Světu technologií a umělé inteligence se německý manažer Ralph Haupter věnuje celý svůj profesní život - ať to bylo v IBM, nebo nyní v Microsoftu, kde byl ředitelem čínské divize a teď vede jeho byznys v Evropě, na Blízkém východě a v Africe. To, čeho si všimnul v souvislosti s koronavirem, jej nicméně překvapilo. "Covid-19 způsobuje společnosti a ekonomice velké škody, pár pozitiv se ale najít dá. Třeba jeden zdánlivý detail," vyprávěl při nedávné on-line konferenci o inovačním potenciálu Evropy.

"Jak lidé denně sledují různé statistiky a čísla o počtech nemocných, počtech testů, R číslech, která pak ovlivňují jejich životy, protože se podle nich řídí vládní opatření, stávají se z nich tak trochu datoví experti," rozvedl Haupter svou myšlenku. A dodal, že to je moc dobře, protože právě čísla a data jsou něco, v čem musí evropský byznys být silnější, pokud chce dohnat náskok USA a části Asie v digitalizaci a důrazu na technologické inovace.

A právě technologický odkaz, který po sobě covid-19 zanechá, je velkým společenským a ekonomickým tématem. Velká část světa musela nuceně v mnohem větší míře přejít na moderní technologie jak v práci, tak v soukromí. Nákupy se přesunuly ve větší míře na e-shopy, práce do home officu a na telekonference.

"Jsme zvyklí na to, že jsme meziročně rostli o 100 procent, letos to bude o 120 procent," pochlubila se na debatě o inovacích jedna z nejvýraznějších českých podnikatelek Simona Kijonková, zakladatelka logistické firmy Zásilkovna. A dodala: "Během víkendu jsme museli převést 1500 lidí na práci z domova. Normálně by nám to trvalo měsíc, takhle to byly v podstatě dva dny. Koronavirus nám dává velkou příležitost ke změně v digitalizaci, kdo ji chytne a využije, bude vítězem."

Češi v inovačním potenciálu patří obecně k evropskému nadprůměru. V posledním srovnání Bloomberg Innovation Index, který srovnává nejinovativnější země světa, skončila Česká republika 24. a stala se premiantem střední a východní Evropy. První byli sice Němci, za nimi následovala Jižní Korea a Singapur, čtvrté bylo Švýcarsko.

A právě schopnost Čechů a Češek přicházet s nečekanými řešeními, tak jak se ukázalo třeba na jaře při prvním pandemickém nárazu, kdy se velká část společnosti zmobilizovala k solidaritě, ale i k technologickým řešením, je důvod, proč Hospodářské noviny spolu se serverem CzechCrunch rozjely novou soutěž Innovators 20. V jejím rámci hledáme nejkreativnější a nejinovativnější lidi (nejen) českého byznysu za rok 2020. Přihlašovat nominace můžete zde, uzávěrka je na konci roku. Úkolem projektu je i zdůraznit potřebu posílit inovace jakožto jeden z motorů ekonomiky.

I podle Ramona Baezy, managing directora v evropské divizi poradenské agentury Boston Consulting Group, musí evropský byznysový sektor výrazně přidat v důrazu na inovace a výzkum. Pandemie ukázala, že právě to jsou oblasti, které rozhodnou o úspěchu: "Je potřeba vybudovat celý ekosystém podporující inovace a disrupce, podobně jako se to povedlo v Silicon Valley. Tahouny inovací jsou dnes hlavně americké a částečně asijské společnosti," řekl Baeza.

Vychází přitom z každoročního přehledu nejinovativnějších firem světa, který Boston Consulting Group vydává a jehož je Baeza spoluautorem. Jeho letošními vítězi byli "obvyklí podezřelí" z USA: Apple, Alphabet (mateřská firma Google), Amazon, Microsoft a jihokorejský Samsung. V první padesátce je ovšem jen 12 firem z Evropy, nejvýše stojí německý koncern Siemens na 21. příčce. "Klíčové ale je, aby se firma dokázala do takových výběrů dostávat pravidelně, aby se z ní stal průběžný inovátor, ne aby jednou zazářila, a pak už o jejích novinkách nikdo znovu neslyšel," upřesnil.