Lidé si půjčují na investice do kryptoměn a jsou ochotni zastavit i svou střechu nad hlavou. Takové šílené nápady v novém investičním newsletteru Peníze HN nenajdete, můžete si být jisti relevantními a srozumitelnými informacemi, i když podanými hravou formou. V prvním vydání jsme se podívali, ve které zemi z pohledu rizikovosti investovat do rekreační nemovitosti a proč je pro nás zrovna Chorvatsko favorit. Zjistíte, jak funguje stock-to-flow model, který zatím krásně předvídá vývoj ceny bitcoinu. A také proč mu nepropadnout.

Přečtete si glosu od ekonoma Dominika Stroukala, jak je to horké se zakazováním bitcoinu, o což se pokouší Indie. Dozvíte se, co se tento týden bude dít na trzích a kam sáhnout pro zajímavé čtení. Pokud jste předplatitel nebo předplatitelka, můžete si navíc stáhnout investiční příručku, kde mimo jiné najdete, jak danit výnosy z akcií nebo kryptoměn, abyste nedostali flákanec od berňáku.

Nový investiční newsletter Peníze HN pojímá investice zeširoka, od obchodování přes vzdělávání po seberozvoj.

Seberte se a vypadněte. Třeba do Chorvatska

Proč mít nemovitost v zahraničí?

Asi každý alespoň jednou snil o tom, mít malý domek v teplých krajinách, budit se ráno s východem slunce a usínat za soumraku při pohledu na rudé paprsky tančící v moři. Dost ale sentimentálních keců. Mít nemovitost v zahraničí může být zajímavá investice. Když jsou v Česku nemovitosti předražené, proč nenakoupit někde, kde jsou ještě rozumné ceny s vidinou růstu? A pak jsou tu také covidové důvody – hodně lidí dnes může pracovat z domova a kdo říká, že domov nemůže být byt nebo menší domek u moře? A poslední věc: když vlastníte v zahraničí nemovitost, můžete ji zpravidla navštívit i v době pandemie.

Proč investovat zrovna v Chorvatsku?

Vyšlo nám to v analýze na základě zvážení několika faktorů. Chcete investovat v zemi, která je členem Evropské unie. Chcete, aby zároveň nebyla ještě příliš vyspělá, neboť to znamená, že daná země bude růst hospodářsky rychleji, a tím pádem porostou pravděpodobně i ceny nemovitostí. Chcete zemi, která umí alespoň obstojně hospodařit, protože špatná rozpočtová politika znamená vyšší daně v budoucnu. A na majetkové daně si brousí zuby stále více politiků. Chcete bydlet v zemi, kde příliš nestárne populace. Stárnoucí populace zvyšuje právě tlak na daně nebo tlak na pokles cen nemovitostí. A nakonec vás zajímá, jak zemi zasáhnou klimatické změny, jak se změní teploty, jestli má národ dostatek sladké vody. A když tohle všechno zohledníte a máte si vybrat mezi slunnými destinacemi, vyjde vám jako nejlepší země Chorvatsko.

Kolik to bude stát a kde to bude nejlepší?

Nejlepší je se zeptat, co preferují našinci, kteří tam už nakoupili. Podle společnosti působící v Chorvatsku Adria Team u nich Češi a Slováci nakupují nejraději v oblasti od Zadaru po Makarskou riviéru. Pokud nejde zrovna o milionáře, sahají k apartmánům nebo kamenným rodinným domům. Chtějí dojezdovou vzdálenost z tuzemska do 10 hodin. Hezký apartmán nebo domek lze koupit v Chorvatsku v klidu za něco přes dva miliony korun. Nejčastěji našinci platí ze svých úspor, hypotéku případně řeší zástavou nemovitosti v Česku nebo na Slovensku.

Kompletní analýza je dostupná na webu HN.

Kupte bitcoin a HODL! Letíme ke hvězdám

Dokáže někdo předvídat cenu bitcoinu?

Nedokáže. Takže to přitom, co budete číst dál a bude to znít zajímavě, berte v úvahu. Existuje stock-to-flow model, který má jistou logiku, a zatím cena bitcoinu jeho předpovědi poměrně dobře kopíruje. Jsou ale důvody, proč se to může kdykoliv změnit. Usuzovat o budoucnosti na základě minulosti je často chyba. A záleží hlavně na tom, jestli bitcoinu dá vyšší hodnotu v budoucnu trh svým zájmem o něj.

Proč to sem teda vůbec taháme?

Bitcoin je založený na myšlence vzácnosti. Na světě nikdy nebude víc než 21 milionů bitcoinů. V čase dochází k nabídkovým šokům, tedy po určitém množství uvolněných nových bitcoinů do oběhu se rychlost uvolňování zpomalí. A s rostoucí poptávkou po bitcoinu, způsobenou častějším používáním a zájmem soukromého sektoru, musí nutně růst cena bitcoinu. S tím právě kalkuluje stock-to-flow model, který se snaží spočítat hodnotu bitcoinu.

Jak to přesně funguje?

Obvykle se takto počítá vzácnost například zlata nebo stříbra. Rezervy zlata na světě činily předloni 185 tisíc tun, za rok se vytěžilo 3000 tun. To znamená, že by trvalo 62 let, než by ho bylo vytěženo tolik, kolik činily zásoby na počátku. Klíčový poměr v modelu je proto 62, v případě stříbra 22. S poměrem dokážou hýbnout například přelomové metody těžby, které zvýší produkci, nebo nalezení nového naleziště.

A kolik má stát bitcoin?

V roce 2019 podle analýzy zveřejněné na serveru Medium byl u bitcoinu tento poměr 25. Zároveň kvůli nabídkovým šokům v podobě snižování těžby tento poměr roste. Cílová hodnota o loňském Štědrém dni byla podle modelu lehce pod 30 tisíci dolarů za bitcoin. A opravdu k tomu došlo. Aktuálně má být na 60 tisících dolarech. A je na 60 tisících dolarech. Na konci letošního roku se má dotknout 87 tisíc dolarů. Tak uvidíme.

Kompletní model naleznete na stránkách Lookintobitcoin.

Zakážou bitcoin?

Bitcoin nejde zakázat. Protokol bude fungovat vždy, což je ostatně to, co se na bitcoinu líbilo jeho průkopníkům. Jeho používání se ale dá zásadně omezit. To je bitva, kterou dnes bitcoin s vládami po celém světě svádí. Obvykle to není zákaz jako v Indii, ale standardní ochrana spotřebitele a státní kasy. Povinná pojištění, zákony o praní špinavých peněz omezují a někdy úplně znemožňují podnikání zcela legálním bitcoinovým prostředníkům, bez kterých sice bitcoin může dál existovat, ale jeho nákup, každodenní používání a prodej jsou mnohem obtížnější.

Stává se tak například, že si plně legální bitcoinová směnárna nemůže otevřít účet, přestože ze zákona mít účet k podnikání musí. Přeregulovanost finančního sektoru ubližuje čestným podnikatelům a zvýhodňuje podvodníky, kteří z logiky věci žádnou regulaci neřeší. V celé válce o to, co bude či nebude penězi budoucnosti, je právě regulace bitvou, která může zvrátit celkový výsledek. Ukáže se nakonec, že je bitcoin nekompatibilní s finančními standardy zavedenými po 9. září 2001, které nebudeme chtít změnit? Nebo přizpůsobíme standardy moderním technologiím? Rozhodne se během několika let. 

 Dominik Stroukal, hlavní ekonom Banky Creditas

 

---

Co se bude tento týden na trzích dít? 

Úterý přinese čísla ohledně vývoje americké inflace, očekává se, že v březnu zrychlila meziročně na 1,5 procenta. V Německu by se měla zlepšit nálada ohledně ekonomické situace. 

Středa bude ve znamení vystoupení guvernérky Evropské centrální banky Christine Lagardeové i šéfa americké centrální banky Jeroma Powella. Výsledky zveřejní banky JPMorgan, Goldman Sachs a Wells Fargo.

Čtvrtek má být v USA ve znamení poklesu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Zároveň by měly maloobchodní prodeje vzrůst meziměsíčně za březen o pět procent. Klíčová pozitivní data ohledně ekonomického růstu za první kvartál přijdou z Číny. Výsledky zveřejní banky Bank of America, Citigroup nebo výrobce potravin a nápojů PepsiCo.

Pátek přinese čísla o inflaci v eurozóně, očekává se za březen stabilizace na meziročním tempu růstu 1,3 procenta. Výsledky zveřejní banka Morgan Stanley.

Co stojí za to neminout? 

Pokud si chcete přečíst o konkrétní zkušenosti, jak si koupit nemovitost v Chorvatsku, doporučujeme příspěvek na blogu Filipa Molčana.

Máte-li raději kryptoměny, určitě si pusťte nový podcast Kryptoinsider kolegy Petra Lukáče.

Dobré investiční čtení například o současném trendu na akciových a dluhopisových trzích naleznete na stránkách Evidenceinvestor.com.

Kdo se chce něco nového dozvědět, neměl by určitě minout on-line přednášky ČVUT. Poslední byly například o využívání superpočítačů v astrofyzice a vytváření prognóz v ČNB za časů pandemie. K dispozici jsou vždy i záznamy.

Pokud si budete přát, můžete se kliknutím na obrázek níže přihlásit k odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete nejen naše původní analýzy.