Na konci roku 2019 Česko deklarovalo, že chce společně s Evropou docílit uhlíkové neutrality. Je to ambiciózní úkol, k jehož splnění musíme napnout všechny síly, které máme k dispozici. Česko to nebude mít jednoduché − jen v energetice je naše závislost na fosilních palivech velmi vysoká a ani v dalších oblastech (doprava, průmysl, zemědělství, stavebnictví apod.) nepatříme zrovna mezi ekologické premianty. Bohužel, v náš prospěch nehraje ani zeměpis. Obnovitelné zdroje u nás budujeme a chceme rozvíjet, o tom není pochyb. Ostatně, počítá s tím i platná energetická koncepce. V nejbližší budoucnosti ale na nich zkrátka nelze postavit českou energetiku. Uzamčeni uprostřed kontinentu nemáme možnost budovat rozsáhlé parky mořských větrných elektráren, které začínají plnit funkci velkých zdrojů stabilního zatížení. Jenže jako hustě osídlená země máme omezený potenciál i v pozemních větrnících. Stejně tak si nemůžeme dovolit vyčlenit miliony hektarů půdy na pěstování biomasy. Kontinentální klima vyžaduje minimálně třetinu roku intenzivní vytápění budov, zatímco zároveň významně omezuje využití solárních elektráren. Ani řeky už o moc víc nepomohou − vždyť elektrárny na nich budujeme už přes 130 let.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se