnými změnami, které přináší pozoruhodné výsledky, se můžete naučit třeba díky bestselleru Jamese Cleara Atomové návyky

Už víte, jak si říct o home office, jak v práci urovnat konflikty i co si vzít na sebe. A teď, když jsme vám připomněli i to, jak na sobě se sluncem v zádech přes léto zapracovat a nabrat ztracenou energii, náš seriál končí. Děkujeme, že jste nás četli nebo poslouchali. 

Související
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru