Uhelná komise doporučila minulý týden české vládě skončit se spalováním uhlí do roku 2038. Po vzoru Německa, i když to už se mezitím začíná poohlížet po datu blíže roku 2030. Ale potřebujeme vlastně stanovit datum? Ano i ne. Je potřeba určitě politicky, aby Česko ukázalo, že jede ve stejném vlaku jako naprostá většina unie. Díky tomu pak můžeme z EU žádat co nejvíce peněz na podporu takového kroku.

Datum je také důležité pro přístup firem k financování. Od loňska se neuvěřitelným způsobem zvedla vlna společensky zodpovědného investování, kdy hlavně firmy se špatným přístupem k životnímu prostředí jsou stále více odřezávány od kapitálových trhů.

Z pohledu vývoje energetiky ovšem takové datum potřeba vlastně není. EU ho zařídí zpřísněním cílů na emise oxidu uhličitého a zvýšením cílů na podíl obnovitelných zdrojů pro rok 2030. Aktuální cíle jsou 40procentní snížení emisí a 32procentní podíl obnovitelných zdrojů. Evropská komise ale v rámci tzv. zelené dohody navrhuje zpřísnění cíle emisí na 55 procent. Zástupci Evropského parlamentu chtějí dokonce 60 procent. K tomu je pravděpodobné, že EK navrhne cíl obnovitelných zdrojů nad 36 procent. To pro oblast výroby elektřiny znamená zvýšení jejich podílu pro rok 2030 přibližně z 55 až nad 65 procent!

Jednoduchou trojčlenkou se dobereme toho, že uhelné zdroje nebudou mít v mixu prostor pravděpodobně již před rokem 2030 a kolem tohoto roku už bude potřeba i do zemního plynu přimíchávat vodík. Katalyzátorem vývoje bude cena emisních povolenek, ne nařízené zavírání elektráren. Již aktuální ceny povolenky vedou letos k propadům výroby z černého uhlí okolo 30 procent a i z "levného" hnědého uhlí okolo 20 procent. Celkový propad poptávky po elektřině by přitom měl být "jen" okolo šesti procent. Dobrou zprávou pro uhelné regiony ovšem jsou evropské peníze na útlum těžby.