Současné rostoucí ceny elektřiny na energetické burze svědčí největší tuzemské energetické skupině ČEZ. „Průměrná cena elektřiny, za kterou máme pro příští dva roky prodáno, je něco přes 47 eur,“ řekl HN finanční ředitel a člen představenstva Martin Novák v rozhovoru, který poskytl k výsledkům hospodaření firmy za letošní první čtvrtletí. Čistý zisk ČEZ sice meziročně klesl o 41 procent na 8,4 miliardy korun. Firma ale potvrdila optimistický výhled na celý rok 2021, kdy počítá se ziskem mezi 17 a 20 miliardami korun.

Podle Nováka zatím ČEZ zvládá i rychle rostoucí cenu emisních povolenek. „Našim uhelným elektrárnám samozřejmě škodí, ale jaderným a obnovitelným zdrojům to ještě mnohem více pomáhá,“ dodal. Podíl uhelných zdrojů na výrobě elektřiny ČEZ ale klesá a výrazně se snižuje jejich podíl na provozním zisku skupiny. „Loni dělaly emisní zdroje desetinu našeho provozního zisku, tento rok už počítáme pouze se třemi procenty. A před deseti roky to ještě byly desítky procent,“ řekl Novák.

HN: Ceny elektřiny na energetické burze jsou nyní na rekordních 67 eurech, na rekordu je i cena emisní povolenky – 52 eur. Jaký to bude mít výhledově dopad na hospodaření ČEZ?

Jsme výrobce elektřiny, takže je to dobrá zpráva. Průměrná cena elektřiny, za kterou máme pro příští dva roky prodáno, je něco přes 47 eur, na rok 2024 je to 50 eur, ale prodaný objem je malý, v řádu procent naší produkce. Tyto ceny se budou průměrovat směrem nahoru. I přes rostoucí cenu povolenky, která negativně působí na uhelné elektrárny. Už neplatí, že růst cen elektřiny a povolenek je stejný. Teď už se nárůst povolenky o euro projeví jen polovičním zvýšením ceny elektřiny. To našim uhelným elektrárnám samozřejmě škodí, ale jaderným a obnovitelným zdrojům to ještě mnohem více pomáhá. Dopad růstu povolenek je tedy pro ČEZ pořád pozitivní.

HN: ČEZ většinu svojí elektřiny na energetické burze neprodává na spotových trzích, ale v zajištěných kontraktech s pozdějším odběrem. Bude ČEZ kvůli rekordním cenám tuto strategii měnit, nebo alespoň upravovat?

Zajišťujeme pořád stejně na tři roky dopředu. Je těžké předvídat, kam se cena elektřiny pohne, a proto to pořád dává smysl. Vždy ale párujeme prodanou elektřinu na zajištěný nákup povolenek. Ty máme nakoupené od 23 do 34 eur. Máme i odlišnou rychlost zajištění u bezemisních zdrojů, tedy hlavně nejziskovějšího jádra, a naopak u uhelných elektráren. Tady děláme zajištěné prodeje elektřiny pomaleji. A třeba paroplynovou elektrárnu v Počeradech využíváme jen při denních prodejích.

HN: Povede rostoucí cena povolenky k rychlejšímu odstavování uhelných zdrojů ČEZ?

Je to faktor, který do budoucna bude hrát roli. Zatím jsou ale tyto zdroje ziskové. Dopad na EBITDA je však významný. Loni dělaly emisní zdroje desetinu našeho provozního zisku, tento rok už počítáme pouze se třemi procenty. A před deseti roky to ještě byly desítky procent. Do konce května zveřejníme dekarbonizační cíle ČEZ, které jsme si stanovili.

HN: Jak vysoká musí být prodejní cena elektřiny u uhelných zdrojů, aby byly při současné ceně povolenky rentabilní?

Řada zdrojů vyrábí kromě elektřiny i teplo, což zvyšuje jejich ziskovost. V delším horizontu ale mají uhelné elektrárny omezenou životnost. Nejblíže je odstavení elektrárny Mělník, k čemuž dojde během léta. To ale není jen kvůli ekonomice, elektrárna je na konci své životnosti.

HN: Představenstvo ČEZ pro letošní rok uvádí očekávanou EBITDA mezi 57 a 60 miliardami korun a očištěný zisk se má pohybovat mezi 17 a 20 miliardami. Jaké faktory považujete u tohoto intervalu za nejdůležitější?

Asi nejzásadnější faktor je disponibilita jaderných elektráren, které tvoří největší zisk. Pokud by došlo k neočekávané odstávce nebo byla delší, než se plánuje, tak to náš zisk ovlivní. Pak jsou to samozřejmě ceny elektřiny. Největší pokles ziskovosti letos očekáváme u tradingu, který loni zažil druhý nejlepší rok a vydělal 3,8 miliardy korun. Z toho 2,6 miliardy korun se realizovalo v loňském prvním kvartále. Proto je v nynějších čtvrtletních výsledcích takový propad.

HN: Další věcí jsou mimořádné prodeje aktiv.

Tady už to letos větší vliv na výsledek mít nebude. Bulharsko je v rozvaze oceněno už na úrovni prodejní ceny. Letos ještě přichází nad rámec kupní smlouvy 25 milionů eur (asi 640 milionů korun) z dividendy z Bulharska. U Polska, kde prodáváme dvě uhelné elektrárny, uvidíme, jestli se to do konce roku prodá. Loni jsme navíc hodnotu polských aktiv přecenili.

HN: Budete prodávat větrné zdroje v západní Evropě?

Zatím máme přes 130 megawattů v již vyrábějících zdrojích a několik projektů, které dokončujeme. Nic zatím není k prodeji, už ale nebudeme kupovat nic nového. Hlavní expanze se bude odehrávat v Česku a hlavně ve fotovoltaice.

HN: Největší mimořádný zisk byl pro ČEZ za prodej větrného parku, distribuce a dalších aktiv v Rumunsku, za což jste dostali skoro 25 miliard. Více než polovinu peněz jste použili na snížení zadlužení. Proč jste místo toho nedali peníze na mimořádnou dividendu? Jak se k tomu kroku staví hlavní akcionář, jímž je stát?

Pokud jde o hlavního akcionáře, to je otázka na něj. Snížení dluhu má ale svoji logiku. Náš dluh máme v poměru vůči EBITDA. Prodejem část EBITDA ztratíme, a musíme proto snížit i zadlužení. Část peněz také použijeme na rozvoj obnovitelných zdrojů a část vyplatíme akcionářům v rámci dividendy. Nenazýval bych to ale mimořádnou dividendou. Ke splacení dluhopisů jsme se rozhodli i proto, že jsme na účet dostali skoro miliardu eur, na kterých jsou nyní záporné sazby. Při takovém množství bychom nedostali ani nulovou sazbu. Za držení peněz na účtech bychom tak bankám platili podobně, jako platíme v úrocích za naše dluhopisy. Proto jsme se rozhodli vyzvat držitele dluhopisů splatných v roce 2021 a 2022 k jejich předčasnému splacení. Tím jsme se zbavili části hotovosti na účtech, ale také úroků z dluhopisů.

HN: Kolik na úrocích za dluhopisy ušetříte?

Je tam zisk v desítkách milionů korun. Není to nic zásadně velkého, ale je to pozitivní příspěvek.

HN: Jak velkou dividendu mohou akcionáři čekat?

Výši dividendy zveřejníme 20. května. Do té doby to nechci komentovat.

HN: Předpokládám, že ale dividenda bude oproti loňsku vyšší?

Z jednoduchých výpočtů se to předpokládat dá.