Letošní celosvětová pandemie koronaviru dokazuje, že veřejně prospěšné projekty a fungující občanská společnost mohou v krizi doplnit a někdy i nahradit vládní programy. Veřejně prospěšné organizace bývají v takové situaci efektivními koordinátory pomoci.

Nedocenitelný význam dobrého sousedství

Christoph Israng, velvyslanec Spolkové republiky Německo v Česku

Christoph Israng, velvyslanec Spolkové republiky Německo v Česku
Christoph Israng, velvyslanec Spolkové republiky Německo v Česku
Foto: velvyslanectví SRN

Vynikající vlastností fungující občanské společnosti je to, že dovede v krizi spontánně zareagovat a pomoci tam, kde je to třeba. V živoucí společnosti totiž dovedou schopní lidé z nejrůznějších oborů spojit síly a dosáhnout zlepšení pro všechny. Úlohou státu je vytvořit odpovídající prostor a rovněž podpořit vhodné struktury v duchu komplementarity. Vlády Česka a Německa takto založily již před více než 20 lety Česko-německý fond budoucnosti, který podporuje rozvoj dobrých sousedských vztahů, jakož i přeshraniční iniciativy občanské společnosti. Od roku 1998 podpořil více než 11 tisíc společných projektů částkou převyšující 60 milionů eur.

Při letošní koronavirové epidemii jsme byli v Česku i v Německu svědky mnoha veřejně prospěšných projektů, které zmírňovaly dopady krize na život obyvatel. Stačí si vzpomenout na vlnu ochoty během jara, kdy lidé šili roušky pro své přátele a sousedy. Také s ohledem na omezení cestování a povinnou karanténu se ukázalo, jak důležité je udržovat i nyní dobré sousedské vztahy.

Zvládnutí krize je v prvé řadě samozřejmě úlohou vlád. Nově vytvořené společné grémium slouží k harmonizaci spolupráce a vzájemné pomoci. Vedle české a spolkové vlády v něm mají své zástupce také saská a bavorská zemská vláda. Konkrétně jsme našim českým partnerům například poskytli 100 plicních ventilátorů. Od pondělí navíc v pražské Ústřední vojenské nemocnici pomáhají se zvládnutím koronavirové pandemie dva němečtí vojenští lékaři. Bavorsko a Sasko navíc nabídly, že v případě potřeby převezmou koronavirové pacienty z Česka.

Česko-německý fond budoucnosti v průběhu jarní vlny epidemie podpořil částkou 2,2 milionu korun aktivity 22 organizací z pohraničí, které poskytují sociální a zdravotní služby obzvlášť ohroženým skupinám obyvatelstva. Občanská společnost zafungovala skvěle, a své veřejně prospěšné projekty realizovala dokonce přeshraničně. Dobrými příklady jsou Komunitní osvětové společenství ze západních Čech, které zorganizovalo dobrovolníky pro šití roušek, jimiž následně zásobilo také sociální zařízení v Německu, nebo bavorský spolek Oberstübchen, který připravil potravinovou pomoc pro všechny sousedy v hmotné nouzi, bez ohledu na zemi původu. Ukázalo se, že dobré česko-německé sousedství má při zvládání krize nedocenitelný význam.

Díky všem, kteří se rozhodli přispět

Jan Fischer, ředitel Nadačního fondu Kapka naděje

Jan Fischer, ředitel Nadačního fondu Kapka naděje
Jan Fischer, ředitel Nadačního fondu Kapka naděje
Foto: Kapka naděje

Aktuální situace způsobená pandemií koronaviru velmi zřetelně poukazuje na prospěšnost a nezastupitelnost veřejně prospěšných aktivit, ať už jde o velké a profesionálně organizované sbírky nebo činnost jednotlivců, kteří pomáhali seniorům ve svém okolí, šili roušky či rozváželi obědy pro vyčerpané zdravotníky. Každý podle svých možností tak přispíval ke zvládnutí situace.

Aktivity Nadačního fondu Kapka naděje ilustrují, že neziskový sektor dokáže v krizových situacích obratem zorganizovat projekty reflektující palčivé problémy, ať už jde o zajištění materiálního vybavení nemocnic, informační kampaň nebo psychosociální péči.

Na jaře uspořádala Kapka naděje v rekordním čase rozsáhlou sbírku s názvem Vlna naděje, jejímž cílem bylo poskytnout lékařům a zdravotníkům ochranné pomůcky a vybavení potřebné k vyšetření pacientů s onemocněním covid-19. Díky sbírce jsme do téměř 50 nemocnic doručili více než 31 tisíc respiračních roušek, plicní ventilátory, videolaryngoskopy či speciální přenosné ultrazvukové sondy. Hodnota zakoupených pomůcek a přístrojů přesáhla 11 milionů korun.

Na podzim jsme se po konzultaci s odborníky rozhodli zvýšit informovanost společnosti o možnosti darovat krevní plazmu s protilátkami po prodělaném onemocnění covid-19. Společně s našimi mediálními partnery jsme tak uspořádali nejrozsáhlejší informační kampaň s názvem Kapka naděje pro nemocné s covidem. I díky této kampani registrují transfuzní stanice zvýšený zájem ze strany dárců plazmy, kteří tak mohou přispět k záchraně dalších pacientů.

Třetím projektem je Radost Kapky naděje, který si klade za cíl vykouzlit dětem úsměv na tváři po nepříjemném PCR testu. Děti za statečnost dostávají drobnost − omalovánky, sladkost, malou hračku. Tisíci hraček a sladkostí jsme zásobili dvě desítky nemocnic.

Žádná z těchto aktivit by nebyla uskutečnitelná bez podpory veřejnosti a firem. Rád bych spolu s Vendulou Pizingerovou, zakladatelkou a předsedkyní správní rady fondu, poděkoval a vyjádřil úctu všem, kdo se rozhodli věnovat svůj čas, energii nebo finance k pomoci druhým. Projevená důvěra nás zavazuje a je úkolem celého neziskového sektoru naše dárce nezklamat a charitativní prostředí neustále kultivovat.

Nadšení a ochota pomáhat musí zůstat denními návyky

Lukáš Huňka, zakladatel serveru Sousedskápomoc.cz

Lukáš Huňka, zakladatel serveru Sousedskápomoc.cz
Lukáš Huňka, zakladatel serveru Sousedskápomoc.cz
Foto: Sousedskápomoc.cz

Dokud si člověk neprožije krizi celé společnosti, často si ani neuvědomí, že sám může přiložit ruku k dílu. Jarní koronavirová krize byla krásným příkladem toho, že lidé nejsou lhostejní. Navzdory průtrži mračen v podobě negativních zpráv, špatných vyhlídek a postupného zavírání veřejného života se vyrojila spousta projektů, jež chtěly pomoci lidem, kteří to potřebovali nejvíce.

Sám jsem byl překvapen, jakou energií byla společnost nabitá, jak ochotně a s nadšením se lidé jakéhokoliv věku zapojovali do naší Sousedské pomoci. Mojí největší obavou bylo, abychom dokázali pomoci správně. Ne nadarmo se v krizích využívá služeb armády, precizně vycvičeného systému, který má jasně danou odpovědnost a velitelskou strukturu.

My strukturu ani výcvik neměli, pouze neutuchající zdroj energie, ochoty pomáhat a naslouchat lidem, kteří pomoc potřebují. Právě ono nadšení je něco, co pro mě osobně definuje veřejně prospěšný projekt − bez nadšení a elánu se pomáhat nedá. Kvůli krizi, jakou nikdo z mé generace nezažil, a díky nadšení se tak projevila další specifická česká vlastnost − kutilství, jen v trochu modernizované podobě. V řádu hodin a dnů se našla spousta iniciativ, jež se spojily prostřednictvím moderních technologií a začaly okamžitě pomáhat − rychle a koordinovaně. Rychlost, entuziasmus a efektivita jsou z mého pohledu základní stavební kameny pro pomoc veřejně prospěšných projektů v krizi.

Najednou věci, jež běžně trvají několik let, vznikly takřka přes noc. Lidé, kteří se běžně nepotkají nebo neznají, se prostřednictvím veřejně prospěšných projektů spojili a odstartovali celonárodní vlnu pomoci těm, kdo ji potřebovali. Dostalo se na všechny skupiny obyvatelstva − donáška léků a nákupu důchodcům, šití roušek pro lékaře, energie lékařům, hlídání dětí a mnoho dalších prospěšných činností.

Nečekali jsme (a ani jsme nemuseli) na povolení, příspěvky či příležitosti, sami jsme je našli, sami jsme aktivně vyhledávali, kde můžeme pomáhat, a to vše zadarmo a z přesvědčení. Dobrovolnictví se stalo novým trendem, získalo nebývalý prostor v médiích a nové zájemce, kterým došlo, že než sedět doma, mohou udělat i něco pro své okolí.

Krizi jednou odvane čas, ale nadšení a ochota pomáhat musí zůstat vtisknuté do našich denních návyků. Pak se nám všem bude v naší zemi žít mnohem lépe.

Nejen finanční, ale i věcné dary mohou pomoci

Viliam Sivek, generální ředitel Sivek Hotels

Viliam Sivek, generální ředitel Sivek Hotels
Viliam Sivek, generální ředitel Sivek Hotels
Foto: Sivek Hotels

Terapeutické centrum Modré dveře, které jsme společně se svou manželkou Kateřinou téměř před 10 lety založili, poskytuje komplexní krizovou pomoc, psychoterapii, psychologické poradenství, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociální rehabilitaci a služby klinických psychologů. Vážíme si všech ocenění, jež tato nezisková organizace získala, a uvědomujeme si víc než kdy jindy, že jsme tu pro lidi, kteří hledají svoji životní stabilitu a potřebují zejména v této mediálně odstrašující a mimořádně psychicky stresové době profesionální pomoc a podporu.

Dárcovství mám hluboce zakořeněné již od doby, kdy se se mnou jako s malým klukem ulice dělila o chleba. Každý člověk ho buď v sobě má, nebo je mu cizí. Ono stačí si koupit časopis Prostor, malou kytičku do klopy či darovat bezplatně krev a už mezi dárce patříte. Za dobu existence Modrých dveří jsem poznal stovky lidí, kteří mají ať už finanční nebo nepeněžní dárcovství v sobě hluboko zakořeněné a zůstávají i v současné pro ně nelehké finanční situaci v důsledku covidu-19 myšlence přinášet lidem pomoc tam, kde je zapotřebí, věrní. Rád bych za všechny ty nejmenované zmínil pouze jednu osobu, osobu s obrovským srdcem, a to pana Emanuela Lopeze a jeho společnost Auto Styl.

Bezpochyby největší pomocí neziskovému sektoru je v současné době pomoc finanční, taková pomoc pomůže překlenout provozní náklady neziskovky. Nesmíme zapomenout, že řada programů, které jsou vyhlašovány státní správou, má podmínky až 50 procent samofinancování a na to neziskový sektor potřebuje mít finanční prostředky.

Jsem si vědom toho, že volných finančních prostředků v důsledku pandemie ve firmách ubývá. Jak ale můžeme pomoci jinak? V současné době se ruší řada provozů a mnohdy mohou pomoci i věci, které leží skladem, ať už starší matrace do azylových domů, staré počítače či telefony, různé elektrické spotřebiče, nádobí a další materiál, který se hromadí ve skladech a je nevyužíván. Přirovnal bych to ke stěhování, a kdo ho zažil, ví, kolik věcí si nepřeváží do nového domova, a přitom je považoval v tom starém za nezbytné. Myslím, že ti, kdo se chystají vyřazovat jakékoliv věci, by měli daleko aktivněji oslovovat neziskový sektor a nabízet materiál, o němž vědí, že ho nebudou dále používat.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Nejlepší nadace a fondy.