Pandemie koronaviru ukázala, že velká data jsou potřebná v mnohem více činnostech, než si lidé dříve uvědomovali. Takzvaná big data jsou například klíčová pro koordinaci aktivit zdravotníků, ale i při vývoji léků nebo diagnostice onemocnění. „Praktickým příkladem může být automatizované vyhledávání odchylek v radiologických snímcích plic pacientů. Pomocí umělé inteligence, která byla natrénována velkým množstvím dat, dovedou stroje daleko rychleji a přesněji najít podezřelé změny, kterými se má lékař konkrétně zabývat,“ říká Dalibor Kačmář, ředitel pro technologické standardy v Microsoft ČR. Firmy si podle něj začínají čím dál více uvědomovat hodnotu dat a více se zabývají jejich správným ukládáním a ochranou.
Stroje lidi nenahradí, ale usnadní jim práci
Ale zdaleka nejde jen o zdravotnictví, velká data pronikají i do oblasti umění nebo do ochrany životního prostředí. Například projekt Digitální spisovatel, kdy počítač napsal pět povídek, je trénovaný na desítkách tisíc různých knih a stovkách miliard různých slov. Dohromady to dává 45 terabajtů dat, což pro představu znamená celý fond Národní knihovny vynásobený pětkrát.
„Brzy přijdou umělečtí asistenti, kteří umožní umělcům dělat jejich práci více produktivně, mít ji vyzrálejší a propracovanější. Velká data se budou stále více využívat také v komerčním světě, ve světě reklamy a médií při vytváření log, televizních pořadů a podobně. Nemyslím si však, že by lidští umělci měli být stroji nahrazeni. Naopak, budou mít skvělé pomocníky, kteří jim umožní zaměřit se na to, co jim jde nejlépe a co je nejvíce baví,“ odhaduje Jan Tyl, umělec a ředitel společnosti Alpha Industries, která stojí za projekty Digitální filozof a Digitální spisovatel.
I podle Cyrila Klepka, zakladatele digitálního odpadového tržiště Cyrkl, budou hrát data v budoucnu extrémně důležitou roli. „Umožní lidem čerpat produkty a služby přesně tak, jak je skutečně potřeba. Díky tomu nebudeme muset tak nadměrně spotřebovávat zdroje,“ podotýká Klepek a dodává, že každý rok lidská společnost vytěží ze země sto miliard tun materiálu. Z toho třicet miliard tun nepotřebného materiálu skončí na skládkách a v oceánech. Jenže zhruba 80 procent tohoto zdánlivě nepotřebného odpadu se dá ještě využít. To je důvod, proč Cyril Klepek založil burzu druhotných surovin Cyrkl, kde firmy i lidé nabízejí stavební a jiné materiály, které již nepotřebují. „Velká data pomohou ještě lépe hledat partnery a různé průmyslové spolupráce tak, abychom těch sto miliard tun materiálu využili co nejchytřeji a co nejšetrněji k životnímu prostředí. A zároveň tak efektivně, abychom zabezpečili životní potřeby všech lidí na planetě,“ doufá Klepek.
iHNed.cz ve spolupráci se společností Microsoft Česká republika celý březen přinášel sérii článků a reportáží o tom, jak velká data pomáhají současné společnosti, jak je využívají jednotlivé organizace a firmy a také jak potřebná budou v následujících letech.
