Elon Musk hýbe trhem s kryptoměnami. Nevyvrácené spekulace o tom, že jeho automobilka Tesla prodala své bitcoiny, srazily cenu nejsilnější kryptoměny v pondělí ráno ke 42 tisícům dolarů (880 tisíc korun) za jednu minci, aby pak po Muskově ujištění o ponechání si bitcoinu cena opět vyskočila vzhůru. V pondělí kolem 14. hodiny se pohybuje přibližně na 45,7 tisíce dolarů.

Takhle nízko jako v pondělí ráno přitom byl bitcoin naposledy 8. února, tedy před více než třemi měsíci. V pondělí ztrácel přes devět procent a v průběhu dne byla jeho cena kolísavá. Není to přitom poprvé, co za takovým výkyvem stojí technoking Tesly.

Nejdříve svým zápalem pro kryptoměny celý trh před několika měsíci popohnal, následně letos v březnu oznámil, že za jeho auta půjde platit bitcoinem. Nyní se však zdá, že jeho nadšení do bitcoinu a kryptoměn obecně opadá. Úmysl s placením kryptoměnou za elektroauta si v minulém týdnu rozmyslel a řekl, že je přijímat přestane. Cena bitcoinu šla potom rapidně dolů, zvláště po naznačení, že Tesla možná své bitcoiny prodala.

Muskovi nejvíce vadí environmentální náročnost bitcoinu. Ta se však od doby, kdy se rozhodl za svá auta akceptovat nejsilnější kryptoměnu, dramaticky nezhoršila. Přesto má ale Musk obavy o životní prostředí, jelikož při zpracovávání transakcí s těmito měnami se spotřebovává velké množství energie.

Podle indexu Univerzity z Cambridge měřící energetickou náročnost bitcoinu byla předpokládaná náročnost těžby bitcoinu 118 terawatthodin za rok. Takové číslo se dá porovnat se stejnou konzumací celého Nizozemska. Karbonová stopa bitcoinu je přitom 56 megatun oxidu uhličitého za rok, v zeměpisné analogii srovnatelné s uhlíkovou stopou Peru.

Související

Ekonom Lukáš Kovanda míní, že Tesla přestala přijímat bitcoiny pravděpodobně proto, aby mohla čerpat americké vládní dotace k obnovitelným zdrojům. Právě tento příslušný program rozšiřuje administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. „Dotační program by Tesle ‚přihrával‘ značný objem finančních prostředků na bázi, která svojí podobou připomíná systém emisních povolenek Evropské unie. Ve Spojených státech by z hlediska Tesly program fungoval tak, že by vydávala povolenky, jež by od ní nakupovaly firmy z tradičního odvětví fosilních zdrojů, které tudíž mají výraznou uhlíkovou stopu. Tesla – coby reprezentant ‚čisté energie‘ – by tak za peníze například ropných rafinerií mohla rozšiřovat svůj vlastní byznys,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda.

Podle Kovandy tak úředníci Bidenovy administrativy Tesle, respektive Muskovi zjevně naznačili, že bude-li se tak výrazně stavět za energeticky náročné kryptoměny, nemusí na dotace dosáhnout. Muskovo „zezelenání“ je na Twitteru patrné i z jeho posledních tweetů. „Bitcoin je vysoce centralizovaný, supermajorita je v rukou hrstky velkých těžebních společností. Jeden uhelný důl v Sin-ťiangu se zaplavil, téměř zabil horníky, a bitcoinová hash sazba klesla o 35 procent. Zní vám to ‚decentralizovaně‘?“ ptal se Musk na Twitteru.

Musk se postupně začíná odvracet i od druhé kryptoměny, kterou původně propagoval. Před týdnem se ještě svých sledujících ptal, zda má Tesla přijímat za automobily dogecoin, následně však recesistickou kryptoměnu označil za švindl. Ta pak zaznamenala strmý pád dolů a zatím se plně neoživila z propadu. Od počátku letošního roku dogecoin stoupl zhruba stonásobně. Ethereum posílilo čtyřnásobně a bitcoin o 45 procent, napsala agentura Reuters.

Za volatilitou trhu s kryptoměnami však nemusí být pouze na první pohled patrné veřejné vystupování druhého nejbohatšího člověka na Zemi. Expert na kryptoměny a investor do bitcoinu Dan Held tvrdí, že za tím mohou být bitcoinové supercykly, které mohou být rozdílné od těch předcházejících. Podle něj bitcoin prochází čtyřletými mikrocykly následovaný růstem vlastní hodnoty. Veřejnost se podle něj o bitcoinu dozvěděla poprvé v roce 2013 nebo 2017, kdy půlení měny odstartovalo hon po čím dál vzácnější měně a hodnota bitcoinu začala chvíli po půlení strmě růst.

Bitcoin má totiž zastropovaný počet mincí na 21 milionech, navíc se do oběhu uvolňují postupně. Každé čtyři roky pak dochází k takzvanému půlení, kdy se počet denně vygenerovaných mincí snižuje na polovinu. „Myšlenka spočívá ve snížení nabídky a zároveň zvýšení poptávky, číslo tedy roste. Můžeme tomu říkat bitcoinová virální smyčka. Po každém půlení jsme zatím byli svědky ‚bull runu‘ (růstu ceny aktiv). Nyní po příchodu covidu vlády aktivně devalvovaly svoji měnu, což je přesně to, proti čemu je bitcoin chráněn. Má uchovávat hodnotu ve světě, kde nemůžete důvěřovat své vládě nebo bance. A vlády zatím nepřestaly tisknout peníze,“ tvrdí v rozsáhlém vlákně na Twitteru Held a říká, že politika bitcoinu je tak v přímém protikladu s monetární politikou vlád. Po každém „bull runu“ po půlení měny však došlo k následnému propadu hodnoty.

Held dodává, že bitcoin byl právě pro tuto dobu stvořen, navíc když je oproti předchozím mikrocyklům z let 2013 a 2017 mnohem snadnější bitcoin koupit, zvláště s institucionální podporou, která je pro jeho růst a hodnotu klíčovým prvkem.

Přihlaste se kliknutím na obrázek níže k pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter penize hlavicESka 1

Související

Komentáře ke článku

Radek Longin 17.05.2021 09:15
Musk dnes ráno tweetem potvrdil, že Tesla žádné Bitcoiny neprodala.
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru