Rusové a naše základní národní hrdost

Jeden hrdinský čin je lepší než desetitisíce letáků, reklamních šotů, desítky PR a mediálních expertů, lepší než drahá reklama, lepší než teoretizování, lepší než sebelepší psychologie přemlouvání. A nám se podařilo odkudsi vyhrabat odvahu k takovému činu. Upřímně řečeno síla naší odezvy Rusku mě nejen překvapila, ale zarazila tak, že jsem chvíli stál s otevřenou pusou. Naše zahraniční politika se dočkala výrazného, odvážného, sebevědomého a neobvyklého šachového tahu. Nečekali jsme to od sebe ani my sami. Natož Rusko. V očích světa, včetně Ruska (hněvu navzdory), jsme právě vyrostli v dospělou republiku. 

Před novým ministrem smekám klobouk, takhle se dělá politika. Žádné čekání do neděle s vyjádřením, žádné dyndání, kdo silnější se za nás postaví nebo kdo to za nás řekne, a žádné vymlouvání se na dny hájení a rozkoukání. Z luhu našich unavených a únavných „abych neřekl tak ani tak, neřeknu tak ani tak“ najednou zaznělo bouchnutí do stolu.