Téměř padesát let se na perninském rašeliništi v Krušných horách těžila rašelina. Do roku 2000 se jí tam vytěžilo až 900 tisíc metrů krychlových, často nešetrným frézováním až do sedmimetrové hloubky. Nyní se na perninské rašeliniště mezi obcemi Pernink a Abertamy v Karlovarském kraji znovu vrací voda a život, díky revitalizaci.

Původní ráz krajiny tu v posledních dvou letech obnovují Lesy České republiky v rámci evropského projektu celkem za deset milionů korun. Jde o největší revitalizované rašeliniště v Krušných horách, projekt byl dokončen letos v září a nyní se v oblasti opět drží voda a tvoří rašelina. 

„V celém Česku vracíme stovkami projektů vodu do krajiny. V této oblasti je naprosto nezbytnou podmínkou rozvoje vegetace. Obnovili jsme tak evropsky významnou lokalitu a přírodní památku. Území bývalo botanicky mimořádné a já věřím, že zase bude,“ říká generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Pro oživení rašeliniště bylo klíčové dosáhnout vysoké hladiny vody. „Proto jsme v původních odvodňovacích kanálech vybudovali 390 různých přehrážek a dva kamenné vzdouvací objekty, vyhloubili jsme i osm tůní,“ přiblížil krajský ředitel Lesů ČR Miroslav Rozner. Kvůli zpomalení odtoku vody se také zahrnuly tříkilometrové meliorační příkopy a po celé ploše vznikla kaskáda čtyřiadvaceti nízkých rašelinových poldrů zpomalujících povrchový odtok srážek. 

Došlo i na úpravy vegetace - odstranily se náletové dřeviny a vysadily rašelinné kleče, takže má území otevřený a přírodní ráz. Oblast je nyní veřejně přístupná, přes mokřiny vede až k molu s pozorovatelnou a informačními tabulemi nový dřevěný povalový chodník. 

Související

Podle Vladimíra Melichara, přírodovědce a odborného garanta obnovy rašeliniště, svědčí proměna místa i návrat k původním přírodním podmínkám řadě ohrožených druhů rostlin i živočichů. Patří mezi ně například vřesovité rostliny šicha černá, klikva bahenní, kyhanka sivolistá, rosnatka okrouhlolistá nebo vzácná ostřice chudokvětá.

"Místo je také domovem ohrožených druhů hub, třeba holubinky rašelinné nebo rozděrky vzplývavé. Faunu zde zastupují mizející rašelinomilné druhy motýlů, mezi nimi žluťásek borůvkový, perleťovec severní nebo modrásek stříbroskvrnný. Rašeliniště je biotopem zmije obecné a ještěrky živorodé a lokalitu vyhledává i zajímavé ptactvo, například  jeřáb popelavý nebo skřivan lesní,“ zmínil Melichar.
Lesy ČR v posledních letech obnovily také rašeliniště v Jizerských horách i jižních Čechách a připravují další čtyři obdobné projekty.

Projektů jako u Perninku má být v Česku víc

Podle Karolíny Sulové z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) se snaha o obnovu tohoto rašeliniště datuje zhruba deset let nazpět, kdy vznikaly první návrhy. Agentura tento záměr prosadila do strategických a koncepčních dokumentů, jako je například Koncepce ochrany přírody Karlovarského kraje, nebo do Programu revitalizace říčních systémů. Lesy ČR projekt poté dopracovaly do konečné podoby.

"Projekt nastartoval obnovu rašeliništních biotopů, která ale bude trvat desetiletí. S minimálními náklady se zde navrací ekosystém, který původně hospodařil s objemem přesahujícím půl milionu metru krychlových retenční vody,“ říká Sulová. Projekt prý může být inspirací pro další – ukazuje totiž na možnosti obnovy poškozených rašeliništních biotopů v celých Krušných horách.

„Je důležité, aby nezůstalo pouze u něj, naopak, měl by být startem k dalším realizacím. Jsou tu tisíce hektarů odvodněných rašelinišť, která původně zadržovala srážkovou vodu,“ dodává Sulová. 

Na obnovu vody v přírodě šlo z EU 2,5 miliardy

Podle červeného seznamu ohrožených biotopů, který AOPK ČR letos vydala, patří právě mokřady, rašeliniště a biotopy kolem řek k těm nejohroženějším místům v české krajině. Během minulého století byla krajina do značné míry odvodněna, byl narušen přirozený vodní režim, a proto vysychá.

"Poslední suché roky to umocnily, ale problém je daleko starší. Obnova mokřadů a opatření na podporu zadržování vody v krajině je o to důležitější právě v České republice, která je střechou Evropy – většina řek a potoků zde totiž pramení a odtéká do sousedních států," vysvětluje Sulová.

Na obnovu přirozeného vodního režimu krajiny šlo od roku 2014 z Operačního programu Životní prostředí více než 2,5 miliardy korun a podpořily se z těchto peněz téměř čtyři stovky větších projektů. Stejně tak z národních dotačních programů českého ministerstva životního prostředí, jako jsou třeba Program péče o krajinu nebo Program obnovy přirozených funkcí krajiny, které mají k dispozici mnohem méně financí, se v posledních letech podpořily stovky menších projektů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru