Plán ozdravení veřejných financí, který pod názvem „Konvergenční program 2021“ schválila minulé pondělí vláda, zkritizovala ve své nové zprávě ratingová agentura Moody's.  Plán počítá s pomalejším ekonomickým oživením a ve střednědobém výhledu mu chybí smysluplné návrhy fiskální konsolidace, což se negativně odráží na hodnocení úvěrové spolehlivosti, uvádí Moody's. Vláda pouze očekává, že do roku 2024 úspěšně narazí na dluhovou brzdu, kdy už bude muset předložit návrh vyrovnaného, nebo dokonce přebytkového státního rozpočtu. Dluhová brzda je stanovena na úrovni 55 procent HDP.

Toto se Moody's příliš nelíbí. Konvergenční program považuje za příliš vágní a upozorňuje, že navržení skutečně smysluplné fiskální konsolidace, která povede ke snížení státního dluhu, bude úkolem až pro příští vládu. Její formulace strategie pro snížení rozpočtových deficitů bude klíčová pro budoucí vývoj hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky. Nový kabinet vznikne po parlamentních volbách v říjnu. Ratingová agentura ale dále varuje, že pokud žádná strana či koalice nezíská ve volbách přesvědčivou většinu, aby mohla sestavit stabilní vládu, mohlo by to fiskální konsolidaci ještě zpomalit.

Moody's začátkem února potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3 se stabilním výhledem. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů půjčovat příslušnému státu či jinému subjektu a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a tím je pravděpodobnější, že bude schopen zajistit si levnější půjčky.

Související

Ministerstvo financí v půlce dubna uvedlo, že veřejné finance Česka letos skončí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Zároveň ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření.

Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.

MF uvedlo, že plánuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

Podle pravidel EU za standardní situace by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Národní rozpočtová rada na počátku března v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí uvedla, že vláda by měla připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Česku podle rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu 55 procent HDP již v roce 2024. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Rada zároveň kritizovala předchozí argument ministerstva financí, že konsolidace veřejných financí bude úkolem vlády budoucí.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru