Nesmět vycestovat za hranice, pití kávy v pytlíku cestou do práce nebo zákaz prodeje pomlázek na Velikonoce? Rok s pandemií covidu-19 přinesl řadu bizarních situací, se kterými se musel každý potýkat, protože mu to tak nařídila česká vláda. Každoroční anketa Absurdita roku proto letos zacílila na vládní opatření týkající se koronavirové pandemie.

Anketa je vyhlašována tradičně jako součást podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. O celkovém vítězi mohou lidé hlasovat na stránkách firmaroku.cz. Cílem ankety je upozornit na co nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené českým podnikatelům. Soutěž má také edukativní význam a anticena má přispět ke kultivaci tuzemského podnikatelského prostředí. Loňským vítězem se staly zmatečné tři sazby daně na pivo vyhlášené ministryní financí Alenou Schillerovou.

„Absurdita roku je anketa, která velmi zdařile poukazuje na největší komplikace spojené s podnikáním v České republice. Podnikatelé a živnostníci jsou přitom páteří naší ekonomiky, není třeba jim lámat obratle a ohýbat záda ještě víc, než je bezpodmínečně nutné,“ uvedla v souvislosti s vyhlášením loňské vítězné absurdity roku Zuzana Filipová, ředitelka komunikace a CSR skupiny MONETA. Letošní vítěz bude vyhlášen ve středu 28. dubna a vybírat můžete z těchto kandidátů:

Za hranice vás nepustíme

Zákaz opustit hranice České republiky vydala vláda společně s vyhlášením nouzového stavu v souvislosti s koronavirovou epidemií v březnu loňského roku. A co živnostník či podnikatel, který potřeboval vyzvednout zboží nebo podniknout jiné podnikatelské aktivity spojené s cestováním do zahraničí? Za porušení vládních nařízení hrozil až dvanáctiletý trest vězení.

Káva v pytlíku

Jednou z perliček mezi vládními nařízeními byl zákaz prodeje všech nápojů s sebou do kelímků. Mělo se tím zabránit popíjení na veřejnosti. To, že si lidé berou kelímky a jdou na náměstí, je spojeno především s pivem nebo svařeným vínem. Nealkoholické nápoje, jako například kávu, si ale lidé berou spíše cestou do práce, takže potenciál shlukování tady viděl asi málokdo. Jak si to správně vyložit, nevěděl v tu chvíli zřejmě nikdo.

Pomlázky neprodávat

„Velikonoční potřeby nespadají do výjimek uvedených v příslušném usnesení vlády, které omezuje maloobchodní prodej. Vymáhání přijatých protikrizových opatření má v kompetenci Policie ČR,“ uvedl resort průmyslu a obchodu, když se před Velikonocemi rozproudila živá debata ohledně možnosti prodeje pomlázek. Ministr průmyslu a obchodu v televizi potvrdil, že vláda o žádných výjimkách v tomto směru neuvažuje. Obchodníci se nestačili divit a smysl zákazu unikal i Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Chutná koronaviru více v malých, nebo velkých obchodech?

Jaký protiepidemický smysl, jímž se během uplynulého roku mělo vše řídit, dávalo zavření stovek drobných železářství, obchodů s oblečením nebo třeba kancelářskými potřebami, kam přichází najednou jen několik osob, a přesunutí prodeje všeho sortimentu do obřích internetových obchodů, kde se při vyzvedávání na jednom
místě hromadily desítky lidí najednou a kde se třeba kolem Vánoc tvořily stohlavé fronty? Propady drobných živnostníků byly hluboké, některé obchody už neotevřou.

Nejistota kompenzací

Kdo a jak dostane peníze, které by alespoň částečně zmírnily dopady epidemie? V tom se těžko vyznat a o absurdní situace opravdu nebyla nouze. Pětadvacítku vraťte, vyzývaly například berňáky podnikatele. Některé skupiny podnikatelů byly totiž ze státní pomoci v koronavirové krizi vyloučeny. Šlo hlavně o OSVČ, které měly, byť i minimální, zaměstnanecký úvazek.

Závodní stravování? Dneska říkáme ano, zítra ne, pozítří ano

Zákaz stravování v závodních jídelnách nevydržel sice ani jeden den, ale tím spíše je ukázkou absurdnosti některých vládních postupů. Otevřít, zavřít, otevřít. Spíše to připomínalo vojenské cvičení než promyšlená protiepidemická opatření. Navíc jídelny už měly v té době nastavená pravidla ve spolupráci s hygienickými stanicemi, zahrnující plexiskla u výdejové části, ale i u stolů, případně omezený počet míst k sezení.

Nikdo nikam nechoďte, ale nechte si to úředně ověřit

U žádosti Covid nájemné II, týkající se kompenzace poloviny nájemného za měsíce červenec, srpen a září 2020, u kterého končilo podávání žádostí na konci ledna (respektive následně bylo kvůli výpadku serverů ministerstva průmyslu a obchodu prodlouženo do začátku února 2021), bylo jednou z podmínek doložit úředně ověřené čestné prohlášení pronajímatele. Taková podmínka byla zvláště absurdní v době kulminující pandemie, kdy bylo hlavní snahou maximálně omezit setkávání a pohyb osob.