Letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší než 8,2 procenta, která odhaduje Česká národní banka v aktuální srpnové prognóze. Současná situace se totiž začíná blížit odhadovaným dopadům v alternativním scénáři vývoje ekonomiky, který vypracovala centrální banka na jaře. V něm odhadovala v případě druhé vlny pandemie koronaviru pokles ekonomiky o 13,5 procenta. V rozhovoru s ČTK to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Novou prognózu zveřejní banka na počátku listopadu.

"To, čemu se dá říkat druhá vlna, kterou jsme podmiňovali alternativní scénář naší prognózy z jara, je tady. Doufejme, že to nebude jako na jaře, nicméně se to tomu bude blížit. Asi se skutečně blížíme do situace, kdy se celoroční výkon ekonomiky bude pohybovat v nějakém koridoru mezi těmito dvěma scénáři," uvedl guvernér.

Zároveň ale doufá, že na základě údajů z posledních měsíců se ekonomika nemusí dostat na úroveň alternativního scénáře. "Tak hrozné to být nemusí. Ale pravděpodobnost, že na tom bude ekonomika hůře, než předpokládá náš základní scénář ze srpna, se aktuálně zvýšila," uvedl.

ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta. Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. Podle analytiků nová zpřísněná vládní opatření proti šíření koronaviru způsobí ve čtvrtém čtvrtletí pokles české ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím až o několik procent. Dosud očekávali spíše růst. Zároveň zhoršili v průměru celoroční pokles ekonomiky na více než sedm procent.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta, přičemž tehdy panovala shoda, že ekonomika má nejhorší za sebou.

Vláda v pondělí rozhodla s platností od středy o omezení shromažďování na maximálně šest osob. Dále svými nařízeními uzavřela restaurace, bary a kluby od středy do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu, a rozhodla o přechodu všech škol, kromě mateřských, na distanční výuku.

Schodek rozpočtu bude vyšší

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy státního rozpočtu, uvedl Rusnok.

"Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, ten deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší," uvedl guvernér.

Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.

Inflace zeslábne

Poslední data o inflaci za září podle Rusnoka potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší než odhady centrální banky, nevyžaduje aktuální situace změnu nastavení úrokových sazeb.

"Situace další uvolnění měnových podmínek nevyžaduje. Inflace je i v horizontu naší měnové politiky bezpečně v blízkosti našeho dvouprocentního cíle. I kdyby nějakou dobu pod cílem byla, tak to není něco, čím bychom se měli trápit. Taky jsme se netrápili, když byla nějakou chvíli nad cílem," uvedl guvernér.

Bankovní rada ČNB nechala na svém posledním zasedání 23. září jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta.

Meziroční inflace v září klesla na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta a byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. "Platí, že inflace bude postupně vyprchávat a na přelomu roku se budeme vracet do našeho tolerančního pásma a později příští rok k dvouprocentnímu cíli. V tuto chvíli zásadní odchylku nevidím," uvedl guvernér.

Použití dalších nástrojů měnové politiky není nutné

Použití dalších nástrojů měnové politiky mimo úrokové sazby, tedy například devizových intervencí, negativních úrokových sazeb nebo kvantitativního uvolňování Českou národní bankou, je velmi hypotetické a není nyní potřebné. Důvodem je vývoj inflace a kurz koruny, který zatím působí v ekonomice jako stabilizátor a další nástroj měnové politiky, řekl dále Rusnok.

"Obecně platí, alespoň za mě, že je to pro nás situace (využití nekonvenčních nástrojů - pozn. red.) velmi, velmi hypotetická a že k ní nebudeme muset dospět, protože to nebudeme potřebovat z hlediska nastavení měnových podmínek. Vycházím z toho, že naše inflační situace je robustní a ukotvená. A že by zde začal sklon či tendence, že začnou ceny klesat, na to to podle mne nevypadá. Nevidím ani zárodky takového uvažování," uvedl Rusnok.

Navíc podle něj má centrální banka ještě jeden nástroj a to je plovoucí kurz koruny. "Ten se zatím chová spolehlivě jako stabilizátor," uvedl.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru