Chcete udělat dobrý skutek? Pomozte lidem ve vyloučených lokalitách, kterým banky či splátkové firmy moc nevěří, a půjčují jim proto za vysoký úrok, který často přesahuje 20 procent. Vždyť vy jako zodpovědný a finančních zákonitostí znalý člověk (čtenáři Hospodářských novin takoví většinově jsou) velmi pravděpodobně můžete dostat mnohem výhodnější půjčku, třeba s čtyřprocentním úrokem. Proč tedy lidem ve finanční nouzi nepomoci, vždyť společně "ušetříte" 16 procent ročně!

Teď si zřejmě klepete na čelo. Ekonomicky gramotný jedinec hned vidí háček filantropického "projektu". „Riziko nesplácení, které je hlavním důvodem vysokých úrokových sazeb, nezmizí. Pouze se přesune na prostředníka,“ vysvětluje ekonom Jiří Novák z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Nejde přitom o samoúčelný a od života odtržený příklad, Novák analogii k reálné situaci, ve které je půjčujícím dobrodincem český stát a roli finančníky vysávaného chudinky poněkud překvapivě hraje největší polostátní firma ČEZ, vymyslel, aby bylo na první pohled jasné, proč není dobrý nápad schovávat skutečné náklady na výstavbu nové jaderné elektrárny pod koberec.

To se u nás děje v míře větší než malé. A poslední vývoj ukazuje, že lze ještě přitvrdit. Když Novák svůj komentář pro Hospodářské noviny loni v létě psal, měl ČEZ dostat od státu supervýhodnou půjčku pokrývající 70 procent investičních nákladů na Dukovany II. Zbytek si měla bohatá energetická firma obstarat sama. To by přece neměl být problém. ČEZ je vysoce ziskový, velké investice nyní neprovádí, dluhové břemeno je na poměry v energetické branži nízké a klesá, tudíž se obvykle za pomoci bank či na finančních trzích financuje velice levně. Dokáže si dokonce vyjednat záporný úrok, tedy vrací v součtu méně, než si půjčil.

Ovšem když jde o jádro, je vše komplikovanější. To je dáno především nepředvídatelnými riziky spojenými s tak komplexní stavbou, která bude vlastně prototypem (zkušenosti ze zahraničí jsou varující) i extrémní dobou, po kterou se bude úvěr splácet. Nepomáhá ani nepředvídatelnost ceny elektřiny v tak dlouhém horizontu. V nepříliš vlídném pohledu finančního světa na jádro mohou hrát roli i tak nepostihnutelné faktory jako emoce a předsudky. V součtu to znamená, že tržní úroky, i kdyby se týkaly jen 30 procent nákladů, by Dukovany II příliš prodražily.

Nyní proto stát plánuje uhradit investici celou a ČEZ nemusí do kasičky sáhnout ani pro korunu. Už v lednu s tímto plánem přišel vicepremiér Karel Havlíček, tentokrát je však zdrojem vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, který říká, že jde o rozhodnutí premiéra Andreje Babiše. To za současné politické konstelace dává řešení punc definitivnosti.

Ten samý Andrej Babiš přitom ještě jako ministr financí přispěl ke kolapsu tendru na "dostavbu" Temelína odmítnutím jakýchkoli státních záruk. Ještě před třemi lety, už jako premiér, prosazoval, aby ČEZ jadernou megainvestici platil plně ze svého (tedy 0 : 100) a roli státu chtěl omezit maximálně na ručitele. Pak přišla již zmíněná varianta 70 : 30, ze které je nyní 100 : 0.

Loňský plán na financování Dukovan padl, protože si ČEZ svůj kapitál a zdroje cení vysoko, což by účet za Dukovany II až příliš posunulo k realistickým hodnotám. "Zvýšení ohodnocení vkladu ČEZ o pouhých 2,5 procentního bodu by zvýšilo celkové investiční náklady na stavbu nového zdroje o třicet procent," poodhalil účastníkům energetické konference InstitutEquilibrium vyjednávání a jeho dopady Míl.

Stát nyní penězi neoplývá, naopak. Dělá největší dluhy v historii, i pro další roky počítá s velkými deficity, takže už v roce 2024 může přijít ke slovu dluhová brzda, která donutí stát k větší střídmosti děj se co děj. A že by stát měl v dalších letech zdrojů víc? Stárnutí populace a z toho plynoucí nároky na rozpočet to prakticky vylučují. Nejvíc si bude muset stát na Dukovany II půjčit v době, kdy se k důchodovému věku bude blížit generace Husákových dětí.

Jaderná investice plně placená z veřejných zdrojů (v součtu by to bylo jistě přes 250 miliard korun) tedy vyčerpá část dluhové kapacity státu, a další půjčky proto budou dražší. "Výhodou" ale je, že cenovka na Dukovanech II bude nižší, než jaká bude skutečnost. Pak nebude tolik bít do očí cena, za kterou má stát produkci nového bloku po desetiletí odkupovat.

Proč to všechno? Pokud stát v souladu se svou energetickou koncepcí trvá na tom, že nové jaderné bloky Česko bezpodmínečně potřebuje a občané toto přesvědčení většinově sdílí, neměl by být přece problém podívat se pravdě do očí a akceptovat realistickou, ne zakamuflovanou cenu. Výmluvy, že jde o to, zajistit Česku levnou elektřinu, neobstojí. Schováváním nákladů a přehazováním peněz z jedné kapsy do druhé se levný zdroj nevytvoří.

Výběr týdne

Fukušima, dvojka hned za Černobylem

Shodou okolností si právě připomínáme 10. výročí havárie, která silně podlomila důvěru v nukleární energii. Přečtěte si, jak fukušimská katastrofa zkomplikovala rozvoj jaderné energetiky a jak se přístup jednotlivých zemí liší. Od šéfky českého jaderného dozoru se můžete dozvědět, co se po Fukušimě na nových jaderných elektrárnách muselo změnit a jak drahá legrace to je.

Air Bank jako vyšňořená nevěsta

Na českém bankovním trhu se schyluje k nebývalé svatbě. Finanční skupina PPF, ovládaná Petrem Kellnerem, ve čtvrtek oznámila, že v bance Moneta získá podíl přes 28 procent. Nabídka 80 korun za akcii oslovila hlavně zahraniční akcionáře Monety. První dějství šachové partie tak má PPF zdárně za sebou. Z pozice největšího akcionáře teď budou Kellnerovi lidé prosazovat prodej Air Bank, českého Home Creditu a Zonky právě Monetě. PPF chce za svou nízkonákladovou dceru hodně peněz, tak se mimořádně hodí, že Air Bank se i v covidovém roce může pochlubit solidními výsledky. Její zisk klesl jen o 16 procent, což je i mezi odolnými českými bankami výjimečný výkon.

Byt jako pofidérní jistota

Cena nemovitostí roste svižně už osm let a nic na tom nezměnila ani koronavirová krize. Byt a pozemek znamenají pro Čechy záruku jistoty. Do první reformy.

Čipy Made in Europe

Už několik měsíců trvající nedostatek klíčových polovodičových součástek, který například automobilky donutil omezit výrobu, rozhýbal i Evropskou unii. Evropská komise představila kroky, které povedou k větší technologické soběstačnosti unijní sedmadvacítky. Bude to ale pořádně drahé.

Související

Jablečné novinky za bilion dolarů?

Ať vás na Applu nejvíc zajímá to, jaké lákavé hi-tech přístroje vyrábí, nebo vás víc vzruší, jak se jejich úspěch promítne do zisků a hodnoty akcie s označením AAPL, máte pádný důvod podívat se, jaké novinky v Cupertinu, kde firma sídlí, chystají. Vždyť jde o korporaci s hodnotou přes dva biliony dolarů. Když akcie Applu posílí o dvě třetiny procenta, což znamená klidný den, mají akcionáři v tu ránu v kapse navíc hodnotu odpovídající ceně, jakou burza připisuje českému burzovnímu šampionu ČEZ. Sílí přitom hlasy, podle kterých nový model iPhonu posune Apple k tříbilionové valuaci, což by znamenalo, že je tu slušná nákupní příležitost.

Kryptoměny pro větší a pokročilé

Bitcoin je pro investory dávající do něj jen malou část svých zdrojů aktivum, které má asymetrický výnos. Když prodělám, ztratím procento. Když vydělám, ten potenciál je obrovský. Taková aktiva ve světě skoro neexistují, líčí v rozhovoru pro HN Viktor Fischer, partner investiční skupiny Rockaway, který stojí za vznikem Rockaway Blockchain Fundu. Ještě silněji za něj mluví objem investic a především dosažený výnos. Průběžně je na 500 procentech.

Inflace a ministryně na tenkém makroekonomickém ledě

Strach o hodnotu nekrytých měn (a jiné dnes neexistují) je v lidech zakořeněn. Může přijít hyperinflace, po níž bude mít pětitisícovka hodnotu spadaného listí? Při dlouhodobě špatné hospodářské politice to není vyloučeno, ale vyspělé státy vědí, jak to zařídit, aby hyperinflace zůstala za dveřmi.

Mezi státy, které inflaci drží pod kontrolou, patří i Česko. Loňský růst cen atakující čtyři procenta je minulostí, i když inflace neklesá tak rychle, jak ČNB čekala. Nepříjemné je především zdražení potravin.

Komický tón do vážné záležitosti vnesla ministryně financí Alena Schillerová, která na svém twitterovém účtu zaměnila pokles tempa inflace rovnou za pokles cen. Tedy nejspíš to napsal někdo z jejího týmu, ale to ve světě sociálních sítí není omluva. Na adresu "strážkyně kasy" se snesla záplava invektiv a atmosféru neuklidnilo ani pozdější uvedení na pravou míru. Na ministry financí mají Češi přísné nároky, ze kterých nechtějí slevovat.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru