Individuální dárcovství je důležité. Bohužel si stále řada lidí myslí, že pro dobrou věc si stačí otevřít transparentní účet a o podporu si říct na sociálních sítích. „Do transparentního účtu mohou lidé nahlédnout, uvidí výpis transakcí, ale to je všechno. Transparentní účet rozhodně není řádná veřejná sbírka,“ říká výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Asi nejkřiklavější případ podvodné sbírky byl srpnový příběh o třech sirotcích, kteří tragicky přišli o rodiče, a aby je od sebe nerozdělili, nejstarší z nich kradl, aby zajistil mladším sourozencům jídlo. Případ byl popsán srdceryvně a na facebookovém profilu Skladu pro pěstouny Praha 11 se tvářil natolik důvěryhodně, že jej zveřejnila i jindy ostražitá média.

Velmi záhy se však ukázalo, že žádní sirotci neexistují a že celý příběh je od A do Z vymyšlený. To již na takzvaném transparentním účtu ale bylo několik set tisíc korun a do případu se vložila policie. Podobně bil v létě na poplach Bohumín. Tamní radnice varovala před falešnými sbírkami na podporu obětí tragického požáru v panelovém domě. Jednu z nich šetří i policie, šlo opět o účet zveřejněný na facebookovém profilu.

Sociální sítě − dobrý sluha, ale zlý pán

"Síla sociálních sítí je obrovská, bohužel, stejně jako jsme před 10 lety vysvětlovali lidem, aby se vyhnuli neověřeným sbírkám na ulici, nyní jim vysvětlujeme, že mohou naletět právě na sociálních sítích. A nejde jen o Facebook, podvodné sbírky se objevily už i na českém Twitteru. Vždy to bylo stejné: dojemný příběh, takzvaně transparentní účet a ve finále blamáž pro dárce," vysvětluje Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců.

Každá veřejná sbírka musí probíhat v souladu s právním řádem a být zaregistrovaná u ministerstva vnitra (snímek z veřejné sbírky na obnovení sochy T. G. Masaryka v Lounech).
Každá veřejná sbírka musí probíhat v souladu s právním řádem a být zaregistrovaná u ministerstva vnitra (snímek z veřejné sbírky na obnovení sochy T. G. Masaryka v Lounech).
Foto: ČTK
Etické principy pořadatelů veřejných sbírek

1. ČEST A ODPOVĚDNOST
Našim dárcům budeme vždy řádně a čestně vysvětlovat účel využití jejich darovaných finančních prostředků, aby měli vždy jistotu, že peníze půjdou přesně tam, kam je chtějí věnovat. Garantujeme, že získané peníze budou využity vždy na konkrétní a předem daný veřejně prospěšný účel.

2. KREDIT A DŮVĚRA
Tuzemské dárcovství má díky své mnohaleté tradici vysoký kredit – dárci věří, že jejich finanční prostředky tak nebudou zneužity. Naším společným cílem je o tento vysoký kredit pečovat a dbát o to, abychom spoluutvářeli dlouhodobě důvěryhodné prostředí pro dárcovství u nás.

3. TRANSPARENCE
Klíčem k důvěře je transparentnost, a proto jsme vždy připraveni k otevřenosti. Jasně a transparentně našim dárcům a veřejnosti ukázat, na co jsou jejich finance použity a čemu konkrétně pomáhají. Transparentní vyúčtování sbírky a výroční zpráva jsou tedy pro nás samozřejmostí.

4. SPOLEČENSKÁ A VEŘEJNÁ PROSPĚŠNOST
Veřejná sbírka nebo sbírkové výzvy a spojenectví jsou zakládány výhradně za účelem naplňování společenského užitku a veřejné prospěšnosti, nikoliv podpory podnikání či komerčních aktivit.

5. ZÁRUKA ODBORNÉ PÉČE
Odpovědný pořadatel veřejné sbírky pečlivě dbá na to, aby účel sbírky a využití peněz získaných od dárců byly zcela jasné, potřebné a v souladu jak se zákonnými požadavky, tak se společenskou potřebou. Díky tomu i dárce může mít důvěru a jistotu, že každá jeho koruna bude vynaložena na prospěšnou věc plně v souladu s účelem sbírky.

Zdroj: Aliance odpovědných pořadatelů veřejných sbírek

V centrální evidenci veřejných sbírek, která spadá pod ministerstvo vnitra, najdete v listopadu přes dva tisíce aktivních veřejných sbírek. Nadační fond pomoci přitom odhaduje, že mimo systém v Česku běží až trojnásobek dalších sbírek, které jsou v mnoha případech zbytečné, neúčelné nebo právě podvodné.

"V posledních měsících evidujeme zvýšený počet pokusů o založení zbytečných, absurdních, neoprávněných, nebo dokonce podvodných sbírek. Na každou z našich spuštěných sbírek evidujeme až tři jiné žádosti, které z těchto důvodů zamítneme," uvedl Čestmír Horký, ředitel Nadačního fondu pomoci a zakladatel dárcovské platformy Znesnáze21. "Začala vznikat celá řada ad hoc akcí, které nebyly v souladu s tuzemským právním prostředím a nedodržovaly českou legislativu. Což je věc, která zvyšuje riziko poškození dobrého jména českého dárcovství," upozorňuje Klára Šplíchalová z Fóra dárců.

V reakci na to se při Fóru dárců na podzim zformovala nezávislá iniciativa Aliance odpovědných pořadatelů veřejných sbírek, jež chce udržet kvalitu českého veřejného dárcovství a dodržovat etické principy, které dávají jistotu jak dárcům, tak i obdarovaným.

Aliance má v tuto chvíli 18 zakládajících členů. K principům se hlásí NF Slunce pro všechny, Nadace dřevo pro život, NF Umění doprovázet, NF manželů Livie a Václava Klausových, Nadace Leontinka, Nadace GCP, Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody, Nadace Krása pomoci, Nadace prof. Vej­dovského, Nadační fond obětem holocaustu, Nadace Jedličkova ústavu, Nadace rozvoje občanské společnosti, NF Kapka naděje, Nadace Veronica, Nadace O2, Nadace BONA, NF pomoci Karla Janečka a český výbor pro UNICEF.

"K iniciativě se mohou přihlásit všichni, kterým záleží na transparentnosti a posilování důvěry dárců. Klíčem k důvěře je transparentnost, odpovědnost, společenská a veřejná prospěšnost a odbornost. Každý dárce raději podpoří takovou organizaci, kterou dobře zná, ať už s celostátní působností s dobrým renomé nebo lokální, místní organizace, o jejichž kvalitní a transparentní práci se může přesvědčit na vlastní oči," říká výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

České dárcovské platformy jsou bezpečné, stojí za nimi důvěryhodné organizace

Dárcovská platforma Znesnáze21 Nadačního fondu pomoci nebo Daruj správně Fóra dárců patří k bezpečným možnostem, jak darovat a nespálit se − organizace, jež portály zřídily, zaručují, že peníze putují skutečně na projekt či jednotlivce, pro kterého byly určeny. Podobně funguje také platforma Darujme Nadace Via.

"Hlavním cílem projektu Daruj správně, který je zaměřen na individuální dárcovství, je co nejvíce zjednodušit cestu mezi dárci a neziskovými organizacemi a odbourat starost, zda peníze putují tam, kam opravdu mají. Každá organizace registrovaná na Darujsprávně.cz je prověřena, má veřejnou sbírku a je plně transparentní," popisuje fungování dárcovské platformy pod Fórem dárců Šplíchalová. Podobně bezpečné je také dárcovství prostřednictvím takzvaných dárcovských SMS.

Ryze dárcovské platformy od neziskových organizací nevybírají komerční poplatky, některé sbírky vedou zcela zdarma a žadatelé dostanou vybrané peníze i v případě, kdy se cílová částka nenaplní.
Ryze dárcovské platformy od neziskových organizací nevybírají komerční poplatky, některé sbírky vedou zcela zdarma a žadatelé dostanou vybrané peníze i v případě, kdy se cílová částka nenaplní.
Foto: Shutterstock

Zatímco na Daruj správně a Darujme mohou zakládat dárcovské sbírky pouze právnické osoby, Znesnáze21 umožňuje žádat i jednotlivcům, samotný projekt má totiž status veřejné sbírky. Žádosti o zřízení sbírky si však u žadatelů pečlivě prověřuje. Na podobném principu funguje také platforma Patron dětí Nadace Sirius, ta je určena výhradně pro drobnější sbírky, jež podporují děti a rodiny, kterým v životě nepřálo štěstí.

Jak darovat peníze, abyste je investovali správně

◼ I při darování peněz je třeba postupovat obezřetně, stejně jako při jiných činnostech v on-line prostředí. Nenechte se ošálit pouze emocemi, ale zajímejte se o pozadí sbírky.
◼ Ověřujte si informace o příjemcích sbírky či události, na kterou se váže. Sbírka musí vždy transparentně uvádět, kdo za ní stojí a pro koho je určená.
◼ Darujte přes ověřené a důvěryhodné organizace nebo samosprávy, které jsou schopné doložit, jaké bylo využití vašich peněz.
◼ Vyhýbejte se "divokým sbírkám" na sociálních sítích. Ani transparentní účet nemusí být zárukou, že váš dar nebude zneužit. Založit si ho může v podstatě kdokoliv.
◼ Veřejné sbírky musí být podle zákona evidované u Ministerstva vnitra ČR. Pokud mimo jiné pomoc nesplňuje charakter veřejné sbírky, vzniká obdarovanému daňová povinnost ve výši 15 procent z darované částky.
Zdroj: Nadační fond pomoci

V Česku fungují rovněž komerční crowdfundingové platformy, například HitHit či Startovač, a lidé na nich mohou vybírat na cokoliv, za pořádání každé sbírky však odvedou poplatky a na některých platí, že pokud se nevybere celá cílová částka, peníze putují zpět k dárcům. V tom se ryze dárcovské platformy liší. Zaprvé od neziskových organizací nevybírají komerční poplatky, některé sbírky vedou zcela zdarma, a zadruhé dostanou žadatelé vybrané peníze i v případě, kdy se cílová částka nenaplní.

Jak je to s veřejnými sbírkami

"Když chci upéct chleba, taky se musím připravit. Podívám se do kuchařky a postupuji podle nějakého receptu, zajistím si správné suroviny, zjistím, kde sehnat kvásek, případně jak si ho doma vyrobit. Když to zkusím jen tak, bez zkušeností, a hlavně bez dodržení správného postupu, místo voňavého chleba vytáhnu nejedlou placku. A s veřejnými sbírkami je to vlastně podobné. Když chci organizovat veřejnou sbírku, nejprve si musím zjistit, co mám udělat, abych postupovala správně. Hledat informace lze například na webu ministerstva vnitra, případně na příslušném krajském úřadu či magistrátu," popisuje správný postup Klára Šplíchalová.

Veřejnou sbírku nelze v českém legislativním prostředí pořádat jako fyzická osoba. Pořádat veřejné sbírky u nás mohou pouze právnické osoby, samozřejmě za předem stanovených podmínek. "Fyzické osoby navíc nemohou vystavit potvrzení o daru a dárce se velmi zřídka dozví, zda jeho peníze skutečně skončily na místě určení, nebo jejich větší část spolkl například marketing. Anebo vyloženě podvodník. Proto je vždy lépe organizovat sbírky prostřednictvím ověřených veřejně prospěšných organizací," doporučuje výkonná ředitelka Fóra dárců.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Nejlepší nadace a fondy.