České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Evropská komise (EK) ve své makroekonomické prognóze naopak zhoršila vyhlídky oživení české ekonomiky na příští rok, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) měl zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než předpovídala komise v létě.

Pomalejší proces hospodářského zotavení podle komise souvisí se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.

"Prognóza Evropské komise pro ČR se zdá prozatím mírně optimističtější, než činí současné odhady na trhu. To je patrně dáno tím, že prognóza je postavena na datech do 22. října, a v případě tuzemské ekonomiky tak ještě plně nezohlednila další zpřísnění ekonomických restrikcí z předminulého týdne, jelikož v té době již byly odhady prognózy hotové," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Letošní propad bude podle aktuálního odhadu o devět desetin bodu nižší, než předpovídala komise v létě, zejména zásluhou ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí. Pro něj odhaduje komise pětiprocentní růst HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Výrazně se letos podle komise zároveň zhorší stav českých veřejných financí. Jednak kvůli vládním programům na podporu ekonomiky, jednak kvůli výpadku části daňových příjmů. K předkrizovým hodnotám z loňského roku by se česká ekonomika měla podle komise vrátit až na konci roku 2022.

K příčinám propadu české ekonomiky bude podle EK patřit nižší spotřeba domácností, na kterou bude mít vliv podzimní znovuzavedení protiepidemických omezení. Kvůli nim a související nejistotě spotřeba podle odhadů unijní exekutivy letos klesne v Česku o pět procent.

České Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta, na příští rok už počítá s růstem, který odhaduje na 3,9 procenta. Ministerstvo už dříve oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu.

Ekonomové českých bank ve svých nejnovějších odhadech počítají na letošní rok s poklesem v průměru o osm procent.

Příští rok by ekonomika měla podle nich vykázat růst jen o dvě procenta, a to kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie.

Novou prognózu ve čtvrtek zveřejní i Česká národní banka.

Mírnější oproti dosavadním odhadům bude i letošní propad ekonomiky Evropské unie, i tak ale dosáhne rekordních 7,4 procenta.

Naproti tomu oživení v příštím roce bude po druhé vlně pandemie ve srovnání s předchozími odhady výrazně pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 procenta.

Komise tak o devět desetin procentního bodu zlepšila letní odhad letošního hospodářského poklesu. Prognóza na příští rok se od léta naopak o 1,7 bodu zhoršila. Pro země, které používají jednotnou evropskou měnu euro, předpovídá unijní exekutiva na letošní rok pokles o 7,8 procenta.

V příštím roce by ekonomiky těchto zemí v úhrnu měly vykázat růst o 4,2 procenta, což je ještě výraznější zhoršení odhadu než u celé sedmadvacítky. "Druhá vlna pandemie přináší ještě více nejistoty a nabourává naše naděje na rychlé zotavení," prohlásil ve čtvrtek místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Komise uvedla, že zlepšený výkon hospodářství členských zemí ve třetím čtvrtletí, kdy odezněla jarní omezení, bude mít pozitivní vliv na letošní čísla. Omezení nově zaváděná vládami většiny států se však negativně projeví na růstu v příštím roce. Kvůli nejistému vývoji nákazy mají přitom předpovědi růstu na příští rok i na další léta "mimořádně vysoký stupeň nejistoty a rizika", uvedla komise.

Výrazný rozdíl bude podle Bruselu v dopadu krize na jednotlivé unijní země. Největší hospodářský propad očekává komise v jihoevropských státech, které na jaře nejvýrazněji zasáhla první vlna pandemie. Nejhůře na tom letos bude Španělsko, jehož hospodářství se propadne o 12,1 procenta, před Itálií (-9,9), Chorvatskem (-9,6) a Francií (-9,4). Slovensko čeká ještě o šest desetin bodu hlubší propad, než jaký čeká Českou republiku (6,9 procenta). K méně zasaženým zemím bude patřit Německo jako největší unijní ekonomika, u níž komise odhaduje pokles o 5,6 procenta.

Kvůli vládní podpoře lidí a firem s existenčními problémy očekává komise výrazný růst rozpočtových schodků a veřejných dluhů.

"V současné velmi nejisté situaci musí hospodářská a fiskální politika států i nadále zůstat podpůrná," uvedl eurokomisař Paolo Gentiloni, který tak doporučil vládám pokračovat v dosavadních stimulech. Podle něj je nutné rychle uvést do chodu krizový fond oživení ekonomik, na němž se v létě shodli lídři unijních zemí.

V důsledku krize způsobené pandemií bude podle komise letos i napřesrok přibývat v EU lidí bez práce. Zatímco letos by měl poměr nezaměstnaných vzrůst proti loňsku o jeden procentní bod na 7,7 procenta, v příštím roce se podle čtvrtečního odhadu vyšplhá až na 8,6 procenta. O rok později by měl klesnout na osmiprocentní úroveň.

Růst cen, který se v létě v souvislosti s propadem cen energií dostal do negativních hodnot, by se měl za letošní rok v EU dostat na 0,7 procenta. To je hluboko pod dlouhodobým dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). V příštím roce by inflace měla stoupnout k 1,3 procenta, rok nato pak o další dvě desetiny bodu.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru