Blízko chráněné krajinné oblasti Brdy vzniká unikátní výukové centrum o přírodě. Konkrétně u Spáleného Poříčí na Plzeňsku do čtyř let vyroste edukativní středisko, které dětem i dospělým ukáže celoroční expozici obojživelníků a plazů v teráriích i venku v jejich přirozeném prostředí. Projekt je unikátní v tom, že veřejnosti přiblíží zvířata, která žijí na území Česka, ale ve volné přírodě již téměř nejsou k vidění. Lidé zde budou moci pozorovat například čolky či mloky nebo ohrožené druhy žab, jako jsou rosničky, skokani, kuňky či ropuchy.

Projekt vytvořila organizace na ochranu přírody Storgé, která se už mnoho let zaměřuje na ochranu ohrožených divokých rostlin a zvířat na loukách především v plzeňském regionu. Z Evropského Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na projekt získala pět milionů korun, zbylých více než sedm milionů sehnala svépomocí.

"Nápad se rodil postupně, tak jak přibývaly naše aktivity na ochranu přírody a krajiny," říká Andrea Kolmanová, předsedkyně výkonného výboru Storgé. Tato neziskovka se totiž mimo to zabývá například výstavbou tůní a dalších prvků pro podporu živočichů, zadržováním vody v krajině, sečením luk a dalších lokalit, kde se vyskytují chráněné druhy rostlin a živočichů. Pro expozici zakoupili budovu bývalého kravína a přilehlých pozemků a začali ji přestavovat.

Část bude sezonní a část celoroční

"Expozici si představujeme jako kombinaci vnitřní expozice, to znamená umístění zvířat v teráriích, která bude v provozu celoročně, a venkovních tůní, které vybudujeme pro podporu biodiverzity, zejména již zmíněných obojživelníků a plazů. Budeme je využívat k sezonním vzdělávacím programům," plánuje Kolmanová.

Vzdělávací programy budou rozděleny na akce pro děti z mateřských škol, 1. a 2. ročníků základních škol a středních škol. Poplatek za tyto vzdělávací programy bude symbolický.

Cílem projektu podle Kolmanové je, aby návštěvníci viděli všechny druhy obojživelníků a plazů žijící na území Česka. Děti tedy uvidí druhy žab a plazů, o kterých neměly ani tušení, že v české divoké přírodě ještě žijí. Budou mít pak větší tendenci tyto živočichy chránit. "Jedná se o jednotky kusů od každého druhu, které bude Storgé shánět od organizací, jež se zaměřují na záchranné chovy těchto ohrožených zvířat," dodává Kolmanová.

Dotace z EU na tento projekt činí pět milionů korun a reálné náklady jsou 12, 5 milionu. "I tato částka dotace je pro nás velice důležitá, bez ní by projekt nemohl vzniknout," je přesvědčena Kolmanová. Celá expozice by měla být hotová do června 2024.

V programu pro životní prostředí bylo 64 miliard korun

 

Operační program Životní prostředí, který tento projekt podpořil, je svým zásahem i objemem financí velmi rozsáhlý. Například jen v druhém jeho programovém období 2014-2020 bylo pro žadatele připraveno z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti 2,5 miliardy eur, tedy více než 64 miliard korun.

Ze stejného dotačního programu vznikl i další vzdělávací projekt, který má děti přiblížit přírodě a naučit je chránit ji. Je to obnova školní zahrady Základní školy Edvarda Beneše a Mateřské školy Písek v jižních Čechách. Záměrem tohoto projektu bylo školní zahradu upravit a využít pozemek pro zřízení různých stanovišť, kde by si žáci i děti mateřských škol mohli přímo v praxi ověřit teorii nebo znalosti získané v různých předmětech.

"Zároveň by měl sloužit jako přírodní areál pro získávání komplexního pohledu na přírodu a její změny, pro uvědomění si vlivu současného způsobu života na okolní svět i jako místo pro odpočinek a relaxaci dětí a žáků," říká ředitel školy Filip Rádr.

Školní zahrada se proměnila v živý atlas rostlin a zvířat

V zahradě jsou umístěny vzorky typických nerostů a hornin z regionu nebo vzorky písku z blízkých pískoven. "Instalovali jsme také jednoduchý meteorologický sloup, kde se žáci mohou věnovat základnímu zjišťování povětrnostních podmínek. Byla zřízena pomologická místa pro studium druhů ovoce, pojmenovány rostliny, žáci vyrobili různá krmítka a budky pro rozmanité druhy zahradního ptactva, umístěno bylo i kamenné pítko pro ptáky, a to na takovém místě, aby je bylo možné sledovat jak ze základní školy, tak z mateřské školy," vyjmenovává Rádr.

Většina žáků prý pobyt na školní zahradě při vyučování vítá, dokonce ho vyžaduje i v době nepříznivého počasí. "Výuka v přírodě přispívá také k nabytí zručnosti a dovednosti. Mnozí žáci se zde naučí správně pracovat se zahradnickým nářadím, získají nové pohybové návyky. Hodně žáků se s prací v přírodě a konkrétně na zahradě setkává ve škole poprvé, protože v soukromém životě k tomu nemají příležitost. Z reakcí většiny z nich lze vyčíst, že je to opravdu zajímá," všímá si Rádr.

Dodává, že zájem o přírodu je samozřejmě znatelnější u žáků, kteří při budoucí volbě povolání směřují do oblasti přírodních oborů. "Přesto se domníváme, že i pro ostatní žáky je výuka v přírodě v rámci environmentální výchovy zpestřením a životním přínosem," myslí si Rádr. Škola na tento projekt získala z OPŽP dotaci celkem více než 700 tisíc korun.

V Itálii se děti učí o klimatu alespoň 33 hodin za rok

Podobné typy projektů - ať už jsou to expozice ohrožených zvířat nebo školní zahrady - obohacené o možnosti "osahat" si přírodu, jsou podle expertů na vzdělávání pro výchovu nastupující generace klíčové. "Především pak badatelsky orientovaná výuka může dětem efektivně pomoci osvojit si základní znalosti o fungování přírody, udržitelném rozvoji, ekologickém zemědělství, závislosti na zdravém životním prostředí a tak dále," upřesňuje Karel Gargulák, analytik Informačního centra o vzdělávání EDUin.

Role Evropské unie v kontextu vzdělávání v jednotlivých členských zemích má ale spíš omezenou působnost. "Přesto však evropské prostředky ze strukturálních fondů mířící do této oblasti skutečně zásadním způsobem pomáhají danou oblast posunout alespoň sekundárně," poznamenala analytička Asociace pro mezinárodní otázky Romana Březovská.

Platí také doporučení Rady EU z roku 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení. Představitelé států se shodli na tom, že mezi nejdůležitější znalosti, dovednosti a postoje řadí povědomí o udržitelných systémech, zejména pokud jde o změnu klimatu a demografické změny a jejich příčiny. "V mnoha zemích se ukazují konkrétní dopady těchto politik. Jako příklad nám poslouží Itálie, kde vznikl nový zákon, dle kterého se všechny děti musí povinně učit o změně klimatu 33 hodin za rok," dává příklad Březovská.